BACKGROUND: Angina might persist or reoccur despite successful revascularisation with percutaneous coronary intervention (PCI) and antianginal therapy. Additionally, PCI in stable patients has not been shown to improve survival compared with optimal medical therapy. Trimetazidine is an antianginal agent that improves energy metabolism of the ischaemic myocardium and might improve outcomes and symptoms of patients who recently had a PCI. In this study, we aimed to assess the long-term potential benefits and safety of trimetazidine added to standard evidence-based medical treatment in patients who had a recent successful PCI. METHODS: We did a randomised, double-blind, placebo-controlled, event-driven trial of trimetazidine added to standard background therapy in patients who had undergone successful PCI at 365 centres in 27 countries across Europe, South America, Asia, and north Africa. Eligible patients were aged 21-85 years and had had either elective PCI for stable angina or urgent PCI for unstable angina or non-ST segment elevation myocardial infarction less than 30 days before randomisation. Patients were randomly assigned by an interactive web response system to oral trimetazidine 35 mg modified-release twice daily or matching placebo. Participants, study investigators, and all study staff were masked to treatment allocation. The primary efficacy endpoint was a composite of cardiac death; hospital admission for a cardiac event; recurrence or persistence of angina requiring an addition, switch, or increase of the dose of at least one antianginal drug; or recurrence or persistence of angina requiring a coronary angiography. Efficacy analyses were done according to the intention-to-treat principle. Safety was assessed in all patients who had at least one dose of study drug. This study is registered with the EU Clinical Trials Register (EudraCT 2010-022134-89). FINDINGS: From Sept 17, 2014, to June 15, 2016, 6007 patients were enrolled and randomly assigned to receive either trimetazidine (n=2998) or placebo (n=3009). After a median follow-up of 47·5 months (IQR 42·3-53·3), incidence of primary endpoint events was not significantly different between the trimetazidine group (700 [23·3%] patients) and the placebo group (714 [23·7%]; hazard ratio 0·98 [95% CI 0·88-1·09], p=0·73). When analysed individually, there were no significant differences in the incidence of the components of the primary endpoint between the treatment groups. Similar results were obtained when patients were categorised according to whether they had an elective or urgent PCI. 1219 (40·9%) of 2983 patients in the trimetazidine group and 1230 (41·1%) of 2990 patients in the placebo group had serious treatment-emergent adverse events. Frequencies of adverse events of interest were similar between the groups. INTERPRETATION: Our results show that the routine use of oral trimetazidine 35 mg twice daily over several years in patients receiving optimal medical therapy, after successful PCI, does not influence the recurrence of angina or the outcome; these findings should be taken into account when considering the place of trimetazidine in clinical practice. However, the long-term prescription of this treatment does not appear to be associated with any statistically significant safety concerns in the population studied. FUNDING: Servier.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• bezpečnost MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací terapie   MeSH
• koronární angiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika metody   trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris terapie   MeSH
• placeba aplikace a dávkování   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• smrt MeSH
• stabilní angina pectoris terapie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• trimetazidin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Asie MeSH
• Evropa MeSH
• Jižní Amerika MeSH
• severní Afrika MeSH

Aims: Among patients with acute coronary syndromes (ACS), those with diabetes mellitus (DM) are at particularly high risk of recurrent cardiovascular events and premature death. We aimed to provide a descriptive overview of unadjusted analyses of patient characteristics, ACS management, and outcomes up to 1 year after hospital admission for an ACS/index-ACS event, in patients with DM in contemporary registries in Europe. Methods and results: A total of 10 registries provided data in a systematic manner on ACS patients with DM (total n =28 899), and without DM (total n= 97 505). In the DM population, the proportion of patients with ST-Segment Elevation Myocardial Infarction (STEMI) ranged from 22.1% to 64.6% (other patients had non-ST-Segment Elevation Myocardial Infarction (NSTEMI-ACS) or unstable angina). All-cause mortality in the registries ranged from 1.4% to 9.4% in-hospital; 2.8% to 7.9% at 30 days post-discharge; 5.1% to 10.7% at 180 days post-discharge; and 3.3% to 10.5% at 1 year post-discharge. Major bleeding events were reported in up to 3.8% of patients while in hospital (8 registries); up to 1.3% at 30 days (data from two registries only), and 2.0% at 1 year (one registry only). Registries differed substantially in terms of study setting, site, patient selection, definition and schedule of endpoints, and use of various P2Y12 inhibitors. In most, but not all, registries, event rates in DM patients were higher than in patients without DM. Pooled risk ratios comparing cohorts with DM vs. no DM were in-hospital significantly higher in DM for all-cause death (1.66; 95% CI 1.42-1.94), for cardiovascular death (2.33; 1.78 - 3.03), and for major bleeding (1.35; 1.21-1.52). Conclusion: These registry data from real-life clinical practice confirm a high risk for recurrent events among DM patients with ACS, with great variation across the different registries.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• diabetes mellitus 1. typu diagnóza   epidemiologie   mortalita   terapie   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu diagnóza   epidemiologie   mortalita   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• koronární bypass * škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa epidemiologie   MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• algoritmy MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• bolesti na hrudi etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   terapie   MeSH
• rozhodovací stromy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Léčba stabilní anginy pectoris (AP), založená na ovlivnění metabolizmu kardiomyocytů, je zkoumána již řadu let. Nové přístupy ve zlepšování a optimalizaci energetického metabolizmu srdce farmakologickým ovlivněním komplexní kaskády dějů během ischemie na různých úrovních jsou slibnými prostředky k protekci kardiomyocytů. Základním principem je inhibice oxidace mastných kyselin a stimulace glukózového metabolizmu. Nabízejí se však i jiné postupy, jako například ovlivnění zásoby ATP přímým zásahem do metabolizmu nukleotidů. U nás nejrozšířenějším a již tradičním preparátem je trimetazidin, jehož účinky na zvýšení tolerance zátěže a snížení frekvence anginózních záchvatů u pacientů se stabilní AP byly opakovaně ověřeny v praxi. V některých zemích jsou k dispozici ještě ranolazin a v určitých omezených indikacích i perhexilin. Ve fázi klinického výzkumu je využití některých dalších látek, včetně komerčně dostupných preparátů (alopurinol, D-ribóza, L-karnitin).

The treatment of stable angina pectoris (AP) based on affecting cardiomyocyte metabolism has been under investigation for a number of years. New approaches in improving and optimizing cardiac energy metabolism by pharmacologically intervening in a complex cascade of events during ischemia at various levels are promising methods to protect cardiomyocytes. The basic principle involves inhibition of fatty acid oxidation and stimulation of glucose metabolism. Also available, however, are other strategies, such as affecting ATP storage by directly interfering with nucleotide metabolism. In the Czech Republic, trimetazidine is the most widespread and well-established drug; its effects on increasing exercise tolerance and reducing the rate of angina attacks in patients with stable AP have repeatedly been proved in practice. In some countries, ranolazine and, in certain limited indications, perhexiline are also available. The use of some other substances, including commercially available agents (allopurinol, D-ribose, L-carnitine), is in the phase of clinical research.

• Klíčová slova
• Preductal,
• MeSH
• acetanilidy aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• alopurinol aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• ischemická choroba srdeční farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris farmakoterapie   terapie   MeSH
• piperaziny aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• trimetazidin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• hyperlipoproteinemie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   chirurgie   MeSH
• kardiochirurgické výkony * dějiny   metody   přístrojové vybavení   trendy   využití   MeSH
• koronární bypass MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní oběh MeSH
• nemoci srdce diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• štěpy z kompozitní tkáně MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Akutní koronární syndromy mohou vznikat i v terénu hemodynamicky nevýznamného aterosklerotického postižení koronárních tepen. Příčinou jsou tzv. vulnerabilní pláty charakterizované přítomností velkého lipidového jádra a tenké vazivové čepičky. NIRS – near infrared spectroscopy – neboli „blízká červená spektroskopie“ je morfologická zobrazovací metoda umožňující stanovit obsah cholesterolových částic v aterosklerotickém plátu. Informace o chemickém složení může přispět k časné identifikaci rizikových plátů a volbě optimální intervenční strategie. První zkušenosti s využitím této metody v praxi názorně demonstrujeme na kazuistickém případu.

Acute coronary syndrome may develop in the background of hemodynamically non-significant coronary artery disease. It may be caused by the presence of „vulnerable plaque“, which is characterized by the lipid rich core and thin fibrous cap content. NIRS – near infrared spectroscopy – is a morphological imaging method allowing determining atherosclerotic plaque cholesterol burden. Information about the chemical composition may contribute to „high risk” plaque early identification and subsequent optimal interventional strategy. The first experience with the clinical implementation of this novel method is demonstrated in a case report.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * prevence a kontrola   MeSH
• aterosklerotický plát * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• blízká infračervená spektroskopie * využití   MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie MeSH
• intervenční ultrasonografie * metody   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé MeSH
• lipidy MeSH
• nemoci cév diagnóza   patologie   MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnóza   patologie   MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The incidence and treatment strategies of acute coronary syndrome (ACS) vary by region. Additionally, the clinical spectrum of ACS is changing and outcomes are improving. AIM: We assessed the incidence, treatment strategies, and outcomes of ACS for a well-defined population within a well-established network of percutaneous coronary intervention (PCI) centers and non-PCI centers. METHODS: The CZECH-2 registry included 1221 consecutive patients (mean age: 68 ± 13 years; 63.4% males) admitted for suspected ACS to 32 hospitals (including 4 PCI centers) within four Czech counties (total population: 2,370,841 inhabitants) during a 2-month period. RESULTS: The estimated incidence of confirmed ACS was 2,149 cases/million/year. In 374 (31%) patients, ACS was ruled out during the hospital stay. Coronary angiography (CAG) was performed in 60% of the patients overall and PCI was performed in 59% of the confirmed ACS patients. Killip classifications II-IV on admission were more common in patients with final diagnosis of non ST-elevation myocardial infarction (NSTEMI) than ST-elevation myocardial infarction (STEMI) (37.1% vs. 22.8%; p<0.001). The 30-day mortality rate was 5.7% for the whole study group, 7.3% for STEMI patients, 8.4% for NSTEMI patients, and 1.6% for patients with unstable angina pectoris (UAP), respectively. CONCLUSIONS: Almost one-third of the patients admitted for suspected ACS had a different final diagnosis. Among those with confirmed ACS, the use of CAG, PCI, CABG, and effective medications is rational. Outcome in NSTEMI patients was equivalent to those in STEMI patients, mainly due to the high-risk population in this group.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• koronární angioplastika mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• nemocnice statistika a číselné údaje   MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Léčba stabilní anginy pectoris (AP), založená na ovlivnění metabolizmu kardiomyocytů, je zkoumána již řadu let. Nové přístupy ve zlepšování a optimalizaci energetického metabolizmu srdce farmakologickým ovlivněním komplexní kaskády dějů během ischemie na různých úrovních jsou slibnými prostředky k protekci kardiomyocytů. Základním principem je inhibice oxidace mastných kyselin a stimulace glukózového metabolizmu. Nabízejí se však i jiné postupy, jako například ovlivnění zásoby ATP přímým zásahem do metabolizmu nukleotidů. U nás nejrozšířenějším a již tradičním preparátem je trimetazidin, jehož účinky na zvýšení tolerance zátěže a snížení frekvence anginózních záchvatů u pacientů se stabilní AP byly opakovaně ověřeny v praxi. V některých zemích jsou k dispozici ještě ranolazin a v určitých omezených indikacích i perhexilin. Ve fázi klinického výzkumu je využití některých dalších látek, včetně komerčně dostupných preparátů (alopurinol, D-ribóza, L-karnitin).

The treatment of stable angina pectoris (AP) based on affecting cardiomyocyte metabolism has been under investigation for a number of years. New approaches in improving and optimizing cardiac energy metabolism by pharmacologically intervening in a complex cascade of events during ischemia at various levels are promising methods to protect cardiomyocytes. The basic principle involves inhibition of fatty acid oxidation and stimulation of glucose metabolism. Also available, however, are other strategies, such as affecting ATP storage by directly interfering with nucleotide metabolism. In the Czech Republic, trimetazidine is the most widespread and well-established drug; its effects on increasing exercise tolerance and reducing the rate of angina attacks in patients with stable AP have repeatedly been proved in practice. In some countries, ranolazine and, in certain limited indications, perhexiline are also available. The use of some other substances, including commercially available agents (allopurinol, D-ribose, L-carnitine), is in the phase of clinical research.

• Klíčová slova
• Preductal,
• MeSH
• acetanilidy aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• alopurinol aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• ischemická choroba srdeční farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris farmakoterapie   terapie   MeSH
• piperaziny aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• trimetazidin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Perkutánní koronární intervence (PCI) se stala standardem péče o pacienty s akutními koronárními syndromy (AKS). Česká republika patří mezi evropské země s dobře propracovanou sítí spolupracujících nemocnic provádějících PCI a nemocnic, které tento výkon neprovádějí. Z řady registrů je k dispozici množství údajů o pacientech léčených pomocí PCI. Mnohem méně se toho ví o způsobu léčby a výsledném stavu pacientů s AKS hospitalizovaných v nemocnicích bez katetrizačních sálů. Cílem registru ALERT-CZ bylo konkrétně analyzovat údaje těchto pacientů dopravených do místních nemocnic neprovádějících PCI a zjistit, zda se v místních, malých nemocnicích uplatňují doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti. Metody a výsledky: Do projektu bylo zařazeno celkem 6 265 pacientů poprvé hospitalizovaných pro AKS ve 32 českých komunitních nemocnicích bez katetrizačních sálů během tříletého období (7/2008–6/2011). Průměrný věk těchto pacientů byl 69,7 ± 12,3 roku, ve 39,5 % šlo o ženy, 35,4 % mělo diagnózu diabetes mellitus, 76,0 % hypertenzi, 28,3 % již dříve prodělalo infarkt myokardu a 12,0 % cévní mozkovou příhodu. Pětadvacet procent pacientů vykazovalo známky akutního srdečního selhání (Killipova třída II v 19,0 %, třída III v 4,8 % a třída IV v 1,1 % případů). Diagnózou při propuštění byl infarkt myokardu s elevací úseku ST (STEMI) ve 26,1 %, infarkt myokardu bez elevací úseku ST (non-STEMI) v 53,1 % a nestabilní angina pectoris (NAP) ve 20,9 % případů. Naléhavý převoz mezi nemocnicemi k provedení koronarografie a PCI do 12 hodin od nástupu symptomů byl indikován u 73,4 % pacientů se STEMI, plánovaná koronarografie u 15,9 % pacientů se STEMI; koronarografie nebyla indikována u 9,9 % pacientů se STEMI, a 0,9 % pacientů se STEMI odmítlo její provedení. Z pacientů s non-STE AKS byla koronarografie provedena do 24 hodin u 16,2 %, mezi 24 a 72 hodinami u 18,2 %, ještě později u 38,1 %, koronarografie nebyla indikována u 22,7 %, provedení koronarografie odmítlo 4,8 % pacientů. Průměrná délka pobytu v zařízení s možností provést PCI byla 2,0 dne a pouze 37 % pacientů se po koronarografii (± PCI) vrátilo do původní komunitní nemocnice, ostatní byli propuštěni přímo domů. U pacientů se STEMI byl medián intervalů následující: bolest – první kontakt s lékařem (first medical contact – FMC) 120 min, FMC – dveře komunitní nemocnice 30 min, příjezd ke dveřím komunitní nemocnice a odvoz rychlou záchrannou službou od dveří komunitní nemocnice 23 min. Trombolýza byla provedena u 0,4 % pacientů se STEMI, a to ve vzácných případech, kdy nebyl z logistických důvodů okamžitý převoz z komunitní nemocnice možný. Perkutánní koronární intervence byla provedena celkem u 41,6 % pacientů (65,9 % se STEMI, 35,8 % non-STEMI a 26,4 % s NAP). Koronární bypass (CABG) byl proveden celkem u 2,9 % pacientů (2,1 %, resp. 3,1 % a 3,6 % podle výše uvedených diagnóz). Podrobné údaje o farmakoterapii i nepřímé porovnání se samostatnými registry zařízení s vybavením pro provádění PCI přesahují rozsah tohoto abstraktu a budou uvedeny jinde. Celková nemocniční mortalita činila 7,2 %. Mortalita podle konečné diagnózy byla 9,5 % (STEMI), 8,7 % (non-STEMI) a 0,5 % (NAP). Hodnoty mortality podle věkových skupin byly 16,2 % (> 80 let), 8,0 % (70–80 let) a 2,4 % (< 70 let). Závěr: Pacienti přivezení do nemocnic nevybavených pro provádění PCI absolvují revaskularizační výkony méně často než nemocní transportovaní přímo do nemocnic s katetrizačními sály. To může souviset s rozdíly ve vstupní charakteristice a výsledky mohou být těmito skutečnostmi ovlivněny.

AimPercutaneous coronary intervention (PCI) became the standard of care for patients (pts) with acute coronary syndromes (ACS). Czech Republic is among European countries with well developed networks of PCI and non-PCI hospitals. Ample data about PCI-treated pts is available from many registries. Much less is known about treatments and outcomes of ACS pts admitted to hospitals without cath-lab. ALERT-CZ registry was designed specifically to analyze these pts presenting to local non-PCI hospitals. The aim was to see, whether the ESC guidelines are implemented in these local, small hospitals.Methods and resultsA total of 6265 pts with first hospital admission for ACS has been enrolled in 32 Czech community hospitals without cath-lab during a 3-year period (7/2008–6/2011). The mean age was 69.7±12.3 years, 39.5% were females, 35.4% had known diabetes mellitus, 76.0% hypertension, 28.3% previous myocardial infarction and 12.0% previous stroke. Twenty-five percent pts had signs of acute heart failure (Killip II in 19.0%, Killip III in 4.8% and Killip IV in 1.1%). The discharge diagnosis was ST-elevation myocardial infarction (STEMI) in 26.1%, non-STEMI in 53.1% and unstable angina pectoris (UAP) in 20.9%.Emergent interhospital transport to coronary angiography (CAG) and PCI within <12 h from symptom onset was indicated in 73.4% of STEMI pts, elective CAG was indicated in 15.9% of STEMI, CAG was not indicated in 9.9% of STEMI and 0.9% STEMI pts refused CAG. Among non-STE ACS pts CAG was performed within <24 h in 16.2%, between 24–72 h in 18.2%, later in 38.1%, not indicated in 22.7%, refused by pts in 4.8%. The median stay in the PCI center was 2.0 days and only 37% pts returned after CAG (±PCI) to the referring community hospital, the rest was discharged from PCI center directly to home.Among STEMI pts the median time intervals were: pain—first medical contact (FMC) 120 min, FMC—community hospital door 30 min, door-in–door-out for emergency transfer 23 min. Thrombolysis was used in 0.4% of STEMI—in rare situations when immediate transfer was logistically not possible.PCI was performed in 41.6% pts overall (65.9% STEMI, 35.8% non-STEMI and 26.4% UAP). CABG was performed in 2.9% pts overall (2.1%, 3.1% and 3.6% per diagnosis). Detailed pharmacotherapy data as well as indirect comparison with a separate PCI centers registry is beyond the space frame of this abstract and will be presented.The overall in-hospital mortality was 7.2%. Mortality per final diagnosis was 9.5% (STEMI), 8.7% (non-STEMI) and 0.5% (UAP). Mortality per age group was 16.2% (>80 years), 8.0% (70–80 years) and 2.4% (<70 years).Conclusion: Patients presenting to non-PCI hospitals undergo revascularization procedures less frequently than those directly admitted to PCI centers. This may be related to baseline differences. The outcomes are influenced by these facts.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   klasifikace   MeSH
• balónková koronární angioplastika * statistika a číselné údaje   MeSH
• časové faktory MeSH
• infarkt myokardu * diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• komunitní nemocnice metody   MeSH
• koronární angiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris * diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• pacienti hospitalizovaní * klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• revaskularizace myokardu metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• transport pacientů normy   MeSH
• trombolytická terapie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Rychlé zahájení léčby a přesun nemocných s podezřením na akutní koronární syndrom do zdravotnického zařízení je zásadní pro jejich další osud. Před zahájením adekvátních postupů je rozhodující diagnostické podezření. Důležité je i zhodnocení rizika nemocného na základě anamnestických údajů. Fyzikální vyšetření pomáhá především v diferenciální diagnostice a při rozeznávání vzniku komplikací. Dalším zásadním krokem je elektrokardiografi cké vyšetření. Nález typických i méně typických elektrokardiografi ckých změn spolu s charakteristickými obtížemi výrazně zvyšuje pravděpodobnost diagnózy akutního infarktu myokardu a může zásadně předurčit další postup péče. Přes eventuální nedostupnost elektrokardiografi ckého vyšetření nebo není-li diagnostické, musí být při výraznějším klinickém podezření zahájena farmakoterapie. Nemocní s elevacemi úseku ST na elektrokardiogramu nebo výraznější oběhovou nestabilitou jsou poté záchrannou službou urgentně transportováni přímo do katetrizační laboratoře kardiocentra. Oběhově stabilní nemocní bez elevací úseku ST jsou směrováni na jednotku intenzivní péče nebo akutní příjem spádového interního zařízení. (Kap Kardiol 2011; 3: 136–140)

• Klíčová slova
• akutní infarkt myokardu, přednemocniční péče,
• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• anamnéza MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• benzodiazepiny terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• dusičnany terapeutické užití   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kreatinkinasa, forma MB izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• narkotika terapeutické užití   MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• tiklopidin terapeutické užití   MeSH
• troponin izolace a purifikace   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH