Operace bypassu patří v celém světe i v naší republice mezi nejčastější kardiochirurgické zákroky (10 797 srdečních operací, z toho 7051 operací aortokoronárních bypassů v roce 2002 v ČR) [1]. Perioperační i dlouhodobá úspěšnost revaskularizace koronárního řečiště přitom závisí na průchodnosti použitého štěpu a kvalitě anastomózy. Řada autorů se zabývala stanovením charakteristik, které jsou určující pro stanovení průchodnosti štěpu a kvality anastomózy, jak z krátkodobého tak z dlouhodobého hlediska. Ukazuje se, že hemodynamické charakteristiky pomáhají ověřit kvalitu anastomózy a ovlivňují i dlouhodobou průchodnost použitého štěpu [2], [3], [4], [5], [6]. Louagie uvádí jako dominantní charakteristiku ovlivňující dlouhodobou průchodnost štěpu rezistanci, kterou lze stanovit jako podíl tlaku krve a průtoku krve cévou [7]. Tento vztah je ale zjednodušením reality již proto, že průtok krve štěpem není stacionární a krev není Newtonovská kapalina [8]. Přesto má smysl uvažovat průtok krve štěpem a střední arteriální tlak krve jako veličiny rezistanci determinující. Hata [9] na souboru pacientů, u nichž byl naměřen nízký volný průtok arteriálním štěpem, potvrdil již dříve uvažovaný fakt, že levá mammární artérie (LIMA) je schopna přizpůsobovat svůj průměr v závislosti na potřebách zásobení cílového koronárního řečiště krví. Současně je známo, že průtok štěpem je ovlivněn kompetitivním průtokem nativního koronárního řečiště, přičemž se spekuluje o tom, zda tento kompetitivní průtok může způsobit změnu průchodnosti štěpu a zda jsou všechny štěpy (LIMA, RIMA, SVG) stejně citlivé na jeho působení [10], [11], [12]. V průběhu revaskularizace myokardu – operace v mimotělním oběhu, se proto provádí více měření: free-flow (volný průtok štěpem, který ještě není našit na cílovou koronární artérii), před povolením svorky na aortě (není přítomen kompetitivní průtok nativního koronárního řečiště), po povolení svorky na aortě a na konci operace před uzavřením hrudníku. Někdy se před povolením svorky na aortě provádí měření dvakrát: v době, kdy ostatní štěpy nejsou povoleny, a po povolení všech našitých štěpů (zachycuje vliv kolaterál). V Olomoucké fakultní nemocnici je již od roku 2002 pro měření průtoku krve při operacích aortokoronárního bypassu využíván průtokoměr norské společnosti Medi-Stim, který pracuje na tzv. Transit-Time principu. Ten je založen na stanovení časového rozdílu mezi dobou, kterou urazí ultrazvukový signál z vysílače do přijímače proti směru toku krve, a mezi dobou, kterou urazí opačný signál směřující po směru toku krve [13]. Tento přístroj umožňuje sledovat v průběhu měření přímo při operaci aktuální křivku průtoku krve, velikost průtoku krve, průměrný průtok krve, Pulsatility Index PI=(max. průtok - min. průtok)/průměrný průtok a další veličiny. K přístroji lze připojit dvě sondy pro snímání průtoku krve, další 2 sondy snímající tlak krve a k dispozici jsou rovněž 2 vstupy pro další signály, např. pro EKG. Pro zaznamenaná data lze spočítat další charakteristiky, mimo jiné lze provést rychlou Fourierovu transformaci pro libovolnou zaznamenanou křivku. Na menším souboru pacientů (35) byl při operacích bypassu v mimotělním oběhu (CABG, on-pump) zaznamenán střední arteriální tlak krve v a. radialis a také naměřený průtok krve štěpem (levá mammární artérie na r. interventrikularis anterior - LIMA-LAD) v době, kdy je na aortě naložená svorka (do srdce nepřichází krev prostřednictvím koronárních cév ani jinou cestou, ale pouze měřeným štěpem), a později byl zaznamenán tlak krve a změřen průtok na tomtéž místě po povolení svorky na aortě (působení kompetitivního průtoku). Cílem této práce je nalézt model s jehož pomocí bude možné předpovědět průtok krve štěpem po povolení svorky na aortě na základě prvního měření při naložené svorce. Při spolehlivé predikci by bylo možné snížit počet měření se současným zachováním informace o objektu.

Myocardial revascularization belongs among the most frequent cardiosurgery operations. Perioperative and longterm survival depend on the patency of the graft used and the anastomotic quality. Haemodynamical characteristics measured during a coronary artery bypass graft (CABG) surgery help verify anastomotic quality and also affect longterm graft patency. During CABG surgery (on a heart bypass machine with extracorporal circulation), a surgeon measures blood flow through the bypass at the time the cross clamp is applied to the ascending aorta (blood is not flowing through coronary vessels, rather through the bypass) and later at the same place after removal of the cross clamp. The aim of this article is to find a statistical model for prediction of blood flow through the bypass after removal of the cross clamp based on the blood flow value when the cross clamp is placed on the aorta. When this prediction is good, we will be able to decrease a number of measurements with keeping whole information about an object.

Department of Mathematical Analysis and Applications of Mathematics Faculty of Natural Sciences Palacky University Olomouc Czech Republic

Předpověď průtoku krve bypassem pomocí statistických metod

Prediction of blood flow through a bypass graft using statistical methods [elektronický zdroj] /

References provided by Crossref.org

Lit.: 15