Léčba erektilní dysfunkce (ED) u pacientů s poškozenou penilní inervací např. po radikální prostatektomii je stále aktuální otázkou u řady pacientů. Současná terapie (terapie 1. linie) erektilní dysfunkce je většinou založena na používání inhibitorů fosfodiesterázy V. (PDE5i), sildenafilu, tadalafilu, vardenafilu, atd. Tato léčba, daná svým mechanizmem účinku, však vyžaduje aspoň částečně zachovalou penilní inervaci, která umožní přenos vzruchu při sexuální stimulaci. V tomto článku popisujeme případ 48letého pacienta po radikální prostatektomii pro karcinom, kdy se léčba samotnými inhibitory PDE5 neosvědčila, a proto bylo nutné zavést lokální vazodilatační léčbu (léčba 2. linie) pomocí intrakavernózně aplikovaného alprostadilu (prostaglandin E1). Dávka byla titrována od 20 až do 60 μg, ale vedla pouze k semierekci, která sice umožňovala vaginální penetraci, ale byla pro pacienta bolestivá a nepohodlná. Proto jsme se rozhodli na základě zkušeností publikovaných v literatuře vyzkoušet fixní intrakavernózní kombinaci alprostadil 20 μg + papaverin 20 mg + fentolamin 1,5 mg, která se ukázala u tohoto pacienta jako velmi účinná. Při předepisování výše uvedených kombinací jsme však narazili na problém komerční nedostupnosti papaverinu a fentolaminu na našem trhu. Tento náš příspěvek si tedy mimo jiné klade za cíl konkrétní praktické doporučení, jak postupovat v uvedeném případě.

Treatment of erectile dysfunction (ED) in patients with impaired penile innervation, e.g. following radical prostatectomy, remains a pressing issue in a number of patients. Current treatment (first-line therapy) of erectile dysfunction is mostly based on the use of phosphodiesterase type 5 inhibitors (PDE5i), i.e. sildenafil, tadalafil, vardenafil, etc. Given its mechanism of action, this treatment, however, requires at least a partial preservation of penile innervation allowing for conduction of impulses to occur during sexual stimulation. The paper presents a case of a 48-year-old patient after radical prostatectomy for cancer in whom treatment with PDE5 inhibitors alone failed to have a beneficial effect; therefore, it was necessary to commence treatment with local vasodilation (second-line therapy) using intracavernous alprostadil (prostaglandin E1). The dose was titrated from 20 to 60 μg, but resulted in semi-erection only which allowed vaginal penetration, however, it was painful and uncomfortable for the patient. Therefore, a decision was made based on the experience published in the literature to try a fixed intracavernous combination of alprostadil 20 μg + papaverine 20 mg + phentolamine 1.5 mg, which showed to be very effective in this patient. When prescribing the above-mentioned combinations, however, a problem was encountered of commercial unavailability of papaverine and phentolamine in the market in this country. Thus, the aim of the paper is, among other things, to provide practical recommendations on how to proceed in the case above.

Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce Praha

Oddělení všeobecné chirurgie Nemocnice Na Homolce Praha

Ústavní lékárna Fakultní Nemocnice Na Bulovce Praha

Experience with combined intrecavernous therapy of erectile dysfunction – combination of three vasoactive drugs

Kubíček, Vladimír,. Komentář k článku dr. Černého, a kol. "Zkušenost s kombinovanou intrakavernózní léčbou těžké erektilní dysfunkce použitím trojkombinace vazoaktivních látek", Urol. praxi, 2012; 13(1): 30-32. 2012.

Obsahuje 1 tabulku

Literatura