Cíl práce: Rod Enterococcus patří k fyziologickým zástupcům střevní mikroflóry i významným nozokomiálním patogenům. Znepokojivou skutečnosti je nárůst rezistence k antimikrobiálním přípravkům, např. vankomycinu (VRE). Enterokoky často produkují Hmoho faktorů virulence: gelatinasu, povrchový protein, adhesiny a sexuální feromony, jejichž geny, současně ve vztahu k rezistenci k vankomycinu, jsou v této práci sledovány. Materiál a metody: U 108 izolátů enterokoků, zachycených z různých klinických vzorků (kromě stolice) od pacientů Fakultní nemocnice Olomouc a rozdělených do skupin VRE (n = 54) a kontrolní, k vankomycinu citlivých (n = 54), byl sledován výskyt genů pro gelatinasu (gelE), povrchový protein [esp) a sexuální feromony (cpd, cob a ccf). Ke genetickému průkazu byla použita real-time PCR. Výsledky: V kontrolní skupině enterokoků citlivých k vankomycinu pouze šest izolátů (11,1 %) neneslo žádný ze sledovaných faktorů virulence. Nejčastěji se vyskytoval gen ccf (11,7 %, n = 42). Dále byl prokázán cpd v 66,6 % (36), gelE v 55,5 % (30), esp v 46,3 % (25), cob V 38,9 % (21). Ve skupině VRE neobsahovalo 17 izolátů (31,5 %) žádný z vyšetřovaných genů. Ve větší míře byl zjištěn esp v 62,9 % (34), podstatně méně cpd v 5,6 % (3), cob v 5,6 % (3), ccf v 5,6 % (3), gelE v 3,7 % (2). Závěr: U VRE byl prokázán menší výskyt čtyř z pěti sledovaných faktorů virulence. Menší výskyt genů pro faktory virulence u VRE byl spojen zřejmě s jejich druhovým zastoupením (podstatně vyšší frekvence Enterococcus faecium, u něhož se většinou tyto geny vyskytují v mnohem menší míře).

Bacteria of the genus Enterococcus are a normal part of the intestinal microflora but also important nosocomial pathogens. An alarming fact is increasing resistance to antimicrobial agents such as vancomycin (VRE). Enterococci frequently produce numerous virulence factors, e.g. gelatinase, surface protein, adhesins and sex pheromones. Their genes, with respect to vancomycin resistance, are studied. MATERIAL AND METHODS: In 108 isolates obtained from various clinical samples (except for stools) taken from patients in the University Hospital Olomouc and divided into VRE (n = 54) and control, vancomycin-susceptible (n = 54) groups, the prevalence of genes for gelatinase (gelE), surface protein (esp) and sex pheromones (cpd, cob and ccf) was investigated. For genetic detection, real-time PCR was used. RESULTS: In the control group of vancomycin-susceptible enterococci, only six isolates (11.1 %) showed none of the studied virulence factors. The most prevalent gene was ccf (77.7 %, n = 42), followed by cpd in 66.6 % (36), gelE in 55.5 % (30), esp in 46.3 % (25) and cob in 38.9 % (21). In the VRE group, 17 isolates (31.5%) contained none of the studied genes. More prevalent was esp in 62.9 % (34), substantially less frequent were cpd in 5.6 % (3), cob in 5.6 % (3), ccf in 5.6 % (3) and gelE in 3.7 % (2). CONCLUSIONS: In VRE a smaller occurence, i.e. four out of the five studied virulence factors, were detected. The lower prevalence of genes for virulence factors was probably due to their species representation (substantially higher frequency of Enterococcus faecium in which these genes are mostly much less prevalent).

Ústav mikrobiologie FN Olomouc

Virulence factors in vancomycin-susceptible and vancomycin-resistant enterococci in the University Hospital Olomouc

Lit.: 19