- MeSH
- depresivní poruchy psychologie rehabilitace terapie MeSH
- lidé MeSH
- lůžková kapacita nemocnice MeSH
- psychiatrická rehabilitace * metody MeSH
- psychiatrie MeSH
- ústavy pro duševně nemocné MeSH
- úzkostné poruchy psychologie rehabilitace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Článek popisuje zkušenosti s krátkodobou ambulantní skupinovou kognitivně behaviorální terapií (KBT) určenou pro pacienty s poruchami ze spektra úzkostných poruch a s mírnými depresivními poruchami. Skupina probíhá v rámci Psychosomatické kliniky, Patočkova 3 v Praze 6. Text vychází z článku z r. 2016 (1) a reflektuje vývoj a změny ve struktuře a průběhu skupiny po uplynutí pěti let dalšího kontinuálního provádění. Popisovány jsou i vybrané interakce mezi terapeuty a pacienty během skupinového dění.
The article describes the practice of group cognitive behavioral therapy (CBT) in Psychosomatická klinika, Patockova 3 in Prague 6. Short-term outpatient CBT group is intended for patients with disorders from spectrum of anxiety disorders and moderate depression. The article follows the article published in 2016 (1) and reflects progress and changes in structure and process of group CBT after five years continual carring out. Selected interactions among therapists and patients during group sessions are described as well.
- MeSH
- deprese psychologie terapie MeSH
- depresivní poruchy psychologie terapie MeSH
- duševně nemocní psychologie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie * metody MeSH
- korespondence jako téma MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapeutické procesy MeSH
- skupinová psychoterapie metody MeSH
- úzkost psychologie terapie MeSH
- úzkostné poruchy * psychologie terapie MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: Despite evidence for the general effectiveness of psychological therapies, there exists substantial heterogeneity in patient outcomes. We aimed to identify factors associated with baseline severity of depression and anxiety symptoms, rate of symptomatic change over the course of therapy, and symptomatic recovery in a primary mental health care setting. METHODS: Using data from a service evaluation involving 35 527 patients in England's psychological and wellbeing [Improving Access to Psychological Therapies (IAPT)] services, we applied latent growth models to explore which routinely-collected sociodemographic, clinical, and therapeutic variables were associated with baseline symptom severity and rate of symptomatic change. We used a multilevel logit model to determine variables associated with symptomatic recovery. RESULTS: Being female, younger, more functionally impaired, and more socioeconomically disadvantaged was associated with higher baseline severity of both depression and anxiety symptoms. Being older, less functionally impaired, and having more severe baseline symptomatology was associated with more rapid improvement of both depression and anxiety symptoms (male gender and greater socioeconomic disadvantage were further associated with rate of change for depression only). Therapy intensity and appointment frequency seemed to have no correlation with rate of symptomatic improvement. Patients with lower baseline symptom severity, less functional impairment, and older age had a greater likelihood of achieving symptomatic recovery (as defined by IAPT criteria). CONCLUSIONS: We must continue to investigate how best to tailor psychotherapeutic interventions to fit patients' needs. Patients who begin therapy with more severe depression and/or anxiety symptoms and poorer functioning merit special attention, as these characteristics may negatively impact recovery.
- MeSH
- depresivní poruchy * psychologie MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie MeSH
- úzkost terapie MeSH
- úzkostné poruchy terapie psychologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Při práci se židlemi využíváme techniky klasického psychodramatu (prázdná židle, výměna rolí, dvojník, zrcadlení) i specifické schématerapeutické přístupy, týkající se práce s módy. Módy jsou ohraničené komplexní vzorce emočního prožívání, myšlení, tělesných reakcí a chování, které se spouští při aktivaci raného maladaptivního schématu. Přesedání mezi židlemi umožňuje pacientovi a terapeutovi lépe identifikovat jednotlivé módy a související myšlenky, prožívání a chování, které jsou s nimi spojeny. To umožňuje zvýšení sebereflexe a následně i sebekontroly. V případě vnitřních konfliktů je možné vést mezi jednotlivými módy dialog, kdy pacient přesedá mezi židlemi zapojených módů. Článek probírá možnosti, jak s pomocí židlí vést dialogy módů a pomoci pacientovi k hlubší sebereflexi a volbě konstruktivního chování.
Chairwork contains techniques of classical psychodrama (empty chair, change of roles, double, mirroring), as well as specific schema therapeutic approaches related to working with schema modes. Modes are complex patterns of emotional experience, thinking, bodily reactions, and behaviors that occur after activation of an early maladaptive schema. Chairwork is useful for easier identification of individual modes and their associated thoughts, experiences, and behaviors. This allows to increase self-reflection and subsequently self-control. In the case of internal conflicts, it is possible to conduct dialogues between the individual modes, where the patient moves between the chairs of the particular modes. This article discusses various options for using chairs to conduct mode dialogues and help the patient to increase their self-reflection and constructive behavior.
Depresivní syndrom patří spolu s anxietou k nejčastějším komorbiditám migrény. Je známo, že přítomnost depresivních příznaků při migréně je rizikovým faktorem progrese migrény do chronické formy. Včasný záchyt rizikových pacientů a léčba deprese může zvrátit tento vývoj. Ačkoliv dosud nebylo publikováno jasné doporučení, kdy a jakým způsobem provádět screening, je vhodné po současných psychiatrických komorbiditách u migreniků pátrat. V případě potvrzení depresivních či anxiózních obtíží by lékař měl začít s farmakoterapií a následně sledovat i její úspěšnost. Pokud se ukáže, že tyto primární kroky nejsou dostatečně efektivní nebo současné psychické obtíže reflektují zásadní změny v pacientově životě (reakce na partnerské obtíže, ztrátu zaměstnání apod.), je na místě využít i odbornosti psychologa, který má k dispozici větší časový prostor, podrobnější testové metody (například osobnostní diagnostiku) a často má i možnost v léčbě využít cílenou psychoterapii.
Along with anxiety, depressive syndrome is among the most common comorbidities of migraine. The presence of depressive symptoms in migraine is known to be a risk factor for migraine progression to a chronic condition. Early detection of patients at risk and treatment of depression can reverse this trend. Although a clear guideline on when and how to perform screening has not been published so far, it is advisable to search for psychiatric comorbidities in migraine patients. When depressive or anxiety symptoms have been confirmed, the physician should initiate pharmacotherapy and follow up the patient to observe its success. If these primary steps are shown not to be effective enough or if the present mental complaints reflect fundamental changes in the patient's life (response to partnership difficulties, loss of a job, and the like), it is appropriate to make use of the expertise of a psychologist who has more time available, more detailed testing methods (e.g., personality diagnosis), and often an opportunity to use targeted psychotherapy as part of the treatment.
- MeSH
- depresivní poruchy etiologie psychologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- migréna * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- psychoedukace,
- MeSH
- deprese psychologie terapie MeSH
- depresivní poruchy psychologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- reforma zdravotní péče MeSH
- rodinná terapie metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- bipolární a příbuzné poruchy diagnóza terapie MeSH
- časové faktory MeSH
- depresivní poruchy * etiologie klasifikace psychologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- psychický stres etiologie komplikace MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- sezónní afektivní porucha diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: Much attention has been paid to psychological factors influencing characteristics, severity, and course of mental disorders. The objective of our investigation was to examine the interrelations among quality of life (QoL), self-stigma, and coping strategies, demographics and severity of the disorder in neurotic spectrum disorders, schizophrenia, and depressive spectrum disorders. METHODS: A total of 343 clinically stable Czech outpatients with different mental disorders (153 with neurotic spectrum disorders; 81 with depression, and 109 with schizophrenia spectrum disorders) were included. The patients were examined by their outpatient psychiatrists during regular psychiatric checkup and completed a sociodemographic questionnaire, the Quality of Life Satisfaction and the Enjoyment Questionnaire (Q-LES-Q), the Internalized Stigma of Mental Illness Scale (ISMI), the Stress Coping Style Questionnaire (SVF-78), and the Clinical Global Impression scale (CGI). RESULTS: The study demonstrates that the self-stigma and coping strategies are significant factors linked to the QoL in all diagnostic groups of patients. Patients with schizophrenia spectrum disorders had lower scores in QoL compared to the other two groups. The patients with depression or neurotic spectrum disorders had a lesser degree of self-stigma than the patients with schizophrenia spectrum disorders. The severity of the illness significantly correlated with the QoL, self-stigma, and coping strategies. CONCLUSIONS: The investigation confirmed the connection between the quality of life, self-stigma, coping strategies, and the severity of the illness, in outpatients with schizophrenia spectrum disorders, depressive, and neurotic spectrum disorders. A further longitudinal study would be useful to determine the causative relationships of these variables.
- MeSH
- adaptace psychologická * MeSH
- depresivní poruchy psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- duševní poruchy psychologie MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurotické poruchy psychologie MeSH
- pacienti ambulantní MeSH
- průřezové studie MeSH
- psychotické poruchy psychologie MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie MeSH
- sebepojetí * MeSH
- společenské stigma * MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- úzkostné poruchy psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) is customarily applied on a daily basis for prolonged periods of time for the treatment of psychiatric diseases. The process is demanding in terms of staff and patient time, and the onset of the effect is slow. Recently, intensive rTMS protocols have been introduced in which stimulation is applied to the same area more than once a day with a higher than standard number of pulses. This article reviews 16 articles to determine the safety and efficacy of such protocols. Intensive rTMS seems to be effective in various mental disorders. It appears to have, in general, the same adverse events as classic, long-term, daily rTMS, and it is largely well tolerated by the patients. One episode of depersonalization, one of increased suicidal thoughts, and two of induced mania were observed in the 16 studies reviewed. The advantages of intensive rTMS are in the possible acute effect of the stimulation and in the possible reduction in the time required to achieve remission in depression (and potentially other disorders). It remains uncertain whether intensive rTMS is more effective than sham stimulation or once-daily, long-term rTMS.
