Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza, která zahrnuje dva různé druhy: lymfatický/lymfoplazmatický MGUS a MGUS plazmatických buněk, který představuje zhruba 85 % všech případů MGUS. Tento typ MGUS má nízké, ale trvalé tendence k transformaci v maligní onemocnění, především mnohočetný myelom (MM), s frekvencí cca 1 % ročně. Pomocí známých modelů stratifikace rizika je možné určit na základě klinických parametrů skupiny pacientů, kteří progredují v rozmezí od 0,26 % do 12 % ročně. Avšak vzhledem k nedostatku jasných genetických a/nebo fenotypových znaků je rozlišení MGUS a MM těžké. Nejsme schopni předvídat, zda a kdy bude u jednotlivých pacientů MGUS progredovat do MM. Současně se částečně překrývají molekulární abnormality sdílené MGUS a MM. Lepší pochopení patogeneze MGUS a MM pomocí molekulárně-genetického přístupu pomůže odhalit mechanizmy vzniku myelomu, a to může být také užitečné pro identifikaci nových molekulárních cílů. Konečným cílem pro nejbližší budoucnost je vytvořit lepší ukazatele pro vymezení vysoce rizikových MGUS pacientů, kteří budou kandidáty na včasnou léčebnou intervenci.

Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is a precancerosis comprising two different kinds of cancer: lymphoid/lymphoplasmocytoid MGUS and plasma cell MGUS that represents about 85% of all MGUS cases. This type of MGUS has low but persistent tendency to transform to malignant disease, mainly multiple myeloma (MM), with frequency of about 1% per year. Using known risk stratification models based on clinical parameters, it is possible to identify patients’ groups with average rates of progression as low as 0.26% and as high as 12% per year. However, due to the lack of clear genetic and/or phenotypic markers distinguishing MGUS from MM, we are not able to predict if and when MGUS will progress to MM in individual patients. There are partially overlapping molecular pathogenic events shared by MGUS and MM. Better understanding of pathogenesis of MGUS and MM using molecular-genetic approaches will help disclose the mechanisms of myeloma genesis; it can be also useful for identification of novel molecular targets. The ultimate goal for the near future is to develop better markers for definition of high-risk MGUS patients who will be candidates for early treatment intervention.

2nd Department of Internal Medicine Division of Clinical Hematology Charles University Hospital Hradec Králové Czech Republic

Babak Myeloma Group Department of Pathological Physiology Faculty of Medicine Masaryk University Czech Republic

Department of Internal Medicine Hematooncology University Hospital Brno

Department of Internal Medicine Hematooncology University Hospital Brno Czech Republic

Laboratory of Experimental Hematology and Cell Immunotherapy Department of Clinical Hematology University Hospital Brno Czech Republic

Monoklonální gamapatie nejasného významu: Úvod a současné klinické problémy

Lit.: 27