Kyselina močová (UA) se převážně tvoří v játrech, střevech a cévním endotelu jako konečný produkt metabolismu purinů získaných exogenně z potravy a endogenně z poškozených nebo mrtvých buněk. Ledviny hrají hlavní roli ve vylučování UA, eliminují asi 70 % denní produkce. Zbytek (přibližně 30 %) je vylučován střevem. Pokud tvorba UA překračuje její vylučování, vzniká hyperurikemie. Hyperurikemie je silně spojena s rozvojem a závažností metabolického syndromu. Nadměrná exprese urátového transportéru 1 (URAT1) a glukózového transportéru 9 (GLUT9) a narušení glykolýzy kvůli inzulinové rezistenci mohou souviset s rozvojem hyperurikemie u metabolického syndromu. Dříve se hyperurikemie po- važovala pouze za hlavní příčinu dny a dnavé artritidy. Také se předpokládalo, že hyperurikemie u pacientů s renálními onemocněními je důsledkem nedostatečného vylučování UA kvůli ledvinnému selhání, a proto nebyla cílem intenzivní léčby. Základní vědecké poznatky nyní naznačují, že hyperurikemie hraje patogenní roli při vzniku chronického onemocnění ledvin a kardiovaskulárních onemocnění, protože způsobuje endoteliální dysfunkci, proliferaci cévních hladkých svalových buněk a aktivaci renin-angiotenzinového systému. Další nashromážděné údaje naznačují, že léčba snižující hladinu UA zpomaluje progresi těchto onemocnění. Snížení hladiny UA je účinnou metodou pro zlepšení stavu, ale ne všechny látky snižující hladinu UA fungují stejně. V klinické praxi je třeba tyto látky používat s opatrností.
Uric acid (UA) is predominantly formed in the liver, intestine and vascular endothelium as an end product of the metabolism of purines derived from food and endogenously from damaged or dead cells. The kidneys play a major role in the excretion of UA, eliminating about 70 % of the daily production. The remainder (approximately 30 %) is excreted by the intestine. If the production of UA exceeds the capacity of its excretion, hyperuricaemia results. Overexpression of urate transporter 1 (URAT1), glucose transporter 9 (GLUT9) and impaired glycolysis due to insulin resistance may be related to the development of hyperuricaemia in metabolic syndrome. Hyperuricemia is associated with the development and severity of metabolic syndrome. Previously, hyperuricaemia was thought to be the main cause of gout and gouty arthritis only. It was also assumed that hyperuricemia in patients with renal disease was a consequence of inadequate UA excretion due to renal failure and therefore was not a target for intensive treatment. Basic scientific evidence now suggests that hyperuricemia plays a pathogenic role in the development of chronic kidney disease and cardiovascular disease by causing endothelial dysfunction, vascular smooth muscle cell proliferation, and activation of the renin- angiotensin system. Lowering UA levels is an effective method for improving the condition, but not all UA lowering agents work the same. In clinical practice, these agents should be used with caution. Further accumulating data suggest that UA-lowering therapy slows the progression of these diseases.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antiuratika antagonisté a inhibitory farmakologie terapeutické užití MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie komplikace MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Předložený text stručně charakterizuje základní možnosti farmakoterapeutického ovlivnění hyperurikemie. Stále nejčastěji využívanou léčivou látkou v dané indikaci je alopurinol působící jako kompetitivní inhibitor xanthinoxidázy s potenciálem využití přesahujícím rámec pouhého ovlivnění urikemie. Stručně zmíněny jsou rovněž další látky, jakkoliv mnohé z nich nejsou aktuálně v ČR dostupné.
The presented text briefly characterizes the basic possibilities of pharmacotherapeutic treatment of hyperuricemia. Allopurinol acting as a competitive xanthine oxidase inhibitor with a potential for use beyond the mere influence of uricemia is still the most commonly used active substance in this indication. Other substances are also briefly mentioned, although many of them are not currently available in the Czech Republic.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- antiuratika * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie MeSH
- kyselina močová MeSH
- lidé MeSH
- urikosurika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: Xanthine oxidase (XO) generates reactive oxygen species during uric acid production. Therefore, XO inhibitors, which suppress oxidative stress, may effectively treat non-alcoholic steatohepatitis (NASH) and atherosclerosis via uric acid reduction. In this study, we examined the antioxidant effect of the XO inhibitor febuxostat on NASH and atherosclerosis in stroke-prone spontaneously hypertensive 5 (SHRSP5/Dmcr) rats. METHODS: SHRSP5/Dmcr rats were divided into three groups: SHRSP5/Dmcr + high-fat and high-cholesterol (HFC) diet [control group, n = 5], SHRSP5/Dmcr + HFC diet + 10% fructose (40 ml/day) [fructose group, n = 5], and SHRSP5/Dmcr + HFC diet + 10% fructose (40 ml/day) + febuxostat (1.0 mg/kg/day) [febuxostat group, n = 5]. Glucose and insulin resistance, blood biochemistry, histopathological staining, endothelial function, and oxidative stress markers were evaluated. RESULTS: Febuxostat reduced the plasma uric acid levels. Oxidative stress-related genes were downregulated, whereas antioxidant factor-related genes were upregulated in the febuxostat group compared with those in the fructose group. Febuxostat also ameliorated inflammation, fibrosis, and lipid accumulation in the liver. Mesenteric lipid deposition decreased in the arteries, and aortic endothelial function improved in the febuxostat group. CONCLUSIONS: Overall, the XO inhibitor febuxostat exerted protective effects against NASH and atherosclerosis in SHRSP5/Dmcr rats.
- MeSH
- antioxidancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- ateroskleróza * farmakoterapie MeSH
- dieta s vysokým obsahem tuků MeSH
- febuxostat farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory enzymů MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- kyselina močová MeSH
- lipidy MeSH
- nealkoholová steatóza jater * farmakoterapie patologie MeSH
- potkani inbrední SHR MeSH
- xanthinoxidasa MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích. Léčba asymptomatické hyperurikemie by měla vždy zahrnovat režimová a dietní opatření, léčbu komorbidit, racionalizaci farmakoterapie a u některých pacientů rovněž hypourikemickou léčbu. U pacientů s manifestní dnou by hypourikemická léčba měla být zvažována již od prvních projevů. Léčba musí směřovat k dlouhodobému udržení urikemie nižší než 360 μmol/l. Důležitou součástí hypourikemické léčby by měla být i profylaktická léčba dnavých záchvatů. Účinnost a bezpečnost hypourikemické léčby je nutné monitorovat a na nesplnění cílů léčby reagovat změnou léčebné strategie.
Hyperuricaemia, a pathological increase in serum uric acid levels, is the most significant modifiable risk factor for the development of gout. The prevalence of hyperuricaemia in the population has been increasing during recent decades. The risk of developing gout increases significantly with the increase in uricaemia. Patients with asymptomatic hyperuricaemia and gout have an increased risk of developing comorbidities, especially hypertension, chronic kidney disease, and metabolic syndrome. Asymptomatic hyperuricaemia and gout are associated with increased overall and cardiovascular mortality. The basis of successful treatment of hypeuricaemia is the patient's awareness of the nature of the disease, the principles and objectives of the treatment, and its possible complications. The management of asymptomatic hyperuricaemia should include lifestyle and dietary measures, treatment of comorbidities, rationalization of pharmacotherapy and, in some patients, urate-lowering therapy as well. In patients with gout, hypouricaemic treatment should be considered since the first manifestations. Urate-lowering therapy should be aimed at long-term maintenance of uricaemia below 360 μmol/l. Prophylactic treatment of gout attacks should also be an important part of urate-lowering therapy. The efficacy and safety of hypouricaemic treatment should be monitored and responded to by changing the treatment strategy in the case of failure to meet treatment objectives.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antiuratika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience etnologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kyselina močová krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urikasa terapeutické užití MeSH
- urikosurika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- alopurinol terapeutické užití MeSH
- antiuratika terapeutické užití MeSH
- dna (nemoc) * epidemiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- febuxostat terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie epidemiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- syndrom vzplanutí nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hyperurikemie je dána nerovnováhou mezi tvorbou a vylučováním kyseliny močové. Nejčastější příčinou hyperurikemie je snížené vylučování kyseliny močové, které zprostředkovávají urátové transportéry, především reabsorpční transportéry urátu URAT1 a glukózy GLUT9 a sekreční transportér ABC (ATP-binding casette) podtřídy G2 (ABCG2) v renálních proximálních tubulech a v případě ABCG2 i v gastrointestinálním traktu. Bylo identifikováno více než 30 genetických lokusů asociovaných s hyperurikemií a dnou, z nichž třetinu tvoří geny pro urátové transportéry. Z farmakologických možností ovlivnění hyperurikemie zůstávají řadu let zlatým standardem inhibitory xanthinoxidázy, které blokují konečnou fázi enzymatické degradace purinů na kyselinu močovou. Pozornost se znovu obrací také na urikosurika. Reabsorpční urátové transportéry v renálních proximálních tubulech jsou cílem vývoje řady nových urikosurik.
Hyperuricemia is caused by an imbalance between endogenous production and excretion of urate. The most common cause of hyperuricemia is decreased excretion of urate. Urate transport is mediated by several transmembrane proteins responsible for reabsorption (mainly URAT1 and GLUT9) and secretion ATP-binding cassette G2 (ABCG2) on the apical and basolateral membranes of the proximal tubules and in the case of ABCG2 also in the gastrointestinal tract. More than 30 genetic loci associated with hyperuricemia and gout have been identified, a third of which are genes for urate transporters. Xanthine oxidase inhibitors, which block the last enzyme involved in the uric acid synthesis pathway, are the most widely used drugs for hyperuricemia. Uricosuric agents experience renewed interest. Urate transporters responsible for the reabsorption of uric acid in renal proximal tubule are the target of the development of several novel uricosurics.
- MeSH
- alopurinol terapeutické užití MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * farmakoterapie genetika MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- dna (nemoc) farmakoterapie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie MeSH
- febuxostat * aplikace a dávkování chemie farmakokinetika metabolismus škodlivé účinky MeSH
- hyperurikemie farmakoterapie MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kyselina močová krev MeSH
- lidé MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích. Léčba asymptomatické hyperurikemie by měla vždy zahrnovat režimová a dietní opatření, léčbu komorbidit, racionalizaci farmakoterapie a u některých pacientů rovněž hypourikemickou léčbu. U pacientů s manifestní dnou by hypourikemická léčba měla být zvažována již od prvních projevů. Léčba musí směřovat k dlouhodobému udržení urikemie nižší než 360 µmol/l. Důležitou součástí hypourikemické léčby by měla být i profylaktická léčba dnavých záchvatů. Účinnost a bezpečnost hypourikemické léčby je nutné monitorovat a na nesplnění cílů léčby reagovat změnou léčebné strategie.
Hyperuricaemia, a pathological increase in serum uric acid levels, is the most significant modifiable risk factor for the development of gout. The prevalence of hyperuricaemia in the population has been increasing during recent decades. The risk of developing gout increases significantly with the increase in uricaemia. Patients with asymptomatic hyperuricaemia and gout have an increased risk of developing comorbidities, especially hypertension, chronic kidney disease, and metabolic syndrome. Asymptomatic hyperuricaemia and gout are associated with increased overall and cardiovascular mortality. The basis of successful treatment of hypeuricaemia is the patient's awareness of the nature of the disease, the principles and objectives of the treatment, and its possible complications. The management of asymptomatic hyperuricaemia should include lifestyle and dietary measures, treatment of comorbidities, rationalization of pharmacotherapy and, in some patients, urate-lowering therapy as well. In patients with gout, hypouricaemic treatment should be considered since the first manifestations. Urate-lowering therapy should be aimed at long-term maintenance of uricaemia below 360 μmol/l. Prophylactic treatment of gout attacks should also be an important part of urate-lowering therapy. The efficacy and safety of hypouricaemic treatment should be monitored and responded to by changing the treatment strategy in the case of failure to meet treatment objectives.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antiuratika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience etnologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kyselina močová krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urikasa terapeutické užití MeSH
- urikosurika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- dna (nemoc) * diagnostické zobrazování farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat * aplikace a dávkování MeSH
- hyperurikemie etiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- záchvaty epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: ABCG2 is a high-capacity urate transporter that plays a crucial role in renal urate overload and extra-renal urate underexcretion. Previous studies have suggested an association between hyperuricemia and gout susceptibility relative to dysfunctional ABCG2 variants, with rs2231142 (Q141K) being the most common. In this study, we analyzed the ABCG2 gene in a hyperuricemia and gout cohort focusing on patients with pediatric-onset, i.e., before 18 years of age. METHOD: The cohort was recruited from the Czech Republic (n = 234) and consisted of 58 primary hyperuricemia and 176 gout patients, with a focus on pediatric-onset patients (n = 31, 17 hyperuricemia/14 gouts); 115 normouricemic controls were used for comparison. We amplified, sequenced, and analyzed 15 ABCG2 exons. The chi-square goodness-of-fit test was used to compare minor allele frequencies (MAF), and the log-rank test was used to compare empirical distribution functions. RESULTS: In the pediatric-onset cohort, two common (p.V12M, p.Q141K) and three very rare (p.K360del, p.T421A, p.T434M) allelic ABCG2 variants were detected. The MAF of p.Q141K was 38.7% compared to adult-onset MAF 21.2% (OR = 2.4, P = 0.005), to the normouricemic controls cohort MAF 8.5% (OR = 6.8, P < 0.0001), and to the European population MAF 9.4% (OR = 5.7, P < 0.0001). The MAF was greatly elevated not only among pediatric-onset gout patients (42.9%) but also among patients with hyperuricemia (35.3%). Most (74%) of the pediatric-onset patients had affected family members (61% were first-degree relatives). CONCLUSION: Our results show that genetic factors affecting ABCG2 function should be routinely considered in a hyperuricemia/gout diagnosis, especially in pediatric-onset patients. Genotyping of ABCG2 is essential for risk estimation of gout/hyperuricemia in patients with very early-onset and/or a family history.
- MeSH
- ABC transportér z rodiny G, člen 2 genetika MeSH
- alopurinol terapeutické užití MeSH
- antiuratika terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- dna (nemoc) diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- dospělí MeSH
- febuxostat terapeutické užití MeSH
- frekvence genu MeSH
- genetická predispozice k nemoci genetika MeSH
- genotyp MeSH
- hyperurikemie diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus * MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
