Akutní koronární syndrom bez ST elevací je reprezentován nestabilní anginou pectoris a infarktem myokardu bez ST elevací. Takto klinicky přesně definovaná jednotka je v posledním desetiletí předmětem neustálého celosvětového zájmu kardiologů. Je tomu především proto, že strategie léčby doznává v průběhu let výrazných změn a dovolím si tvrdit, že na rozdíl od infarktu s ST elevacemi není dosud sjednocená. Názorová jednota neexistuje ani v různých kardiologických doporučeních (guidelines). Stratifikace rizika hraje důležitou roli v rozhodovacím procesu. Zatímco u vysoce rizikových nemocných se doporučuje invazivní diagnostický a intervenční postup v co nejkratším intervalu, u klinicky stabilních pacientů s relativně nízkým rizikem je možné vyčkávat a volit i konzervativní terapii. Některé randomizované multicentrické studie z posledních let hovoří ve prospěch časné revaskularizace a intervenční kardiologové se k tomuto stanovisku evidentně přiklánějí. Dostupnost invazivní diagnostiky a revaskularizačních technik hrají nemalou roli při rozhodování o taktice léčby. Revolučním přelomem v medikamentózní léčbě se ukazuje použití klopidogrelu před plánovou intervencí i dlouhodobě po ní jako prostředku k prevenci úmrtí/infarktu. Na druhé straně, původně optimistické podávání inhibitorů destičkových GP IIb/IIIa receptorů má v současné době i mnoho kritiků. Předložený článek shrnuje klinicky srozumitelnou a relativně stručnou formou současně existující názory na akutní koronární syndrom bez ST elevací. Neexistuje však představa, jak dlouhou dobu budou prezentovaná stanoviska platná.

Acute coronary syndrome without ST elevation is represented by an unstable angina pectoris and myocardial infarction without ST elevation. This clinically precisely defined unit has been the subject of continual all-world interest on cardiologists over the last decade. The main reason lays in the fact that the strategy of treatment in the course of years recognized significant changes and it is fair to say that, in contrast to myocardial infarction with ST elevations, it is not yet unified. There is no unified opinion in various cardiology recommendations (guidelines) either. The stratification of risk plays an important role in the decision process. Although an invasive diagnostic and intervention procedure in the shortest possible interval has been recommended in the high-risk patients, it is possible towait and select a conservative treatment in clinically stable patients. Some randomized multicentric studies of the last years favor early revascularization and interventional cardiologists evidently endorse such opinion. The availability of invasive diagnostics and revascularization techniques plays an important role in the decision-making concerning the therapeutic tactics. A revolutionary breakthrough in the drug therapy has been offered by the use of clopidogrel before as well as during long period of time after the planned intervention as a cause to prevent death/myocardial infarction. On the other hand, the administration of the platelet GP IIb/IIIa receptor inhibitors is presently criticized by many authors. The present article summarizes, in a clinically understandable and relatively short way, the presently existing opinions on acute coronary syndrome without ST elevation. It is not obvious at the present time, for how long period of time these views will be valid.

Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce Praha

Acute coronary syndrome without ST elevation. Tactics in present therapy

Akutní koronární syndrom bez ST elevací. Taktika současné léčby = Acute coronary syndrome without ST elevation. Tactics in present therapy /

Acute coronary syndrome without ST elevation. Tactics in present therapy /

Lit: 44

Souhrn: eng