VÝCHODISKA: Problémové hráčství je spojeno s vysokým výskytem psychiatrické komorbidity. Časté jsou sebevražedné myšlenky a pokusy, přičemž dokonané sebevraždy se významně podílí na úmrtnosti problémových hráčů. CÍLE: Zjistit míru a strukturu úmrtnosti problémových hráčů a podíl sebevražednosti na ní. METODIKA: Database-linkage retrospektivní kohortová studie mortality osob hospitalizovaných v ČR v 1.1994-2011 v lůžkových )sychiatrických zařízeních s primární či sekundární diagnózou patologické hráčství (F63.0 podle MKN-10). Zdroje lat byly Národní registr hospitalizovaných a informační systém Zemřelí. Byla provedena nepřímá standardizace a vypočítán standardizovaný index úmrtnosti (SMR). Struktura úmrtnosti v souboru J patologických hráčů byla po vážení na pohlaví a věk porovnána se strukturou úmrtnosti obecné populace v 1.1994-2011. VÝSLEDKY: V kohortě se nacházelo celkem 7704 osob, z toho 7215 (93,7%) mužů a 489 (6,3 %) žen, v průměrném věku 33,2 roku (muži 32,7, ženy 40,5). Celkový osobočas sledování dosáhl 64 370 osoboroků. Zemřelo 547 osob, z toho 516 mužů a 31 žen. Průměrná roční hrubá míra úmrtnosti dosáhla celkem 8,50 /1000 osob, u mužů 8,44 a u žen 9,63. Střední hodnota SMR se v jednotlivých letech pohybovala kolem 2, u žen byly střední hodnoty SMR mírně vyšší než u mužů. Ve struktuře hrubé úmrtnosti patologických hráčů dominovaly vnější příčiny úmrtí (44,6 %), z toho většinu tvořily sebevraždy (26,7 % všech úmrtí). Po převážení na strukturu obecné populace byl podíl sebevražd nižší (4,8 %), přesto převyšoval podíl sebevražd na úmrtnosti obecné populace 3,4krát. ZÁVĚR: Sebevražednost je podstatnou součástí klinického obrazu problémového hráčství a významně se podílí na úmrtnosti patologických hráčů. V péči o problémové hráče je potřeba rizikům sebevraždy věnovat náležitou pozornost.

BACKGROUND: Problem gambling is associated with a high prevalence of psychiatric comorbidity and suicidality, which substantially contributes to the mortality of problem gamblers. AIMS: To explore the mortality rate of problem gamblers and contribution of suicides to its structure. METHODS: A database-linkage retrospective cohort mortality study of persons hospitalised in psychiatric facilities with diagnosis of pathological gambling (dg. F63.0 according to ICD-10) in the CR in 1994-2011 was performed. The National Register of Hospitalisations and the Death Information System were data sources. The Indirect standardisation was performed and the Standardised Mortality Ratio (SMR) was computed. The mortality structure in the sample was compared with that of the general population in the 1994-2011 after adjusting for gender and age. RESULTS: There were 7,704 individuals in the cohort, of whom 7,215 (93.7%) were males and 489 (6.3%) females, with the mean age of 33.2 years, (males 32.7, females 40.5). The total person-time of observation was 64,370 person-years. In total, 547 persons died (516 males, 31 females). The mean annual crude mortality rate was 8.50/1,000 persons (8.44 in the males, 9.63 in the females). The central estimate of SMR was approximately 2 over the years, slightly higher in females. External causes of death predominated in the crude vortality structure of the hospitalised gamblers (44.6%), most of whom were suicides (26.7% of all the deaths). The adjusted (for gender and age) proportion of suicides was 3.4 times higher than in the general population. CONCLUSION: Suicidality represents a considerable part of clinical picture of gambling disorder and significantly determines mortality of disordered gamblers. Attention should be paid to the risk of suicides in disordered gamblers in treatment.

Klinika adiktologie 1 LF UK Praha a VFN Praha

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti Praha

Národní ústav duševního zdraví

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha

Suicidality of problem gamblers in the context of psychiatric comorbidity: Cohort mortality study

Literatura