Mnohočetný myelom (MM) je hematologické onemocnění způsobené maligní proliferací klonálních plazmatických buněk (PCs), které se vyznačuje značnou klinickou a biologickou variabilitou. Identifikace chromozomových změn v genomu PCs hraje klíčovou roli v patogenezi MM a má také důležitý prognostický význam u pacientů s MM. Z genetického hlediska lze MM rozdělit na dva subtypy. Hyperdiploidní MM (H-MM), který se vyskytuje u 50 % případů, je charakterizován častou incidencí trizomií chromozomů 3, 5, 7, 9, 11, 15, 19 a 21 a dále nízkým výskytem translokací IgH. Téměř polovina případů je klasifikována jako non-hyperdiploidní MM (NH-MM), u kterého lze často najít jednu z pěti rekurentních translokací IgH: 4p16 (FGFR3 a MMSET), 6p21 (CCND3), 11q13 (CCND1), 16q23 (MAF), 20q12 (MAFB) a který je asociován s nepříznivou prognózou onemocnění. Rozvoj a rozšířené využívání nových technologií, jako je technika celogenomové komparativní genomové hybridizace na oligonukleotidových čipech (aCGH), výrazně posunula výzkum genomových změn u MM, jelikož umožňuje v rámci jedné reakci analýzou chromozomových změn v celém genomu, a tak představuje ideální nástroj pro studium nádorové genetiky a je vhodnou aplikací pro rutinní analýzy v klinické praxi. Technika aCGH významně překonává běžně používané cytogenetické techniky (G-pruhování, FISH), a to jak v možnostech minimálního rozlišení chromozomových změn, tak i v kvalitě a množství získaných genomických dat nezbytných pro další analýzy a klinické aplikace. Technika aCGH je nyní používána k lepšímu pochopení molekulárního fenotypu nádorových buněk, pro studium vlivu chromozomových změn na citlivost na určitá chemoterapeutika a prognózu onemocnění. Tento dokument přináší stručný metodický a literární přehled použití techniky oligonukleotidové aCGH v diagnostice MM.

Multiple myeloma (MM) is a hematological disease caused by malignant proliferation of clonal plasma cells (PCs) known for its clinical and biological heterogeneity. Identification of chromosomal changes in genome of PCs plays a key role in MM pathogenesis and is supposed to have important prognostic significance for MM patients. There are two major genetic entities in MM. Hyperdiploid tumors (H-MM), which include about 50% of MM tumors, often have multiple trisomies involving chromosomes 3, 5, 7, 9, 11, 15, 19, and 21 and a substantially lower prevalence of IgH translocations. Nearly half of tumors are non-hyperdiploid (NH-MM), and mostly have one of five recurrent IgH translocations: 11q13 (CCND1), 6p21 (CCND3), 16q23 (MAF), 20q12 (MAFB), and 4p16 (FGFR3 and MMSET). The development and expanded use of new technologies, such as genome-wide array-based comparative genomic hybridization (aCGH) has accelerated genomic research in MM. This technique is a powerful tool to globally analyze recurrent copy number changes in tumor genome in a single reaction and to study cancer biology and clinical behaviors. It widely overcame routinely used cytogenetic techniques (G-banding, FISH) both in minimal resolution of chromosomal changes and amount of obtained genomic data important for further analyses and clinical applications. Array CGH technique is now used to better understanding of molecular phenotypes, sensitivity to particular chemotherapeutic agents, and prognosis of these diseases. This paper brings brief literature and methodic overview of oligonucleotide-based array-CGH technique in MM diagnosis.

Babak Myeloma Group Department of Pathological Physiology Faculty of Medicine Masaryk University Brno

Využití techniky komparativní genomové hybridizace na oligonukleotidových čipech jako diagnostického nástroje u pacientů s mnohočetným myelomem

Lit.: 35