Úvod: Vztah sebestigmatizace a účinnosti léčby je u pacientů s poruchami neurotického spektra málo prozkoumán. Cílem práce bylo zjistit u těchto pacientů míru internalizovaného stigmatu a vztah internalizovaného stigmatu k míře naděje, strategiím zvládání stresu, osobnostním charakteristikám, míře disociace a léčebnému efektu intenzivního 6týdenního psychoterapeutického programu kombinovaného s farmakoterapií. Metoda: Do studie bylo zařazeno 32 pacientů obou pohlaví přijatých na psychoterapeutické oddělení k šestitýdennímu psychoterapeutickému pobytu. Na začátku léčby byly pacientům administrovány sebeposuzující dotazníky: TCI-R (Dotazník temperamentu a charakteru), ADHS (Dispoziční škála naděje), Cope Inventory, DES (Stupnice disociativní zkušenosti) a ISMI (Internalizované stigma psychické poruchy). Pro hodnocení závažnosti úzkostných příznaků byly na počátku a konci léčby použity posuzovací stupnice: CGI (Celkový klinický dojem), BAI (Beckův úzkostný inventář), BDI (Beckův depresivní inventář) a sebeposuzující SubjCGI (Subjektivní celkový klinický dojem). Všichni pacienti zařazení do sledování podstoupili celkem třicet 90minutových skupinových terapii a užívali psychofarmaka ve standardních terapeutických dávkách. Výsledky: V průběhu psychoterapeutického pobytu se u pacientů významně snížila průměrná míra depresivních příznaků a zlepšil se jejich celkový duševní stav. Celková míra sebestigmatizace přímo úměrně korelovala v dotazníku Cope Inventorys položkami tendence k užívání návykových látek a sklonem k rezignaci, a negativně se schopností plánovat řešení stresující situace. Z osobnostních charakteristik celková míra sebestigmatizace negativně korelovala s cílesměrností. Míra sebestigmatizace také statisticky signifikantně pozitivně korelovala s mírou disociativních příznaků, úzkostí na konci léčby a stupněm deprese na počátku i konci léčby. Míra internalizovaného stigmatu negativně korelovala se zlepšením celkového klinického dojmu posuzovaného lékařem. Závěr: Míra sebestigmatizace může významně souviset s některými osobnostními rysy a způsoby zvládání stresu u poruch neurotického spektra. Internalizované stigma také významně negativně ovlivňuje efektivitu kombinované psychoterapeutické a farmakoterapeutické léčby.

Introduction: Little is known about the relationship between self-stigma and treatment effect in patients with neurotic disorders. The goal of this research was to identify a level of internalized stigma in these patients and to clarify the relationship between self-stigma and hope, coping strategies, personality traits, and dissociation. Method: 32 patients absolved six week residential psychotherapeutic program in the psychotherapeutic department of the University Hospital in Olomouc. They were assessed by several scales - CGI (Clinical Global Impression), subjCGI (subjective CGI), BAI (Beck Anxiety Scale) and BDI (Beck Depression Scale). The patients also completed TCI-R (Temperament and Character Inventory), ADHS (Adult Dispositional Hope Scale), Cope Inventory, DES (Dissociative Experience Scale) and ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) at the start of the treatment. The treatment consisted of daily group therapy and pharmacotherapy in usual therapeutic doses. Results: There was a significant reduction of patients' depressive symptoms and improvement of their overall mental health (measured by subjective and objective CGI) during the hospitalization. The level of internalized stigma positively correlated with subscales substance use and tendencies to give up when confronted with stress of the Cope Inventory questionnaire. On the other hand, self-stigma was significantly negatively connected to self-directedness, pathway thinking (a part of Snyders concept of hope), an ability to plan solutions of stressful events and an ability to find positive elements in them in order to support inner growth. Internalized stigma was also significantly associated with a degree of dissociative symptoms, anxiety at the end of the treatment, and depression at the beginning and the end of the treatment. Self-stigma also negatively correlated with the improvement of the overall clinical evalution by a psychiatrist. Conclusion: Internalized stigma is an important factor which influences effectiveness of a combined psychotherapeutic and pharmacological treatment of patients with neurotic disorders.

Katedra psychologie Filosofická fakulta University Palackého v Olomouci

Klinika psychiatrie Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

Internalized stigma and efficacy of pharmacotherapy and psychotherapy in anxiety and neurotic spectrum disorders

Literatura