Již více než 10 let se řadí diabetes mellitus a diabetická nefropatie (DN) mezi komplexní onemocnění, u kterých není možné vytvořit jednoduchý mendelovský model. Etiopatogeneze těchto chorob je multifaktoriální: individuální genetická predispozice, daná monogenními i polygenními faktory, je po ovlivnění vnějším prostředím (fyzická aktivita, dieta, nadváha, klima, metabolická kontrola) předpokladem k určité fenotypické expresi. Uvažovanou možností je také varianta, že je dána genetická predispozice k rozvoji chronické renální insuficience (CHRI) jako takové bez ohledu na základní onemocnění. V genetickém výzkumu genů zodpovědných za vznik DN se v současné době používají zejména asociační studie a vazebné studie. Asociační studie srovnávají výskyt polymorfismů kandidátních genů mezi skupinou nepříbuzných postižených jedinců a skupinou zdravých kontrol. V principu sledují, jestli jsou zjištěné rozdíly statisticky významné. Asociačními studiemi byly dosud zkoumány geny zapojené do mechanismů, které se mohou podílet na patogenezi DN a souvisí zejména s familiární hypertenzí a regulací krevního tlaku, transportem natria a lithia, familiární hyperlipidemií a metabolismem glukózy. Vazebné studie jsou prováděny ve dvou variantách: 1) rozsáhlé testování celého genomu pomocí kompletní sady markerů bez hypotézy kandidátního genu (poziční klonování) a 2) úzké testování daných oblastí DNA obsahujících možné kandidátní geny pomocí specifických markerů. Pro ideální vazebnou studii je nutné získat rozsáhlé rodokmeny anebo postižené sourozenecké páry.

For over a decade, diabetes mellitus and diabetic nephropathy (DN), has been perceived as complex disease for which a simple Mendelian model could not be developed. The etiopathogenesis is these diseases is multifactorial: individual genetic predisposition due to monogenic and polygenic factors becomes, after modulation by external factors (physical activity, diet, overweight, climate, metabolic control), a prerequisite for a phenotypic expression. Another plausible alternative is that genetic predisposition to the development of chronic renal insufficiency (CRI) as such is predetermined regardless of the underlying disease. Genetic research into the genes responsible for the development of DN currently uses mainly association studies and linkage studies. Association studies compare the incidence of candidate gene polymorphisms between a group of unrelated affected individuals and that of health controls. In principle, the studies are designed to determine whether or not the differences are significant. To date, association studies have been used to investigate genes involved in mechanisms which could possibly play a role in the pathogenesis of DN and are primarily related to familiar hypertension and blood pressure control, sodium and lithium transport, and glucose metabolism. There are two types of linkage studies: 1) extensive testing of the entire genome using a complete set of markers without a candidate gene hypothesis (positional cloning); and 2) narrow testing of predefined DNA regions containing potential candidate genes using specific markers. An ideal linkage study requires extensive family trees or affected sibling pairs.

Oddělení buněčné a molekulární biologie 3 LF UK Praha 10

Genetic predisposition to diabetic nephropathy

Genetická predispozice k diabetické nefropatii = Genetic predisposition to diabetic nephropathy /

Lit: 50

Souhrn: eng