Cíl studie: Zjistit bezpečnost a účinnost intravenózní kombinace dexmedetomidin-ketamin. Typ studie: Prospektivní, randomizovaná, dvojitě slepá studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika anesteziologie a resuscitace. Materiál a metoda: U pacientů operovaných pro Dupuytrenovu kontrakturu v lokální anestezii byla testována ve skupině D kombinace 50 µg dexmedetomidinu a 50 mg ketaminu v 50 ml F1/1 podle následujícího schématu: 10 minut před provedením lokální anestezie bolus 0,04 ml . kg-1 (dexmedetomidin 0,04 µg . kg-1, ketamin 0,04 mg . kg-1), pak 10 minut kontinuálně rychlostí 2 ml . kg-1hod.-1 (dexmedetomidin 2 µg . kg-1 . hod.-1, ketamin 2 mg . kg-1. hod.-1) a dále 1 mg . kg-1 . hod.-1 (dexmedetomidin 1 µg . kg-1 . hod.-1, ketamin 1 mg . kg-1 . hod.-1). Pacienti v kontrolní skupině (C) dostávali fyziologický roztok. Sledovali jsme Ramsayovo skóre (RS), kardiorespirační parametry, analgezii a vedlejší účinky. Výsledky: Celkem 7 pacientů bylo v C a 8 v D, demografické charakteristiky byly shodné. Rozdíly v C vs D byly v RS (v C všichni 1 vs v D 7 pacientů skóre 2 a 1 pacient skóre 3, p < 0,001), ve vymizení reakce na aplikaci lokálního anestetika a turniket (0 vs 6, p = 0,02), v amnézii na výkon (0 vs 6, p = 0,02) a pocitu mírné opilosti přetrvávající 1 hodinu po operaci (0 vs 7, p = 0,005). Pět pacientů v D si pamatovalo živé sny. U 4 pacientů v D byl pokles krevního tlaku (25–30 % pod výchozí hodnotu), porucha dýchání se nevyskytla. Závěr: Sedace dexmedetomidinem a ketaminem poskytuje dobrou řiditelnost, analgezii i amnézii, neovlivňuje průchodnost dýchacích cest a ventilaci, působí katatonii, ale nepotlačí živé sny po ketaminu.

Objective: To evaluate the combination of dexmedetomidine and ketamine for analgesic sedation. Design: Prospective randomised clinical study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care, University Hospital. Materials and methods: Patients scheduled for Dupuytren's contracture repair under local anaesthesia were randomly divided to groups C and D. Group D patients were administered an infusion of dexmedetomidine 1 µg . ml-1 and ketamine 1 mg . ml-1 in normal saline as follows: 10 minutes before surgery a bolus of 0.04 ml . kg-1 (e. g. dexmedetomidine 0.04 µg . kg-1, ketamine 0.04 mg . kg-1) was given, followed by infusion of 2 ml . kg-1. h-1 for the first 10 minutes (dexmedetomidine 2 µg . kg-1 . h-1, ketamine 2 mg . kg-1 . h-1) and 1 ml . kg-1 . h-1 (dexmedetomidine 1 µg . kg-1 . h-1, ketamine 1 mg . kg-1 . h.-1) for the rest of surgery. Group C patients were given normal saline. Vital functions, analgesia and Ramsay score were measured. Results: There were 7 patients in group C and 8 patients in group D. The demographic characteristics were comparable between the groups. We found differences between groups C and D in Ramsay score (all group C patients scored 1 point vs. 7 group D patients scored 2 points and one patient scored 3 points, p < 0.001), absence of reaction to painful application of local anaesthetic and tourniquet (0 vs. 6, p = 0.02), amnesia (0 vs. 6, p = 0.02) and light-headedness 1 hour after surgery (0 vs. 7, p = 0.005). Five patients in group D remembered dreams (NS). There was a slight fall in blood pressure (25–30% below base-line) in 4 patients in group D (NS) and no change in ventilation. Conclusions: The combination of dexmedetomidine and ketamine provides analgesia, amnesia and catatonia with preserved cooperation, and has no respiratory effects.

Klinika anesteziologie a resuscitace 3 LF UK Praha a FNKV Praha

Dexmedetomidine-ketamine intravenous sedation during local anaesthesia

Lit.: 25