Hypertenzní krize je stav, kdy náhlé zvýšení arteriálního tlaku vede k akutnímu poškození funkce, eventuálně struktury některých orgánů. Vede-li zvýšení tlaku k poškození mozku, kardiovaskulárního aparátu, cév očního pozadí eventuálně ledvin, jedná se o bezprostředně život ohrožující stav, neboli emergentní hypertenzní stav. Při obtížích zahrnujících především bolesti na hrudi, dušnost, bolesti hlavy, epistaxi, slabost a psychomotorickou agitovanost bez zjevného orgánového postižení, jedná se o urgentní hypertenzní stav. Léčba emergetních stavů probíhá za stálého monitorování na jednotkách intenzivní péče. Podle charakteru orgánového postižení a přidružených onemocnění jsou využívány parenterálně podávané nitráty, urapidil, klonidin, diuretika, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, blokátory kalciových kanálů a beta blokátory. Doporučená rychlost snižování krevního tlaku a cílové hodnoty závisí na přítomnosti orgánových postižení. K léčbě urgentních stavů většinou není nezbytná hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Je založena na vystupňování obvyklé perorální léčby a jen při jejím selhání nebo ve speciálních situacích je využívána parenterální léčba jako při emergentních stavech. Poslední evropská doporučení pro problematiku arteriální hypertenze pojednávají již jen o emergentních hypertenzních stavech. Urgentní hypertenzní stavy nejsou zřejmě pro malý praktický dopad vyčleňovány. Není tím pádem zmiňován ani nadřazený souhrnný termín hypertenzní krize.

Hypertensive crisis is an acute, life-threatening condition associated with a substantial sudden increase in blood pressure. If the increase of blood pressure is accompanied by an acute damage of brain, cardiovascular system, eye ground or kidneys, it is referred to as an emergent hypertensive situation. In case of complaints comprising chest pain, shortness of breath, headache, epistaxis, weakness, faintness or seizure alone without organ damage, it is referred to as an urgent hypertensive situation. Treatment of emergent situations is conducted under a permanent monitoring in an intensive care unit. Parenteral nitrates, urapidil, clonidin, diuretics, angiotensin-converting enzyme inhibitors, calcium channel blockers and beta blockers are used with respect to organ damage and accompanying diseases. Rate of blood pressure reduction and target values depend on a type of organ damages. An escalation of per oral medication is used in the treatment of urgent situations. Parenteral medication is indicated only in case of failure of this approach. The last guidelines for the management of arterial hypertension specifies only the term of emergent hypertensive status. The urgent hypertensive status is not specified probably because of low practical impact. Thus the common term of hypertensive crisis is not used too.

3 interní klinika VFN a 1 LF UK Praha

Hypertensive crisis, emergent and urgent hypertensive situations - current state of knowledge and guidelines for the management

Lit.: 20