Význam: Přenos je součástí téměř všech mezilidských vztahů, a tudíž je i součástí každého terapeutického vztahu. Klasická KBT literatura se přenosem zabývá pouze okrajově. Pro práci se složitějšími pacienty však bylo konceptualizaci přenosu a protipřenosu nutné rozpracovat, stejně jako se zabývat etickými otázkami, které s přenosem souvisejí. Metoda: Rešerše s klíčovými slovy "transference", "cognitive behavioral therapy", "acceptance and commitment therapy", "schema therapy", "dialectic behavioral therapy", "compassion therapy", "ethics" v různých kombinacích byla provedena v databázích Pub Med, Web of Science a Scopus. Další relevantní texty byly vyhledány podle referencí nalezených článků. Výsledky: Přenosový vztah může fungovat v součinnosti s terapií a pomáhat dosažení jejích cílů, nebo celý proces terapie omezovat, narušovat či blokovat. U nekomplikovaných psychických poruch a při řešení jednoduchých problémů se KBT nezabývá analýzou terapeutického vztahu. Naopak u klientů s poruchou osobností se terapeutický vztah stává ohniskem terapie. Může být využíván k identifikaci automatických myšlenek, dysfunkčních předpokladů a jádrových přesvědčení i k jejich změně. Přenos může být také zneužit ve prospěch terapeuta na úkor klienta a k tomuto překračování hranic může docházet neuvědoměle nebo vědomě. Etická reflexe terapeutického vztahu je možná až tehdy, když terapeut zvědomí a konceptualizuje přenos klienta i vlastní protipřenosové reakce. Sebereflexe však musí být doplněna kladením si relevantních etických otázek. Závěry: Uvědomění si přenosového vztahu a jeho propracování ve prospěch klienta patří mezi otázky, kterými by se měl v rámci své etické reflexe zabývat každý psychoterapeut.

Background: Transference is part of almost all human relations, and therefore is also a part of any therapeutic relationship. Classic CBT literature deals with transference only marginally. But to the work with complex patients, the conceptualization of transference and counter-transferenceneed to be developed, as well as dealing with ethical issues that relate to the transference. Method: Articles and studies were identified through Pub Med, Web of Science and Scopus databases as well as existing reviews. The search terms included "transference", "cognitive behavioral therapy", "acceptance and commitment therapy", "schema therapy", "dialectic behavioral therapy", "compassion therapy", "ethics" in different combinations. Other relevant texts were searched by references found articles. Outcome: Transference relationship can work in conjunction with therapy and helps to achieve its objectives, or restricts the therapy, distorts it or blocks. For uncomplicated psychiatric disorders and to solve simple problems CBT doesn't address the therapeutic relationship. Conversely, therapeutic relationship becomes the focus of the therapy in clients with personality disorders. It can be used to identifying automatic thoughts, dysfunctional assumptions and corebeliefs well as to their changing. Transference may also be misconduct in favor the therapist at the expense of the client. The crossing of the borders can be done unconsciously or consciously. Ethical reflection of the therapeutic relationship is possible only when the therapist conceptualizes recognized transference of the client and also own counter-transference reactions. Self-reflection, however, must be supplemented by asking the relevant ethical questions. Conclusions: Awareness of the transfer relation and its elaborating for the benefit of the client is one of the questions belonging to ethical reflection therapist.

Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova Praha

Klinika psychiatrie LF UP v Olomouci FN Olomouc

Transference in cognitive behavioral therapy and its ethical implications

Literatura