Ankylozující spondylitida (AS) je chronické zánětlivé onemocnění postihující axiální i periferní skelet. Typicky začíná zánětem úponů šlach (entezitidou), a to zejména v oblasti sakroiliakálního kloubu, a klidovými nočními bolestmi zad při spondylitidě. Rovněž se v jeho průběhu vyskytují mimokloubní projevy – charakteristické je zasažení očí, plic, srdce, periferního nervového systému a ledvin. Prevalence spondylartritidy jako celé skupiny se v Evropě udává mezi 0,32 % a 1,73 %, přičemž výskyt vlastní AS v rámci této skupiny kolísá podle použitých kritérií a zeměpisné polohy. AS je třikrát častější u mužů než u žen – frekvencí se tedy blíží výskytu revmatoidní artritidy, přičemž má rovněž podobný vliv na disabilitu a zhoršení kvality života pacientů. Terapie AS musí být komplexní a spočívá v léčbě nefarmakologické, farmakologické a popřípadě chirurgické. Klíčovým opatřením je pohybová léčba a fyzioterapie. Základním farmakologickým prostředkem jsou nesteroidní antirevmatika (NSA). Chorobu modifikující léky (DMARD) v léčbě axiální formy AS neprokázaly účinnost, k léčbě periferních forem AS se standardně používají sulfasalazin a methotrexát. Systémové podávání glukokortikoidů se nedoporučuje. Největší průlom v terapii AS znamenalo zavedení biologické léčby – tzv. antagonistů TNF-α. Jejich účinek nastupuje poměrně rychle, je dlouhodobý a působí na celé spektrum projevů AS. Příznivě ovlivňují jak příznaky axiální (sakroiliitidu a spondylitidu), tak příznaky periferní (artritidy a entezopatie). Po vynechání nebo delším přerušení léčby může dojít k exacerbaci zánětu a návratu obtíží, kterým léčený pacient odvykl a s jejichž návratem se nechce smířit. V kazuistice uvádíme své zkušenosti s biologickým lékem golimumabem.

Centrum biologické léčby Medipont Plus České Budějovic

Literatura