Úvod: Moderní postupy v perioperační péči vycházející z principů medicíny založené na důkazech zlepšují pooperační výsledky. Jejich osvojení však není běžnou klinickou praxí na většině chirurgických pracovišť. Cíl: Cílem naší studie bylo vypracování protokolu a jeho zavedení do praxe. Předmětem sdělení je tolerance protokolu v našich podmínkách. Pacienti a metoda: Do prospektivní randomizované studie byli zařazeni nemocní operovaní (otevřená střevní resekce) na chirurgické klinice 4/2005–12/2007 a randomizováni do fast track skupiny (n = 53) a non-fast track skupiny (n = 52). Ve fast track skupině (FTS) bylo postupováno podle protokolu akcelerované rehabilitace, v non-fast track skupině (non-FTS) tradičním způsobem. Výsledky byly statisticky zhodnoceny. Dva nemocní z FTS byli vyřazeni z hodnocení pro časné porušení protokolu personálem. Protokol i informovaný souhlas pacienta byly schváleny etickou komisí nemocnice. Výsledky: Skupiny se nelišily věkem, diagnózou a délkou operace. Analgezie byla významně lépe kontrolovaná ve FTS, podobně tolerance perorálního příjmu byla v této skupině vyšší (operační den – průměrně 634 ml, proti 304 ml). Návrat střevní pasáže byl ve sledované skupině rychlejší (průměrně 2,1 proti 3,9 dnů). Frekvence pooperačních komplikací byla nižší, délka hospitalizace byla kratší (medián 7,0, proti 9,0 dne, p < 0,001). Závěr: Vypracovaný protokol fast track pooperační rehabilitace bylo možné v rámci studie zavést do klinické praxe. Tolerance nemocnými byla velmi dobrá. Uplatnění postupů akcelerované rehabilitace je v našich podmínkách možné, znamená to však překonat horší toleranci ošetřujícího personálu.

Introduction: Modern procedures in peri-operative care arising from evidence-based medicine improve postoperative results. Their acceptance is however not a common clinical practice at most surgical centers. Aim: The aim of our study was to design a protocol and introduce it into the praxis. The subject of announcement is tolerance of protocol in our conditions. Patients and method: Prospective randomized study included patients who were operated on (open bowel resection) at Department of Surgery in period 4/2005–12/2007. They were randomized in fast track group (n = 53) and non-fast track group (n = 52). Protocol with accelerated recovery was used in the fast track group (FTG) and we used traditional approach in the not-fast track (non-FTG). Results were statistically evaluated, 2 patients (FTG) were excluded from analysis for protocol failure (protocol was non kept by anesthesiologist in 1 patient and by the nurse in the second patient). Protocol and informed consent form was approved by the Hospital Ethics Committee. Results: Both groups did not differ in age, diagnosis and length of surgery. Analgesia was controlled significantly better in FTG; similarly oral intake tolerance was higher in this group (day of surgery – mean value 634 ml versus 304 ml). Restoration of bowel functions was also faster in interventional group (mean time 2.1 versus 3.9 days). Frequency of postoperative complications was lower and hospital stay was shorter (median 7.0 versus 9.0 days, p < 0.001). Conclusion: Designed fast track protocol of postoperative recovery could be introduced in clinical praxis in terms of study. Patients’ tolerance was very good. Application of accelerated recovery procedures is possible in our conditions but it means primarily to overcome worse tolerance of attending personnel.

Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Na Bulovce Praha

Tolerance of accelerated postoperative rehabilitation following intestinal resections

Lit.: 17