-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Akutní srdeční selhání a časný rozvoj dysfunkce levé komory u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST léčených primární perkutánní koronární intervencí
[Acute heart failure and early development of left ventricular dysfunction in patients with ST segment elevation acute myocardial infarction managed with primary percutaneous coronary intervention]
J. Pařenica, P. Kala, J. Jarkovský, M. Poloczek, O. Toman, M. Pávková Goldbergová, J. Maňoušek, K. Prymusová, L. Kubková, M. Tesák, L. Elbl, Z. Čermáková, J. Špinar
Jazyk čeština Země Česko
Digitální knihovna NLK
Číslo
Ročník
Zdroj
NLK
Medline Complete (EBSCOhost)
od 2011-11-01
- Klíčová slova
- STEMI, primární PCI,
- MeSH
- balónková koronární angioplastika MeSH
- dospělí MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory etiologie MeSH
- echokardiografie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- hemodynamika MeSH
- infarkt myokardu diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- natriuretický peptid typu B krev MeSH
- peptidové fragmenty krev MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Akutní srdeční selhání (ASS) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi ST (STEMI) významně zhoršuje krátkodobou i dlouhodobou prognózu. Cílem práce je v prospektivně sledované skupině pacientů se STEMI zjistit nezávislé faktory spojené se vznikem akutního srdečního selhání a časného rozvoje dysfunkce levé komory. Metodika: Celkem bylo vyhodnoceno 593 pacientů se STEMI léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI), z toho 164 pacientů mělo projevy ASS. BNP (brain natriuretic peptid) a NT? proBNP (N?terminal pro brain natriuretic peptid) byly stanoveny při přijetí a 24 hod od vzniku IM. U všech pacientů byla před primární PCI provedena levostranná ventrikulografie, echokardiografické vyšetření bylo provedeno 3.? 5. den. Výsledky: Pacienti se selháním měli při přijetí vyšší hladinu glykemie, kreatininu, kyseliny močové, HDL?cholesterolu, vyšší počet leukocytů a vyšší hladiny natriuretických peptidů. Celková hospitalizační mortalita byla 3,7 %, ve skupině pacientů bez selhání byla mortalita 0,2 %, při mírném srdečním selhání 3,2 %, při plicním edému 14,3 % a pacienti v kardiogenním šoku měli mortalitu 63,6 %. Ejekční frakce pacientů bez selhání byla 53,0 ? 10,3 %, pacientů se selháním 45,4 ? 11,9 %. Podle vícerozměrné logistické regrese patří mezi faktory, které nezávisle ovlivňují riziko rozvoje ASS a dysfunkce levé komory (EF ? 40 % dle echokardiografie) zvýšená glykemie při přijetí, infarkt přední stěny, vyšší věk a vyšší tepová frekvence, naopak snížené riziko představuje vyšší hodnota pulzního tlaku. Nižší riziko rozvoje ASS představují rovněž již vytvořené kolaterály infarktové tepny. Dle ROC analýzy jsme určili možné cut off hodnoty pro end?diastolický tlak v levé komoře (LVEDP) odpovídající ASS v akutní fázi IM nad 29,5 mm Hg, pro dP/ dt/ P (vyjadřující inotropní sílu LK) pod 28,5, pro glykemii při přijetí > 9,5 mmol/ l, pro centrální pulzní tlak < 50 mm Hg. Závěr: ASS se rozvíjí u necelé 1/ 3 pacientů se STEMI. Rozvoj ASS představuje vysoké riziko hospitalizační mortality, která narůstá s tíží srdečního selhání. Jako nezávislé faktory se vztahem ke vzniku ASS nebo dysfunkce levé komory jsme identifikovali zvýšenou glykemii při přijetí, infarkt přední stěny, věk, zvýšenou tepovou frekvenci. Nižší riziko mají pacienti se zachovaným vyšším pulzním tlakem.
Background: Acute heart failure during ST elevation myocardial infarction (STEMI) makes worse prognosis. The aim of the work was to find independent factors with relationship to acute heart failure (AHF) and the early development of left ventricular dysfunction within the prospective followed patients with STEMI. Methods: A total of 593 patients with STEMI treated by primary PCI (164 patients with AHF) were the study population. The activity of BNP and NT-?ProBNP were measured at hospital admission and 24 h after MI onset. Left ventricular angiography was done before PCI; echocardiography was undertaken between the third and fifth day after MI. Results: The patients with AHF had higher level of glycaemia, creatinine, uric acid, HDL-cholesterol, leukocytosis and natriuretic peptid. The total hospital mortality was 3.7%. 0.2% within the patients without AHF, 3.2%, 14.3%, resp. 63.6% within the patients with mild AHF, with pulmonary oedema, resp. with cardiogenic shock. The patients with AHF had lower ejection fraction (45.4 ± 11.9% vs 53.0 ± 10.3%). According to the multiple logistic regression we found higher glycaemia, age, heart rate, anterior wall MI, lower aortic pulse pressure and collaterals of infarct related artery as factors with independent relationship to AHF. Higher glycaemia, age, heart rate, anterior wall MI and lower aortic pulse pressure were found as independent factors with relationship to left ventricular dysfunction. According to ROC analysis possible cut off corresponding with AHF we suggested 29.5?mm?Hg for LVEDP, 28.5 for dP/?dt/?P, 9.5 mmol/?l for glycaemia, 50?mm?Hg for aortic pulse pressure. Conclusions: Our results found the development of AHF in one third of patients with STEMI. AHF increases the risk of in-hospital mortality and the risk depends upon severity of failure. As the independent factors with relationship to development of AHF or left ventricular dysfunction we detected higher glycaemia, heart rate, anterior wall MI, age. Lower risk had patients with higher aortic pulse pressure.
Acute heart failure and early development of left ventricular dysfunction in patients with ST segment elevation acute myocardial infarction managed with primary percutaneous coronary intervention
Lit.: 19
- 000
- 00000naa 2200000 a 4500
- 001
- bmc11003558
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20200312134213.0
- 008
- 111108s2011 xr e cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Pařenica, Jiří $7 xx0101388
- 245 10
- $a Akutní srdeční selhání a časný rozvoj dysfunkce levé komory u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST léčených primární perkutánní koronární intervencí / $c J. Pařenica, P. Kala, J. Jarkovský, M. Poloczek, O. Toman, M. Pávková Goldbergová, J. Maňoušek, K. Prymusová, L. Kubková, M. Tesák, L. Elbl, Z. Čermáková, J. Špinar
- 246 11
- $a Acute heart failure and early development of left ventricular dysfunction in patients with ST segment elevation acute myocardial infarction managed with primary percutaneous coronary intervention
- 314 __
- $a Interní kardiologická klinika LF MU a FN, Brno
- 504 __
- $a Lit.: 19
- 520 3_
- $a Úvod: Akutní srdeční selhání (ASS) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi ST (STEMI) významně zhoršuje krátkodobou i dlouhodobou prognózu. Cílem práce je v prospektivně sledované skupině pacientů se STEMI zjistit nezávislé faktory spojené se vznikem akutního srdečního selhání a časného rozvoje dysfunkce levé komory. Metodika: Celkem bylo vyhodnoceno 593 pacientů se STEMI léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI), z toho 164 pacientů mělo projevy ASS. BNP (brain natriuretic peptid) a NT? proBNP (N?terminal pro brain natriuretic peptid) byly stanoveny při přijetí a 24 hod od vzniku IM. U všech pacientů byla před primární PCI provedena levostranná ventrikulografie, echokardiografické vyšetření bylo provedeno 3.? 5. den. Výsledky: Pacienti se selháním měli při přijetí vyšší hladinu glykemie, kreatininu, kyseliny močové, HDL?cholesterolu, vyšší počet leukocytů a vyšší hladiny natriuretických peptidů. Celková hospitalizační mortalita byla 3,7 %, ve skupině pacientů bez selhání byla mortalita 0,2 %, při mírném srdečním selhání 3,2 %, při plicním edému 14,3 % a pacienti v kardiogenním šoku měli mortalitu 63,6 %. Ejekční frakce pacientů bez selhání byla 53,0 ? 10,3 %, pacientů se selháním 45,4 ? 11,9 %. Podle vícerozměrné logistické regrese patří mezi faktory, které nezávisle ovlivňují riziko rozvoje ASS a dysfunkce levé komory (EF ? 40 % dle echokardiografie) zvýšená glykemie při přijetí, infarkt přední stěny, vyšší věk a vyšší tepová frekvence, naopak snížené riziko představuje vyšší hodnota pulzního tlaku. Nižší riziko rozvoje ASS představují rovněž již vytvořené kolaterály infarktové tepny. Dle ROC analýzy jsme určili možné cut off hodnoty pro end?diastolický tlak v levé komoře (LVEDP) odpovídající ASS v akutní fázi IM nad 29,5 mm Hg, pro dP/ dt/ P (vyjadřující inotropní sílu LK) pod 28,5, pro glykemii při přijetí > 9,5 mmol/ l, pro centrální pulzní tlak < 50 mm Hg. Závěr: ASS se rozvíjí u necelé 1/ 3 pacientů se STEMI. Rozvoj ASS představuje vysoké riziko hospitalizační mortality, která narůstá s tíží srdečního selhání. Jako nezávislé faktory se vztahem ke vzniku ASS nebo dysfunkce levé komory jsme identifikovali zvýšenou glykemii při přijetí, infarkt přední stěny, věk, zvýšenou tepovou frekvenci. Nižší riziko mají pacienti se zachovaným vyšším pulzním tlakem.
- 520 9_
- $a Background: Acute heart failure during ST elevation myocardial infarction (STEMI) makes worse prognosis. The aim of the work was to find independent factors with relationship to acute heart failure (AHF) and the early development of left ventricular dysfunction within the prospective followed patients with STEMI. Methods: A total of 593 patients with STEMI treated by primary PCI (164 patients with AHF) were the study population. The activity of BNP and NT-?ProBNP were measured at hospital admission and 24 h after MI onset. Left ventricular angiography was done before PCI; echocardiography was undertaken between the third and fifth day after MI. Results: The patients with AHF had higher level of glycaemia, creatinine, uric acid, HDL-cholesterol, leukocytosis and natriuretic peptid. The total hospital mortality was 3.7%. 0.2% within the patients without AHF, 3.2%, 14.3%, resp. 63.6% within the patients with mild AHF, with pulmonary oedema, resp. with cardiogenic shock. The patients with AHF had lower ejection fraction (45.4 ± 11.9% vs 53.0 ± 10.3%). According to the multiple logistic regression we found higher glycaemia, age, heart rate, anterior wall MI, lower aortic pulse pressure and collaterals of infarct related artery as factors with independent relationship to AHF. Higher glycaemia, age, heart rate, anterior wall MI and lower aortic pulse pressure were found as independent factors with relationship to left ventricular dysfunction. According to ROC analysis possible cut off corresponding with AHF we suggested 29.5?mm?Hg for LVEDP, 28.5 for dP/?dt/?P, 9.5 mmol/?l for glycaemia, 50?mm?Hg for aortic pulse pressure. Conclusions: Our results found the development of AHF in one third of patients with STEMI. AHF increases the risk of in-hospital mortality and the risk depends upon severity of failure. As the independent factors with relationship to development of AHF or left ventricular dysfunction we detected higher glycaemia, heart rate, anterior wall MI, age. Lower risk had patients with higher aortic pulse pressure.
- 650 _2
- $a dospělí $7 D000328
- 650 _2
- $a senioři $7 D000368
- 650 _2
- $a balónková koronární angioplastika $7 D015906
- 650 _2
- $a echokardiografie $7 D004452
- 650 _2
- $a elektrokardiografie $7 D004562
- 650 _2
- $a ženské pohlaví $7 D005260
- 650 _2
- $a srdeční selhání $x etiologie $7 D006333
- 650 _2
- $a hemodynamika $7 D006439
- 650 _2
- $a mortalita v nemocnicích $7 D017052
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a mužské pohlaví $7 D008297
- 650 _2
- $a lidé středního věku $7 D008875
- 650 _2
- $a infarkt myokardu $x diagnóza $x komplikace $x patofyziologie $x terapie $7 D009203
- 650 _2
- $a natriuretický peptid typu B $x krev $7 D020097
- 650 _2
- $a peptidové fragmenty $x krev $7 D010446
- 650 _2
- $a prognóza $7 D011379
- 650 _2
- $a rizikové faktory $7 D012307
- 650 _2
- $a dysfunkce levé srdeční komory $x etiologie $7 D018487
- 653 00
- $a STEMI
- 653 00
- $a primární PCI
- 700 1_
- $a Kala, Petr, $d 1965- $7 xx0043092
- 700 1_
- $a Jarkovský, Jiří $7 stk2008461294
- 700 1_
- $a Poloczek, Martin $7 xx0101387
- 700 1_
- $a Toman, Ondřej, $d 1974- $7 xx0082234
- 700 1_
- $a Pávková Goldbergová, Monika $7 xx0054290
- 700 1_
- $a Maňoušek, Jan $7 xx0143545
- 700 1_
- $a Kluz, Krystyna $7 xx0243485
- 700 1_
- $a Kubková, Lenka. $7 xx0241832
- 700 1_
- $a Tesák, Martin $7 xx0104172
- 700 1_
- $a Elbl, Lubomír, $d 1956- $7 nlk20000083642
- 700 1_
- $a Čermáková, Zdeňka $7 xx0084249
- 700 1_
- $a Špinar, Jindřich, $d 1960- $7 nlk20030128322
- 773 0_
- $w MED00011111 $t Vnitřní lékařství $g Roč. 57, č. 1 (2011), s. 43-51 $x 0042-773X
- 856 41
- $u https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/ $y stránka časopisu
- 910 __
- $a ABA008 $b B 184 $c 1041 $y 7 $z 0
- 990 __
- $a 20110301141628 $b ABA008
- 991 __
- $a 20200312134632 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 830885 $s 695574
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2011 $b 57 $c 1 $d 43-51 $m Vnitřní lékařství $x MED00011111
- LZP __
- $a 2011-14/vtme