Úvod: Autoři předkládají střednědobé zkušenosti pracoviště s použitím čerstvých arteriálních allograftů v řešení infekce cévní protézy v aortální či aortofemorální pozici. Materiál a metodika: V letech 2001–2010 jsme operovali celkem 24 nemocných (23 s infektem cévní protézy v aortální, resp. aortofemorální pozici a 1x s metastatickou nepravou výdutí bifurkace AA) za použití čerstvého tepenného alloštěpu. Poměr M/Ž byl 15/9, průměrný věk souboru 65,8 (36–81) let. Z přidružených chorob dominovala této sestavě chronická onemocnění GIT. Nemocní prodělali před výkonem celkem 70 cévních operací (1–9; m. 2,9/pac.), medián mezi první a poslední operací byl 5,8 roku. Sedm nemocných bylo v sepsi (29,2 %), 3 měli aortoenterickou píštěl. Proveden 13x aortobifemorální bypass, 8x aortounifemorální bypass a 3x aortální, resp. aortobiiliacká náhrada v rozličných technických modifikacích včetně sekvenčních distálních rekonstrukcí. Tepenný allograft byl použit do 8–48 hodin po odběru (medián studené ischemie 20 hodin) a nemocným již perioperačně nasazen cyklosporin A. Výsledky: Hospitalizační mortalita byla 20,8 % (5/24), ve dvou případech zapříčiněná pooperačním krvácením z napojení alloštěpu či při jeho nekróze. Další úmrtí nesouvisela přímo s implantátem. Amputovali jsme dvě končetiny (8,3 %), ischemické již před operací. Medián sledování nemocných je 4,6 roku (3 m.–8 r.). Přežití do 3 let bylo 68,4 % a příčiny úmrtí nesouvisely v dohledaných případech se stavem allograftu. K pozdnímu uzávěru raménka došlo 2x, zúžení v průběhu štěpu jsme zaznamenali 2x a stenózy v distálních napojeních 3x. Stav byl vyřešen reoperací či intervenčně a četnost servisních výkonů tak dosáhla 20,5 % ve střednědobém sledování. Jeden allograft je sledován pro mírnou dilataci. Závěr: Krátce konzervovaný tepenný allograft si, za podmínek respektování ABO kompatibility a trvalé postimplantační imunosupresivní léčby zachovává svou anatomickou strukturu i funkci a v hostilním prostředí předchozího infektu představuje cennou alternativu chirurgické léčby infekce cévní protézy v aortofemorální pozici či mykotického aneuryzmatu.

Introduction: The mid-term experience with the use of the fresh arterial allografts in the treatment of aortic or aortofemoral prosthetic infection is presented. Material and methods: Between 2001–2010 24 patients (23 with the infected graft in aortic or aortofemoral position and one with a mycotic aneurysm of the aortic bifurcation) were operated with the use of the fresh arterial allograft. Male/female ratio was 15/9, average age 65.8 (36–81) years. The gastrointestinal comorbidities dominated this cohort. The total of 70 previous vascular operations (1–9; m. 2.9/patient) were performed with the median of 5.8 years between the first and the last procedure. Seven patients had sepsis (29.2%), aortoeneteric fistula occurred in three. Various technical modifications of the aortobifemoral (13), aortounifemoral (8) bypass, aortic and aortoiliac replacement (3) were performed including the sequential distal reconstructions. The arterial allograft was used within 8–48 hours following harvest (the median cold ischemic time of 20 hours) and all patients were given cyclosporine A perioperatively. Results: In-hospital mortality was 20.8% (5/24), twice caused by postoperative hemorrhage from either the aortic anastomosis or the graft necrosis. The remaining deaths were not related to the allograft itself. Two limbs, preoperatively ischemic, were amputated (8.3%). The median follow-up is 4.6 years (3 m.–8 yrs.). The three-years survival was 68.4% and the known causes of death had no relation to the allograft. The late occlusion of the graft limb occurred twice, stenoses within its course twice and three femoral anastomotic stenoses were disclosed. All were treated either surgically or by PTA/stent and the redo procedures’ rate has thus reached 20.5% in the mid-term follow-up interval. One graft has shown a slight diffuse dilatation since requiring but follow-up. Conclusions: Under the conditions of the ABO compatibility tolerance and ongoing postimplantation immunosuppression the shortly ischemic arterial graft helds its anatomic structure and function and within the hostile setting of the previous infection represents a valuable alternative of the surgical treatment of the vascular prosthetic infection in the aortofemoral position or of the mycotic aneurysm.

Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Radical operation of infected aortofemoral prosthesis using fresh arterial allograft: our mid-term experience

Lit.: 35