Cíl práce: Ověření postupu PCR diagnostiky na průkaz Borrelia burgdorferi sensu lato u nervových a kožních forem lymské boreliózy. Metodika: Na izolaci DNA z plazmy, moče a mozkomíšního moku byl použit QIAamp DNA Mini Kit. PCR probíhala jako dvoustupňová amplifikace (nested PCR). Každý biologický materiál byl testován paralelně pomocí pěti amplifikačních systémů:dva primery byly specifické pro plazmidové geny kódující OspA a OspC protein a tři pro chromozomální geny kódující 16S rDNA, flagelin a p66 protein. Výsledky: Z 56 pacientů s neuroboreliózou byla DNA prokázána před léčbou u 41 (77,4 %), 48 pacientů s kožní formou bylo pozitivních ve 26 případech (54,2 %). Po léčbě byla DNA detekována u 22 pacientů s neuroboreliózou (41,5 %). U kožní formy pozitivita přetrvávala u 16 (38,1 %). Po třech měsících bylo celkem pozitivních ještě 23 (28,7 %) pacientů, a po šesti měsících 6 (9,5 %) Nejvíce pozitivních výsledků bylo dosaženo pro 16S rDNA systém, o něco nižší citlivost byla zachycena s primery pro OspA, OspC a flagelin, nejnižší vykazoval p66 systém. Závěr: Metodika prokázala přítomnost DNA ve všech vyšetřovaných biologických tekutinách u obou forem lymské boreliózy. Pro klinické použití stanovení DNA lze doporučit vyšetření minimálně dvou cílových sekvencí.

Aim: Assessment of PCR procedure for proving of the Borrelia burgdorferi sensu lato DNA in nerve and skin forms of Lyme borreliosis. Methods: DNA from plasma, urine and CSF was isolated by QlAamp DNA mini kit. PCR was deigned as two-step amplification (neSted-PCR). Each sample was tested in PCR for five target sequences: two were specific for plasmide genes encoding OspA and OspC proteins and three correlated with genes for IGSrDNA, flagellin and p66 protein. Results: Borrelial DNA was proved in 41 patients suffering from neuroborreliosis out of 56 (77.4 %), among 48 patients with erythema migrans (EM) were found 26 positive (54.2 %). After treatment the specific DNA was detected in 22 patients with neuroborreliosis (41,5 %) and 16 patients with EM (38.1 %). Three months after the treatment 23 patients were positive in both of groups (28.7 %) and next 3 months later the specific DNA was found in 6 (9.5 %). The highest rate of positive resuks was manifested by l6SrDNA target, lower and comparable results were obtained by OspA, C and flageUin primers, the lowest rate was in p66 system. Conclusion: The tested PCR proved specific DNA in all tested biological fluids in both of the clinical forms of Lyme borreliosis with a relatively high sensitivity. The proving of DNA can not be used for the assessment of the effect of treatment due to the long persistence of PCR positivity after antibiotic treatment. To achieve a sufficient diagnostic sensitivity of PCR it is desirable to use minimally two amplification systems in parallel.

2 LF UK 1 infekční klinika FN Na Bulovce Praha

Detection of spirochaetal DNA from patients with neuroborreliosis and erythema migrans

Lit.: 20