Cíl: pomocí pokusů in vitro studovat vliv povrchových vlastností vybraných implantačních materiálů na adherenci některých krevních složek (plazma, sérum) a sledovat vliv těchto adsorbovaných proteinů na povrchu implantátu na adhezi i syntetickou aktivitu kultivovaných osteoblastů. Metodika: U zvolených materiálů : titan leptaný (Ti-Etch), titan plazma-sprayovaný (Ti-PlaSpray), titan s hydroxyapatitovou vrstvou (Ti-HA), a uhlíkový kompozit (C/C) byly stanoveny fyzikálně-chemické parametry povrchu (drsnost, smáčivost a volná povrchová energie). Jako kontrola sloužil polystyren kultivačních destiček pro tkáňové kultury (TCPS). Biologická úprava materiálů byla provedena pokrytím jednou ze dvou vybraných krevních komponent–plazma nebo sérum. Na materiálech bez pokrytí i s biologickou úpravou byly kultivovány osteoblasty a následně byla z mitochondriální oxidační aktivity monolayeru buněk (MTT test) vyhodnocena jejich proliferace. V získaném kultivačním médiu byla pomocí enzymoimunosorbentní analýzy (ELISA) stanovena aktivita osteoblastů jako hladina kostní alkalické fosfatázy (BAP) a produkce zánětlivých cytokinů (TNF-?, IL-8). Výsledky: Vysoká drsnost implantátů ovlivnila zvýšenou proliferaci u titanových materiálů (Ti-PlaSpray). Nízká proliferace C/C je přičítána téměř nulové hodnotě polární složky povrchové energie. Potažení materiálů aktivovanou plazmou (fibrinovou sítí) vedlo ke vzniku unifikovaného povrchu jak z hlediska proliferace, tak i z hlediska syntetické aktivity. Oproti tomu při potažení implantátů sérem (albuminem) nebyl pozorován takový stimulační efekt na osteoblasty jaký jsme předpokládali. Závěr: Pokrytí vybraných implantačních materiálů aktivovanou plazmou (tj. fibrinovou sítí) vede k vytvoření povrchu s potřebnou rovnováhou mezi mírou proliferace a syntetickou aktivitou osteoblastů jako modelu imunitní odpovědi organizmu na zavedený implantát.

Aim of the study: To study the impact of surface properties of selected implant materials on adherence of some blood components (plasma, serum), and the impact of these proteins, adsorbed on the implant surface, on the adhesion and synthetic activity of cultured osteoblasts using in vitro experiments. Methods: In selected materials such as etched titanium (Ti-Etch), plasma-sprayed titanium (Ti-PlaSpray), titanium with hydroxyapatite layer (Ti-HA), and carbon composite (C/C), the physiochemical parameters were determined (roughness, wettability, and free surface energy). Tissue culture polystyrene (TCPS) was used as a control. Biological modification of materials was performed by overlaying of one of two selected blood components – plasma or serum. Osteoblasts were cultured on materials without overlay, as well as materials with biological modification, and consequently, the proliferation of osteoblasts was evaluated due to the mitochondrial oxidation activity of monolayer (MTT assay). In the obtained culture medium, the activity of osteoblasts was determined as the level of bone alkaline phosphatase (BAP) and the production of inflammatory cytokines (TNF-?, IL-8) using enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA). Results: High roughness of implants affected the increased proliferation in titanium materials (Ti-PlaSpray). A decreased proliferation of C/C is attributed to almost zero value of polar component of surface energy. Overlaying of materials by activated plasma (fibrin network) led to formation of unified surface in terms of both proliferation and synthetic activity. However, overlaying of implants by serum (albumin) did not have the anticipated stimulatory effect on osteoblasts. Conclusion: Overalying of selected implant materials by activated plasma (i.e. fibrin network) leads to formation of a surface with required balance between the proliferation rate and synthetic activity of osteoblasts as a model of organisms’s immune response to an applied implant. Key words:

Revmatologický ústav Praha

Impact of biological modification of the surface of selected implant materials on the proliferation and synthetic activity of bone cells. In vitro study

Lit.: 15