Panel odborníků (PO) z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV-riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV-rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV-parametry. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV-rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV-hlediska tak riziková. Pro odlišení navrhuje PO používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sKr), který prokázal korelaci s výskytem KV-příhod. Hladinu KM doporučuje PO za účelem KV-prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV-rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV-rizikových faktorů či KV-onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sKr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 μmol/l u mužů a < 300 μmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV-rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1krát za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1krát za 6 měsíců.
A panel of experts from the Czech and Slovak Republics, with the contribution of Professor C. Borghi from the University of Bologna, discussed the clinical approach for the investigation and treatment of hyperuricemia (HU) in patients with increased cardiovascular (CV) risk. Since elevated uric acid (UA) modifies CV risk, it should be considered as an important modifier of CV risk and patients in whom its therapeutic reduction may improve CV parameters should be identified. The lack of selection of suitable patients is probably the reason for the inconsistent results of studies evaluating the clinical outcomes of antihyperuricemic therapy to date. The expert panel suggests treating HU due to an increase in xanthine oxidase (XO) activity, which is associated with an increase in CV risk, rather than HU due to decreased renal excretion of UA, which is not as risky from a CV perspective. To differentiate, he proposes to use a new index of the ratio of serum UA to creatinine (sUA/sCr), which has been shown to correlate with the incidence of CV events. For the purpose of CV prevention, it is recommended to investigate UA levels in patients with increased CV risk (hypertension, diabetes, dyslipidemia, chronic kidney disease, accumulation of CV risk factors or CVD) and to initiate intervention to target serum UA levels < 360 μmol/l in men and < 300 μmol/l in women with sUA/sCr index > 3.6. Intervention consists of patient education and lifestyle modification, optimization of treatment of other CV risk factors and administration of an XO inhibitor, allopurinol in the first line. The dose of allopurinol should be gradually titrated, usually in the range of 100–300 mg/day, according to the achievement of the target level of UA, with regular checks every 4–6 weeks. After stabilization of the condition, continued treatment with regular monitoring every 6 months is recommended.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- fenotyp MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * komplikace prevence a kontrola MeSH
- kreatinin krev MeSH
- kyselina močová krev metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- xanthinoxidasa antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autoři v článku prezentují epidemiologii, rizikové faktory přispívající ke vzniku urolitiáz, věnují se dále laboratornímu vyšetření u litiatiků, včetně problematiky analýzy složení konkrementů a jeho významu. Hlavním cílem článku je předložení metod neinvazivní léčby jednotlivých typů litiázy, především metafylaxe u pacientů s litiázou, a to jak režimových opatřeních, tak i užití farmak, které přispívají ke snížení četností recidiv litiázy, ale i komplikacím, které jsou s tímto onemocněním spojené.
The authors present the epidemiology, risk factors contributing to the development of urolithiasis, laboratory examination in lithiatic patients, including the analysis of the composition of concrements and its significance. The main goal of the article is to present the methods of non-invasive treatment of different types of lithiasis, especially metaphylaxis in patients with lithiasis, both regimen measures and the use of drugs that contribute to reducing the frequency of recurrences of lithiasis, as well as complications associated with this disease
- MeSH
- alopurinol farmakologie terapeutické užití MeSH
- analýza moči metody MeSH
- cystinurie farmakoterapie komplikace MeSH
- difrakce rentgenového záření metody MeSH
- diuretika farmakologie terapeutické užití MeSH
- hydroxyapatit terapeutické užití MeSH
- hyperkalciurie farmakoterapie komplikace MeSH
- hyperoxalurie farmakoterapie komplikace MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie komplikace MeSH
- infekce močového ústrojí etiologie komplikace MeSH
- kaliumcitrát farmakologie terapeutické užití MeSH
- kaménky etiologie klasifikace terapie MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- lidé MeSH
- oxaláty škodlivé účinky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- urolitiáza * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- vápník dietní terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Introduction: Smoking poses a risk to flap viability, with nicotine being a major contributor to the formation of free radicals. Allopurinol, known for its antioxidant properties, has been shown to enhance tissue survival in ischemic conditions by reducing the production of reactive oxygen species (ROS). This study aims to assess the impact of allopurinol on the viability and success of skin flaps in Wistar rats exposed to nicotine. Methods: This study examined skin flap survival in nicotine-exposed rats treated with allopurinol. Twenty-eight rats were separated into two groups. During 1 month of nicotine exposure, the treatment group received systemic allopurinol 7 days before and 2 days after the flap procedure, while the control group received no allopurinol. Pro-angiogenic factors, proinflammatory factors, anti-inflammatory factors, and oxidative markers were assessed on the 7th day after the flap procedure using enzyme-linked immunosorbent assay method. Macroscopic flap viability was evaluated on the 7th day using Image J photos. Results: As an oxidative marker, malondialdehyde levels were significantly lower in rats given allopurinol than in controls (P < 0.001). The levels of interleukin 6 and tumor necrosis factor α, as markers of inflammatory factors, were significantly lower in the group of rats given allopurinol compared to controls (P < 0.001). The level of angiogenesis in rats given allopurinol, measured by vascular endothelial growth factor levels, was also higher in the treatment group compared to controls (P < 0.001). Macroscopically, the percentage of distal flap necrosis in Wistar rats given allopurinol was lower and statistically significant compared to controls (P < 0.001). Conclusions: Xanthine oxidoreductase is part of a group of enzymes involved in reactions that produce ROS. Allopurinol, as an effective inhibitor of the xanthine oxidase enzyme, can reduce oxidative stress by decreasing the formation of ROS. This reduction in oxidative stress mitigates the risk of ischemic-reperfusion injury effects and significantly increases the viability of Wistar rat flaps exposed to nicotine.
- MeSH
- alopurinol * farmakologie terapeutické užití MeSH
- interleukin-6 analýza MeSH
- malondialdehyd analýza MeSH
- nikotin * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- oxidační stres účinky léků MeSH
- potkani Wistar MeSH
- TNF-alfa analýza účinky léků MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- MeSH
- adherence k farmakoterapii * MeSH
- alopurinol * terapeutické užití MeSH
- antiuratika * terapeutické užití MeSH
- dna (nemoc) farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- oxypurinol * terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- dopisy MeSH
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Crohnova nemoc * farmakoterapie imunologie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- infliximab * aplikace a dávkování imunologie škodlivé účinky MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékové postižení jater etiologie MeSH
- leukocytární L1-antigenní komplex analýza MeSH
- lidé MeSH
- náhrada léků MeSH
- terapie neúspěšná MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích. Léčba asymptomatické hyperurikemie by měla vždy zahrnovat režimová a dietní opatření, léčbu komorbidit, racionalizaci farmakoterapie a u některých pacientů rovněž hypourikemickou léčbu. U pacientů s manifestní dnou by hypourikemická léčba měla být zvažována již od prvních projevů. Léčba musí směřovat k dlouhodobému udržení urikemie nižší než 360 μmol/l. Důležitou součástí hypourikemické léčby by měla být i profylaktická léčba dnavých záchvatů. Účinnost a bezpečnost hypourikemické léčby je nutné monitorovat a na nesplnění cílů léčby reagovat změnou léčebné strategie.
Hyperuricaemia, a pathological increase in serum uric acid levels, is the most significant modifiable risk factor for the development of gout. The prevalence of hyperuricaemia in the population has been increasing during recent decades. The risk of developing gout increases significantly with the increase in uricaemia. Patients with asymptomatic hyperuricaemia and gout have an increased risk of developing comorbidities, especially hypertension, chronic kidney disease, and metabolic syndrome. Asymptomatic hyperuricaemia and gout are associated with increased overall and cardiovascular mortality. The basis of successful treatment of hypeuricaemia is the patient's awareness of the nature of the disease, the principles and objectives of the treatment, and its possible complications. The management of asymptomatic hyperuricaemia should include lifestyle and dietary measures, treatment of comorbidities, rationalization of pharmacotherapy and, in some patients, urate-lowering therapy as well. In patients with gout, hypouricaemic treatment should be considered since the first manifestations. Urate-lowering therapy should be aimed at long-term maintenance of uricaemia below 360 μmol/l. Prophylactic treatment of gout attacks should also be an important part of urate-lowering therapy. The efficacy and safety of hypouricaemic treatment should be monitored and responded to by changing the treatment strategy in the case of failure to meet treatment objectives.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antiuratika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience etnologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kyselina močová krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urikasa terapeutické užití MeSH
- urikosurika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hyperurikemie je dána nerovnováhou mezi tvorbou a vylučováním kyseliny močové. Nejčastější příčinou hyperurikemie je snížené vylučování kyseliny močové, které zprostředkovávají urátové transportéry, především reabsorpční transportéry urátu URAT1 a glukózy GLUT9 a sekreční transportér ABC (ATP-binding casette) podtřídy G2 (ABCG2) v renálních proximálních tubulech a v případě ABCG2 i v gastrointestinálním traktu. Bylo identifikováno více než 30 genetických lokusů asociovaných s hyperurikemií a dnou, z nichž třetinu tvoří geny pro urátové transportéry. Z farmakologických možností ovlivnění hyperurikemie zůstávají řadu let zlatým standardem inhibitory xanthinoxidázy, které blokují konečnou fázi enzymatické degradace purinů na kyselinu močovou. Pozornost se znovu obrací také na urikosurika. Reabsorpční urátové transportéry v renálních proximálních tubulech jsou cílem vývoje řady nových urikosurik.
Hyperuricemia is caused by an imbalance between endogenous production and excretion of urate. The most common cause of hyperuricemia is decreased excretion of urate. Urate transport is mediated by several transmembrane proteins responsible for reabsorption (mainly URAT1 and GLUT9) and secretion ATP-binding cassette G2 (ABCG2) on the apical and basolateral membranes of the proximal tubules and in the case of ABCG2 also in the gastrointestinal tract. More than 30 genetic loci associated with hyperuricemia and gout have been identified, a third of which are genes for urate transporters. Xanthine oxidase inhibitors, which block the last enzyme involved in the uric acid synthesis pathway, are the most widely used drugs for hyperuricemia. Uricosuric agents experience renewed interest. Urate transporters responsible for the reabsorption of uric acid in renal proximal tubule are the target of the development of several novel uricosurics.
- MeSH
- alopurinol terapeutické užití MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * farmakoterapie genetika MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Aim: Although uric acid has antioxidant effects, hyperuricemia has been established as an indicator of increased cardiovascular mortality in various patient populations. Treatment of asymptomatic hyperuricemia in patients with acute myocardial infarction (MI) is not routinely recommended, and the efficacy of such treatment in terms of cardiovascular risk reduction remains doubtful. Materials & methods: In a prospective cohort study, we followed 5196 patients admitted for a MI between 2006 and 2018. We assessed the relationship between baseline uricemia and the incidence of all-cause death and cardiovascular mortality and the effect of long-term allopurinol treatment. Hyperuricemia was defined as serum uric acid >450 μmol/l in men and >360 μmol/l in women. Results: In the entire cohort, the 1-year all-cause and cardiovascular mortality rates were 8 and 7.4%, and the 5-year rates were 18.3 and 15.3%, respectively. Using a fully adjusted model, hyperuricemia was associated with a 70% increased risk of both all-cause death and cardiovascular mortality at 1 year, and the negative prognostic value of hyperuricemia persisted over the 5-year follow-up (for all-cause death, hazard risk ratio = 1.45 [95% CI: 1.23-1.70] and for cardiovascular mortality, hazard risk ratio = 1.52 [95% CI: 1.28-1.80], respectively). Treatment of asymptomatic hyperuricemia with allopurinol did not affect mortality rates. Conclusion: Hyperuricemia detected in patients during the acute phase of an MI appears to be independently associated with an increased risk of subsequent fatal cardiovascular events. However, hyperuricemia treatment with low-dose allopurinol did not prove beneficial for these patients.
- MeSH
- alopurinol terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * farmakoterapie epidemiologie MeSH
- infarkt myokardu * farmakoterapie epidemiologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * epidemiologie MeSH
- kyselina močová MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- dna (nemoc) farmakoterapie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie MeSH
- febuxostat * aplikace a dávkování chemie farmakokinetika metabolismus škodlivé účinky MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
