Východisko. Asociace obezity s metabolickými i kardiovaskulárními chorobami je závislá na rozložení tukové tkáně. Role intraabdominálně uložené, tj. viscerální, tukové tkáně v patogenezi inzulínové rezistence není stále zřejmá. Cílem této práce bylo sledovat vztah mezi inzulínovou rezistencí a podílem viscerální a podkožní tukové tkáně na souboru žen s širokým rozmezím tělesné hmotnosti. Metody a výsledky. Vyšetřeno bylo 62 žen (věku 21–66 let), z nichž 32 bylo neobézních a 30 obézních (BMI > 30 kg/m2). U účastníků studie bylo hodnoceno množství viscerálního a podkožního tuku pomocí počítačové tomografie, možství celkového tělesného tuku bioimpedancí a stupeň inzulínové senzitivity byl hodnocen spotřebou glukosy (M) během euglykemického hyperinzulínního klempu. Obézní ženy měly nižší inzulínovou senzitivitu ve srovnání s neobézními (5,88 ± 2,17 vs. 3,32 ± 1,44 mg/min/kg, p < 0,001) a vyšší absolutní množství viscerálního tuku. Relativní podíl viscerálního tuku (vztaženého k tuku celkovému nebo podkožnímu) nebyl však u obou skupin rozdílný. V celém souboru stupeň inzulínové senzitivity koreloval s absolutním množstvím celkového a viscerálního tuku, nebyla však nalezena korelace s relativním podílem viscerálního tuku. Závěry. Výsledky na tomto souboru nasvědčují tomu, že pro predikci stupně inzulínové rezistence daného jedince je důležitější absolutní množství přítomné tukové tkáně jak celkové, tak viscerální než relativní zastoupení viscerálního tuku.

Background. Association of obesity with metabolic and cardiovascular complications depends on the adipose tissue distribution. The role of intraabdominal, i.e. visceral, adipose tissue in pathogenesis of insulin resistance is still not elucidated. The aim of this study was to investigate the relation between insulin resistance and contribution of visceral and subcutaneous fat in a group of women with a wide range of body weight. Methods and Results. 62 women (age 21–66 years) among which 32 were non-obese and 30 obese (BMI > 30 kg/m2) were examined. The amount of visceral and subcutaneous fat was evaluated using computerized tomography, total body fat evaluated using bioimpedance, and the degree of insulin resistance was evaluated using glucose disposal (M) during euglycemic hyperinsulinemic clamp. Obese women had lower insulin sensitivity than non-obese (5.88 ± 2.17 vs 3.32 ± 1.44 mg/min/kg, p < 0.001) and higher absolute amount of visceral fat. However, the relative amount of visceral fat (related to total body fat or subcutaneous fat) was not different between the two groups. In the entire study group, the magnitude of insulin sensitivity did correlate with absolute amount of total and visceral fat, but no correlation with relative amount of visceral fat was found. Conclusions. The results suggest that the absolute amount of fat, either total or visceral, is a stronger predictor of the degree of insulin resistance than the relative contribution of visceral fat.

Oddělení tělovýchovného lékařství 3 LF UK Praha

Relation between insulin resistance and amount of visceral adipose tissue

Lit.: 23