Úvod: I přes správně volenou farmakoterapii v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS) podle současných doporučení dochází u řady nemocných se stabilní ICHS k recidivám aterotrombotických příhod. Tito nemocní mají tzv. reziduální vaskulární riziko, které tvoří nedostatečná léčba standardních rizikových faktorů (RF) a další metabolické RF, např. non-LDL dyslipidemie a poruchy glukózového metabolismu. Metody a cíle: K identifikaci nemocných s reziduálním vaskulárním rizikem byly v naší studii použity následující široce dostupné markery: aterogenní dyslipidemie (triglyceridy [TG] ≥ 2,0 mmol/l a současně HDL cholesterol [HDL-C] ≤ 1,0 mmol/l u mužů a ≤ 1,2 mmol/l u žen), hypertriglyceridemický pas (TG ≥ 2,0 mmol/l a obvod pasu ≥ 90 cm u mužů a ≥ 85 cm u žen), aterogenní index plazmy (AIP = log [TG/HDL-C]) a non-HDL cholesterol (non-HDL-C = celkový cholesterol – HDL-C). Vývoj těchto markerů jsme porovnali v jednotlivých studiích EUROASPIRE (EA), tj. v 16letém období. Výsledky: V rámci studie EUROASPIRE I–IV bylo vyšetřeno v Plzni a v Praze 1 484 nemocných – 1 152 mužů (78 %) a 332 žen (22 %) se stabilní ICHS. U mužů od studie EA I do EA IV významně klesaly TG, HDL-C a non-HDL-C (p pro trendy NS; 0,0001; 0,0001). U žen se neměnily TG, ale HDL-C a non-HDL-C významně klesaly (p pro trendy NS; 0,03; 0,0001). Prevalence aterogenní dyslipidemie a non-HDL-C se od studie EA I do EA IV snižovala u obou pohlaví (p pro trendy 0,004 a 0,001). Prevalence hypertriglyceridemického pasu byla stabilní (30 % u mužů a 24 % u žen), přestože obvod pasu a body mass index (BMI) významně stoupaly (pas z 98 cm na 105 cm a BMI z 28,6 na 29,5 kg/m2, p pro trendy < 0,0001). Vysoký AIP > 0,24 byl diagnostikován u 40 % mužů a 30 % žen a u obou pohlaví se v průběhu celého sledování neměnil, i když byl u mužů patrný trend k vzestupu. Ve sledovaném období významně stoupal výskyt diabetes mellitus 2. typu (DM2T) z 23 % v EA I na 48 % v EA IV (p pro trendy 0,0001). Všechny sledované markery reziduálního vaskulárního rizika se vyskytovaly u obou pohlaví významně častěji u nemocných s DM2T nebo hraniční glykemií nalačno než u nemocných s normálním metabolismem glukózy. Závěr: V 16letém období studií EA I–EA IV stoupaly u nemocných se stabilní ICHS prevalence DM2T a obezity a obvod pasu. Vlivem častěji indikované léčby statiny, inhibitory ACE atd. byly ovlivněny koncentrace LDL-C a některých markerů reziduálního rizika (non-HDL-C a aterogenní dyslipidemie). Prevalence hypertriglyceridemického pasu a vysokého AIP byla stejná (30–40 %) ve sledovaném období u obou pohlaví, protože ne všichni obézní nemocní jsou inzulinorezistentní a ne všichni nemocní s poruchou glukózového metabolismu mají vyjádřeny všechny charakteristiky metabolického syndromu. Všechny sledované markery reziduálního rizika byly významně častěji přítomny u nemocných s poruchou glukózového metabolismu. K určení aterogenního genotypu bychom měli užívat jednoduché markery, zejména AIP.

Introduction: Many patients with coronary heart disease (CHD) who achieve target low density lipoprotein cholesterol (LDL-C) values still experience vascular events because of a residual vascular risk due to other risk factors, particularly non-LDL-C dyslipidemia, because of non-adherence to non-pharmacological and pharmacological management. Method and aims: We used simple markers and inexpensive screening tools for metabolic disorders associated with insulin resistance and metabolic syndrome identifying subjects at a high cardiovascular (CV) risk – atherogenic dyslipidemia (triglycerides [TG] ≥2.0 mmol/l and high-density lipoprotein cholesterol [HDL-C] ≤1.0 mmol/l in males and ≤1.2 mmol/l in females), hypertriglyceridemic waist (TG ≥2.0 mmol/l and waist circumference ≥90 cm in males and ≥85 cm in females), atherogenic index of plasma (AIP = log [TG/HDL-C]) and non-HDL-C (non-HDL-C = total cholesterol – HDL-C)]. We focused on the development of these risk factors among patients with established stable CHD over more than the last 16 years. Results: We examined 1 484 patients, 1 152 males (78%) and 332 females (22%) from the Czech parts of EUROASPIRE I–IV (EA I–IV) surveys. In males, TG, HDL-C, and non-HDL-C decreased significantly from EA I to IV (p for trends NS; 0.0001; 0.0001, respectively). In females, there was no change in TG; HDL-C, and non-HDL-C decreased significantly (p for trends NS; 0.03; 0.0001, respectively). Atherogenic dyslipidemia prevalence decreased significantly in both sexes (p for trends 0.004 and 0.0012, respectively). Hypertriglyceridemic waist prevalence showed no change in either sex. There were no significant changes in AIP risk strata in either sex. About 30–40% of males and 24–30% of females had their AIP in the high-risk strata, which tended to increase in males. The prevalence of type 2 diabetes (T2DM) and waist circumference increased significantly from EAI to IV (from 23% to 48%, and from 98 cm to 105 cm, respectively; both p for trend <0.0001). The prevalence of all above mentioned residual vascular risk markers was higher in patients with T2DM and impaired fasting glucose than in those with normal fasting glucose in both sexes. Conclusion: Despite the increase in T2DM prevalence and waist circumference from EA I to IV, hypertriglyceridemic waist prevalence showed no change and atherogenic dyslipidemia prevalence decreased significantly in both sexes, because not all obese patients are insulin-resistant and not all patients with glucose metabolism disorders present all characteristics of metabolic syndrome. Simple markers of the atherogenic phenotype, especially AIP, should be used in CV risk assessment.

Centrum kardiovaskulární prevence 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Thomayerova nemocnice Praha Česká republika

Centrum preventivní kardiologie 2 interní klinika Lékařská fakulta Plzeň Univerzita Karlova Praha a Fakultní nemocnice Plzeň Plzeň Česká republika

Residual cardiovascular risk in patients with stable coronary heart disease over the last 16 years (Czech part of the EUROASPIRE I–IV surveys)

Literatura