Astma bronchiale je onemocnění nevyléčitelné, ale ve většině případů velmi dobře reagující na léčbu. Cílem léčby pacienta s astmatem je dosáhnout dobré kontroly nad touto nemocí. Existuje však skupina pacientů s obtížně léčitelným astmatem (dále jen OLA), u kterých nelze ani po 6 měsících adekvátní léčby dosáhnout a ani udržet kontrolu. V takovém případě je nutné překontrolovat adherenci pacienta k léčbě, přehodnotit, zda je léčba správně vedená, zda jsou vyšetřeny a zaléčeny komorbidity, které mohou průběh astmatu zhoršovat, a v neposlední řadě i znovu ověřit samotnou diagnózu astmatu. Zde sehrává své nezastupitelné místo bronchoskopické vyšetření s BAL a odběrem tkáně k histologickému vyšetření. Přínosem tohoto vyšetření je kromě potvrzení, či vyvrácení diagnózy astmatu i určení typu astmatického zánětu (eozinofilní, neutrofilní, paucigranulocytární). Autoři článku navazují na svoji práci uveřejněnou ve Studia pneumologica et phthiseologica 5/2012 s tím, že hodnotí výsledky souboru rozšířeného na 146 pacientů, u kterých byla indikována diagnostická bronchoskopie pro podezření na obtížně léčitelné astma v letech 2009–2014. Z celého souboru 146 nemocných byla diagnosticky přínosná bronchoskopie s histologickým vyšetřením vzorku odebrané tkáně u 113 pacientů. Alarmující je, že ze všech 113 pacientů odeslaných do našeho Centra pro obtížně léčitelné astma s podezřením na OLA (ve většině případů se jednalo o pacienty s nasazenou maximální antiastmatickou medikací), u kterých byla endobronchiální biopsie diagnosticky přínosná, byla potvrzena diagnóza bronchiálního astmatu pouze u 48 %, u zbylých 52 % byla zjištěna jiná příčina potíží nemocných. Z tohoto souboru jsou vybrány 2 kazuistiky popisující konkrétní pacientské příběhy- v jednom případě jde o pacientku s potvrzenou diagnózou astmatu a ve druhém případě jde o překvapivý výsledek jiné diagnózy.

Although bronchial asthma is an incurable condition it responds very well to therapy in most cases. Treatment of asthma patients is aimed at achieving adequate control of the disease. However, there is a group of patients with difficult-to-treat asthma (DTA) in whom control is neither achieved nor maintained even after 6 months of adequate therapy. In such cases, it is necessary to evaluate patients' adherence to therapy, adequacy of treatment, diagnosis and management of comorbidities potentially aggravating the course of asthma, and, last but not least, confirm the diagnosis of asthma itself. This is where bronchoscopy with bronchoalveolar fluid lavage and tissue sampling for histological examination play an irreplaceable role. The examination is beneficial not only for confirming or excluding the diagnosis of asthma but also for determining the type of asthmatic inflammation (eosinophilic, neutrophilic or paucigranulocytic). In this sequel to a study published in the 5/2012 issue of Studia pneumologica et phthiseologica, the authors investigated an extended group of 146 patients with suspected DTA in whom diagnostic bronchoscopy was indicated between 2009 and 2014. Of the entire group of 146 patients, bronchoscopy with histological examination of the tissue samples was diagnostically beneficial in 113 individuals. Alarmingly, of all 113 patients suspected of having DTA and referred to our Center for Difficult-to-Treat Asthma (most of them receiving the most effective antiasthmatic drugs), the diagnosis of bronchial asthma was confirmed in only 48 %, with the remaining 52 % having difficulties caused by other conditions. From this group of patients, two case reports were selected to illustrate particular patient stories. One is a case of a female patient with a confirmed diagnosis of asthma; the other reports a surprising result of a different diagnosis.

Interní a gastroenterologická klinika LF MU a DN Brno Bohunice

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF MU a FN Brno Bohunice

Ústav patologické anatomie LF MU a FN Brno Bohunice

Bronchoscopy in the differential diagnosis of difficult-to-treat asthma

Literatura