Délka trvání duální protidestičkové léčby po akutním koronárním syndromu je dle doporučených postupů 12 měsíců. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie PEGASUS TIMI 54 zkoumala účinky dlouhodobého podávání ticagreloru (přidaného k léčbě kyselinou acetylsalicylovou) u pacientů 1–3 roky po akutním infarktu myokardu. Primárním kombinovaným cílovým ukazatelem účinnosti léčby bylo úmrtí z kardiovaskulárních příčin, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda, jako primární cílový ukazatel bezpečnosti bylo sledováno krvácení. Celkem bylo randomizováno 21 162 pacientů rozdělených rovnoměrně do větve léčené 90 mg ticagreloru 2× denně, 60 mg ticagreloru 2× denně a do větve s placebem. Medián doby sledování byl 33 měsíců. Obě dávky ticagreloru za dobu tří let statisticky významně snížily výskyt primárního cílového ukazatele: byl zaznamenán ve větvi s ticagrelorem 2 × 90 mg u 7,85 % nemocných, u 7,77 % ve větvi s ticagrelorem 2 × 60 mg a v 9,04 % v placebové větvi (pro ticagrelor 2 × 90 mg vs. placebo byl poměr rizik – hazard ratio, HR = 0,85, interval spolehlivosti – 95% CI: 0,75–0,96; p = 0,0080; pro ticagrelor 2 × 60 mg vs. placebo HR = 0,84, 95% CI: 0,74–0,95; p = 0,0043). Takzvané velké krvácení se ve větvi s léčbou 90 mg ticagreloru vyskytlo ve 2,6 % (HR = 2,69, p < 0,001 vs. placebo), ve větvi se 60 mg ticagreloru ve 2,3 % (HR = 2,32, p < 0,001 vs. placebo), v placebové větvi v 1,06 %; obdobně v případě tzv. malého krvácení (1,31 % vs. 1,18 % vs. 0,36 %, p < 0,001). Důležité je, že výskyt intrakraniálního a fatálního krvácení ve skupině s aktivní léčbou se nelišil od skupiny s placebem a byl hluboko pod 1 %. Výsledky studie lze shrnout konstatováním, že duální protidestičková léčba ticagrelorem a kyselinou acetylsalicylovou za doporučovaný horizont 12 měsíců snižuje výskyt kardiovaskulárních komplikací, byl zaznamenán zvýšený výskyt velkého i malého krvácení, ale nedošlo ke zvýšení výskytu intrakraniálního či fatálního krvácení.

Recommended duration of the dual antiplatelet therapy following acute coronary syndrome is 12 months. Randomized, dual blinded, placebo controlled study PEGASUS TIMI 54 studied the long time treatment with ticagrelor (in combination with aspirin) in patients one to three years after acute myocardial infarction. Primary efficacy endpoint was the composite of cardiovascular death, myocardial infarction, and stroke. Primary safety endpoint was bleeding. All together there were 21,162 patients randomized to the arm treated with 90 mg ticagrelor bid, to the arm treated with 60 mg ticagrelor bid, and to placebo. Median follow up time was 33 months. Both dosages of ticagrelor lead to statistically significant decrease in primary endpoint rate, which was 7.85% in the 2×90mg ticagrelor group, 7.77% in the 2×60mg ticagrelor group, and 9.04% in the placebo group (hazard ratio for the comparison of ticagrelor 2×90mg vs. placebo: HR=0.85, 95% confidence interval – 95% CI: 0.75–0.96, p=0.0080; hazard ratio for the comparison of ticagrelor 2×60 mg vs. placebo: HR = 0.84, 95% CI: 0.74–0.95; p=0.0043). Major bleeding rate was increased both in the 90 mg ticagrelor arm (2.6%, HR 2.69, p<0.001) and in the 60 mg ticagrelor arm (2.3%, HR 2.32, p<0.001) compared to the placebo arm (1.06%). Minor bleeding rate was also increased (1.31% vs. 1.18% vs. 0.36%, respectively; p<0.001). Importantly, intracranial and fatal bleedings were very rare in all groups. It can be concluded that the dual antiplatelet therapy with ticagrelor and aspirin is associated with decrease of cardiovascular event rate, accompanied by increased rate of both major and minor bleedings but not by increase in the intracranial or fatal bleeding rate.

Interní klinika 1 LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Vojenské fakultní nemocnice Praha

PEGASUS-TIMI 54: Long-term use of ticagrelor in patients with prior myocardial infarction

Literatura