Cíl: Posouzení současného klinického významu anaerobních bakteriémií ve skupině českých nemocnic. Materiál a metody: Byla provedena analýza výsledků 8 444 anaerobních hemokultivací od pacientů hospitalizovaných ve čtyřech nemocničních zařízeních v letech 2004-2007. Výsledky: Klinicky významná anaerobní bakteriémie byla zaznamenána u 16 pacientů, což představuje méně než 2 % klinicky významných bakteriémií. Asociovaná mortalita činila 18 %, u žádného z našich pacientů ale nebylo možné prokázat jasnou kauzální spojitost mezi anaerobem zachyceným v hemokultuře a úmrtím. Hlavni komorbidity predisponující ke vzniku anaerobní bakteriémie a zdroje infekce se u našich pacientů víceméně shodovali s literárními údaji. Nejčastějšími anaerobními izoláty byly bakteroidy, následovány Ciostridium perfringens a překvapivě též eubakteriemi (zejména Eubacterium lentum). Závěr: Anaerobní bakteriémie zůstávají v našich podmínkách vzácné. Porovnáni našich dat s údaji jiných autorů naznačuje, že reálný klinický dopad anaerobní bakteriémie na pacienta je bez ohledu na v literatuře udávanou vysokou mortalitu obvykle spíše diskutabilní a že průkaz anaeroba v hemokultuře také nelze považovat za důkaz jeho zvýšeného patogenního uplatnění ve zdrojovém infekčním ložisku.

Objective: To estimate tje current clinical significance of anaerobic bacteremia in a group of Czech hospitals. Material and Methods: This retrospective analysis comprised 8 444 anaerobic blood cultures in patients admitted to four Czech hospitals between 2004 and 2007. Results: In 16 patients, blood cultures yielded significant anaerobic bacteria. Thus, anaerobic bacteremia accounted for less than 2 % of clinically significant bacteremia. Four patients (18 %) died but none of the deaths could be clearly attributable to anaerobic bacteria in the bloodstream. The most common comorbidities predisposing to anaerobic bacteremia and the most frequent sources of infection were similar to those reported by other authors. The majority of anaerobic bacteremia cases were due to gram-negative bacteria, followed by Ciostridium perfringens and, surprisingly, Eubacterium spp. (particularly Eubacterium lentum). Conclusion: Anaerobic bacteremia remains rare. The comparison of our data with those by other authors suggests that (despite the reported high mortality) the actual clinical significance of anaerobic bacteremia is rather controversial and that the anaerobic bacteremia might not correspond to more serious pathogenic role of the anaerobic bacteria as the source of infection.

Oddělení klinické mikrobiologie Oblastní nemocnice Mladá Boleslav

Current clinical significance of anaerobic bacteremia

Lit.: 14