-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Primární plicní sarkomy
[Primary pulmonary sarcomas]
Jakubcová Tereza, Jakubec P.
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu přehledy
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic diagnóza klasifikace terapie MeSH
- sarkom diagnóza klasifikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Primární plicní sarkomy jsou na rozdíl od plicního karcinomu vzácná onemocnění. Tvoří přibližně jen 0,013–0,40 % všech maligních plicních nádorů. Jedná se o maligní mezenchymální tumory, které vycházejí z měkkých tkání plic. Jsou heterogenní skupinou nádorů různého biologického chování a morfologicky se neliší od sarkomů měkkých tkání. Na rozdíl od plicního karcinomu se plicní sarkomy vyskytují více v dětském a mladším věku. Jejich etiologie není dosud jasná. Jako rizikové faktory jsou uváděny radiace, některé toxické látky, u některých sarkomů je možný vliv genetických mutací, hormonální antikoncepce a infekčních patogenů. Současné studie ukazují, že většina sarkomů, ne-li všechny, vychází z primitivní multipotentní mezenchymové buňky, která prochází maligní transformací v jedné nebo více liniích. Diagnostickým standardem je biopsie tumoru s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením vzorku. Základním diagnostickým problémem je vyloučení sekundárního původu plicního sarkomu, protože plicní metastázy mimoplicních sarkomů jsou mnohem častější než primární plicní postižení. Optimální léčbou je resekce tumoru. Dalšími léčebnými modalitami jsou radioterapie a chemoterapie, ale jejich výsledky jsou neuspokojivé. Používají se různé chemoterapeutické režimy – monoterapie nebo kombinované režimy. Základními cytostatiky jsou doxorubicin, ifosfamid a dakarbazin. Problémem chemoterapie je vysoká toxicita a poměrně nízká léčebná odpověď kolem 20 %. V současnosti se objevují první studie biologické léčby sarkomů měkkých tkání a tyto léky by mohly být v budoucnosti součástí komplexní léčby primárních plicních nádorů. Primární plicní sarkomy mají většinou agresivní průběh a často recidivují. Jejich prognóza nebývá příliš dobrá. V literatuře je uváděn medián přežití 48 měsíců a pětileté přežití se pohybuje mezi 38 a 48 %. K prognostickým faktorům patří velikost tumoru, histologický typ, grading, klinické stadium sarkomu a rozsah operačního výkonu.
Primary pulmonary sarcomas
Lit.: 68
- 000
- 00000naa 2200000 a 4500
- 001
- bmc09004229
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20111210153801.0
- 008
- 091130s2009 xr e cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Jakubcová, Tereza $7 xx0104210
- 245 10
- $a Primární plicní sarkomy / $c Jakubcová Tereza, Jakubec P.
- 246 11
- $a Primary pulmonary sarcomas
- 314 __
- $a Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP, Olomouc
- 504 __
- $a Lit.: 68
- 520 3_
- $a Primární plicní sarkomy jsou na rozdíl od plicního karcinomu vzácná onemocnění. Tvoří přibližně jen 0,013–0,40 % všech maligních plicních nádorů. Jedná se o maligní mezenchymální tumory, které vycházejí z měkkých tkání plic. Jsou heterogenní skupinou nádorů různého biologického chování a morfologicky se neliší od sarkomů měkkých tkání. Na rozdíl od plicního karcinomu se plicní sarkomy vyskytují více v dětském a mladším věku. Jejich etiologie není dosud jasná. Jako rizikové faktory jsou uváděny radiace, některé toxické látky, u některých sarkomů je možný vliv genetických mutací, hormonální antikoncepce a infekčních patogenů. Současné studie ukazují, že většina sarkomů, ne-li všechny, vychází z primitivní multipotentní mezenchymové buňky, která prochází maligní transformací v jedné nebo více liniích. Diagnostickým standardem je biopsie tumoru s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením vzorku. Základním diagnostickým problémem je vyloučení sekundárního původu plicního sarkomu, protože plicní metastázy mimoplicních sarkomů jsou mnohem častější než primární plicní postižení. Optimální léčbou je resekce tumoru. Dalšími léčebnými modalitami jsou radioterapie a chemoterapie, ale jejich výsledky jsou neuspokojivé. Používají se různé chemoterapeutické režimy – monoterapie nebo kombinované režimy. Základními cytostatiky jsou doxorubicin, ifosfamid a dakarbazin. Problémem chemoterapie je vysoká toxicita a poměrně nízká léčebná odpověď kolem 20 %. V současnosti se objevují první studie biologické léčby sarkomů měkkých tkání a tyto léky by mohly být v budoucnosti součástí komplexní léčby primárních plicních nádorů. Primární plicní sarkomy mají většinou agresivní průběh a často recidivují. Jejich prognóza nebývá příliš dobrá. V literatuře je uváděn medián přežití 48 měsíců a pětileté přežití se pohybuje mezi 38 a 48 %. K prognostickým faktorům patří velikost tumoru, histologický typ, grading, klinické stadium sarkomu a rozsah operačního výkonu.
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a nádory plic $x diagnóza $x klasifikace $x terapie $7 D008175
- 650 _2
- $a sarkom $x diagnóza $x klasifikace $x terapie $7 D012509
- 655 _2
- $a přehledy $7 D016454
- 700 1_
- $a Jakubec, Petr, $d 1971- $7 mzk2007381840
- 773 0_
- $w MED00011030 $t Klinická onkologie $g Roč. 22, č. 4 (2009), s. 139-153 $x 0862-495X
- 856 41
- $u https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/151/3507.pdf $y plný text volně přístupný
- 910 __
- $a ABA008 $y 8 $b B 1665 $c 656
- 990 __
- $a 20091127181944 $b ABA008
- 991 __
- $a 20110627065001 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 700047 $s 562459
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2009 $b 22 $c 4 $d 139-153 $i 0862-495X $m Klinická onkologie $x MED00011030
- LZP __
- $a 2009-50/dkme