-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Inhibitory protonové pumpy – nové molekuly, nové poznatky
[Proton pump inhibitors – new molecules, new knowledge]
Špičák J., Chmelová K.
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu přehledy
- MeSH
- 2-pyridinyl methylsulfinyl benzimidazoly farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- cytochrom P450 CYP2C19 genetika MeSH
- eozinofilní ezofagitida farmakoterapie MeSH
- esomeprazol farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fraktury kostí chemicky indukované MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klostridiové infekce chemicky indukované MeSH
- lanzoprazol farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- omeprazol farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pantoprazol MeSH
- protivředové látky farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Rabeprazol farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- žaludeční vředy farmakoterapie chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hlavními medikamenty v léčbě acidopeptických onemocnění jsou inhibitory protonové pumpy (IPP). Všechny IPP jsou slabé zásady selektivně se metabolizující v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. IPP poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. Jsou také součástí léčby u eozinofilní ezofagitidy. IPP první generace zahrnují omeprazol, pantoprazol a lansoprazol, druhé generace esomeprazol a rabeprazol. IPP se liší ve farmakokinetických charakteristikách, tyto rozdíly však nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přestože způsobují hypergastrinemii, nevykazují IPP maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s klopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod, což neplatí pro prasugrel. V nejbližší době nelze očekávat v jiných molekulách či lékových úpravách zásadní pokrok. Příbalové letáky jsou vesměs nevhodně konstruovány a chybí v nich často zásadní informace. Klíčová slova: inhibitory protonové pumpy – omeprazol – lansoprazol – pantoprazol – rabeprazol – esomeprazol – vedlejší účinky – interakce
Proton pump inhibitors (PPI) are the primary medication in the treatment of acid-related diseases. All proton pump inhibitors are weak bases selectively metabolised in an acid environment which block the function of active proton pumps. Proton pump inhibitors provide efficient treatment for gastroesophageal reflux disease, Helicobacter pylori, functional dyspepsia and NSAID gastropathy. PPI may be helpful in patients with eosinophilic oesophagitis. PPI of the first generation comprise omeprazole, pantoprazole and lansoprazole, the second one is represented by esomeprazole and rabeprazole. Proton pump inhibitors differ in pharmacokinetic properties but these differences do not necessarily have clinically relevant consequences. Generally, second generation proton pump inhibitors provide a faster onset of effect, longer gastric secretion inhibition, and specifically the effect of rabeprazole is less dependent on the method of administration and has less influence on the function of cytochrome P450. The effect of proton pump inhibitors, particularly the first generation, is modified by the genetic variety of the CYP2C19 enzyme and is significantly lower in rapid metabolisers. Proton pump inhibitors are very safe and immediate complications are rare. They can cause progression of gastritis in Helicobacter infection. In spite of causing hypergastrinemia, they do not have malignant potential. Their long-term administration is associated with an increased risk of pelvis and hip fractures, community-acquired pneumonia, and clostridium infection. They decrease the effect of antiaggregant therapy with clopidogrel, and increase the risk of recurrent cardiovascular events. This effect is not proven in prasugrel. We cannot expect any potential progression in developing new molecules or PPI formulas. The instructions for patients are usually not clearly presented and often lack important information. Keywords: proton pump inhibitors – omeprazole – lansoprazole – pantoprazole – rabeprazole – esomeprazole – side effects – interactions
Proton pump inhibitors – new molecules, new knowledge
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc16008517
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20160718193030.0
- 007
- ta
- 008
- 160322s2016 xr f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Špičák, Julius, $u Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha $d 1952- $7 jn20000919536
- 245 10
- $a Inhibitory protonové pumpy – nové molekuly, nové poznatky / $c Špičák J., Chmelová K.
- 246 31
- $a Proton pump inhibitors – new molecules, new knowledge
- 520 3_
- $a Hlavními medikamenty v léčbě acidopeptických onemocnění jsou inhibitory protonové pumpy (IPP). Všechny IPP jsou slabé zásady selektivně se metabolizující v kyselém prostředí a blokující funkci aktivní protonové pumpy. IPP poskytují účinnou léčbu u refluxní nemoci jícnu, eradikace Helicobacter pylori, funkční dyspepsie a gastropatie z nesteroidních antirevmatik. Jsou také součástí léčby u eozinofilní ezofagitidy. IPP první generace zahrnují omeprazol, pantoprazol a lansoprazol, druhé generace esomeprazol a rabeprazol. IPP se liší ve farmakokinetických charakteristikách, tyto rozdíly však nemusí mít klinicky relevantní důsledky. Obecně IPP druhé generace zajišťují rychlejší nástup účinku, protrahovanější inhibici žaludeční sekrece a zejména účinek rabeprazolu je méně závislý na způsobu podávání a méně ovlivňuje funkce cytochromu P450. Účinnost IPP zejména první generace ovlivňuje genetická variabilita enzymu CYP2C19 a je významně nižší u rychlých metabolizátorů. IPP jsou velmi bezpečné a bezprostřední komplikace jsou výjimečné. U helikobakterové infekce vedou k progresi gastrititidy. Přestože způsobují hypergastrinemii, nevykazují IPP maligní potenciál. Jejich dlouhodobé podávání je spojeno s vyšším rizikem fraktur páteře a kyčlí, komunitních pneumonií a klostridiové střevní infekce. Mohou vést ke snížení účinnosti antiagregační léčby s klopidogrelem se zvýšeným rizikem recidivujících kardiovaskulárních příhod, což neplatí pro prasugrel. V nejbližší době nelze očekávat v jiných molekulách či lékových úpravách zásadní pokrok. Příbalové letáky jsou vesměs nevhodně konstruovány a chybí v nich často zásadní informace. Klíčová slova: inhibitory protonové pumpy – omeprazol – lansoprazol – pantoprazol – rabeprazol – esomeprazol – vedlejší účinky – interakce
- 520 9_
- $a Proton pump inhibitors (PPI) are the primary medication in the treatment of acid-related diseases. All proton pump inhibitors are weak bases selectively metabolised in an acid environment which block the function of active proton pumps. Proton pump inhibitors provide efficient treatment for gastroesophageal reflux disease, Helicobacter pylori, functional dyspepsia and NSAID gastropathy. PPI may be helpful in patients with eosinophilic oesophagitis. PPI of the first generation comprise omeprazole, pantoprazole and lansoprazole, the second one is represented by esomeprazole and rabeprazole. Proton pump inhibitors differ in pharmacokinetic properties but these differences do not necessarily have clinically relevant consequences. Generally, second generation proton pump inhibitors provide a faster onset of effect, longer gastric secretion inhibition, and specifically the effect of rabeprazole is less dependent on the method of administration and has less influence on the function of cytochrome P450. The effect of proton pump inhibitors, particularly the first generation, is modified by the genetic variety of the CYP2C19 enzyme and is significantly lower in rapid metabolisers. Proton pump inhibitors are very safe and immediate complications are rare. They can cause progression of gastritis in Helicobacter infection. In spite of causing hypergastrinemia, they do not have malignant potential. Their long-term administration is associated with an increased risk of pelvis and hip fractures, community-acquired pneumonia, and clostridium infection. They decrease the effect of antiaggregant therapy with clopidogrel, and increase the risk of recurrent cardiovascular events. This effect is not proven in prasugrel. We cannot expect any potential progression in developing new molecules or PPI formulas. The instructions for patients are usually not clearly presented and often lack important information. Keywords: proton pump inhibitors – omeprazole – lansoprazole – pantoprazole – rabeprazole – esomeprazole – side effects – interactions
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 12
- $a inhibitory protonové pumpy $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D054328
- 650 _2
- $a omeprazol $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D009853
- 650 _2
- $a lanzoprazol $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D064747
- 650 _2
- $a 2-pyridinyl methylsulfinyl benzimidazoly $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D053799
- 650 _2
- $a Rabeprazol $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D064750
- 650 _2
- $a esomeprazol $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D064098
- 650 _2
- $a lékové interakce $7 D004347
- 650 _2
- $a nežádoucí účinky léčiv $7 D064420
- 650 _2
- $a gastroezofageální reflux $x farmakoterapie $7 D005764
- 650 _2
- $a cytochrom P450 CYP2C19 $x genetika $7 D065731
- 650 _2
- $a infekce vyvolané Helicobacter pylori $x farmakoterapie $7 D016481
- 650 _2
- $a antiflogistika nesteroidní $x škodlivé účinky $7 D000894
- 650 _2
- $a žaludeční vředy $x farmakoterapie $x chemicky indukované $x prevence a kontrola $7 D013276
- 650 _2
- $a protivředové látky $x farmakologie $x škodlivé účinky $x terapeutické užití $7 D000897
- 650 _2
- $a misoprostol $x terapeutické užití $7 D016595
- 650 _2
- $a eozinofilní ezofagitida $x farmakoterapie $7 D057765
- 650 _2
- $a fraktury kostí $x chemicky indukované $7 D050723
- 650 _2
- $a klostridiové infekce $x chemicky indukované $7 D003015
- 650 _2
- $a pantoprazol $7 D000077402
- 655 _2
- $a přehledy $7 D016454
- 700 1_
- $a Chmelová, Klára. $u Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha $7 xx0266481
- 773 0_
- $w MED00183176 $t Kardiologická revue – Interní medicína $x 2336-288x $g Roč. 18, č. 1 (2016), s. 67-75
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2016-1/inhibitory-protonove-pumpy-nove-molekuly-nove-poznatky-57615 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b B 2157 $c 425 b $y 4 $z 0
- 990 __
- $a 20160322 $b ABA008
- 991 __
- $a 20160718193240 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1112431 $s 932872
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2016 $b 18 $c 1 $d 67-75 $i 2336-288x $m Kardiologická revue $x MED00183176 $y 79362
- LZP __
- $c NLK188 $d 20160718 $b NLK118 $a Meditorial-20160322