Článek přináší přehledné informace k problematice ADHD, respektive hyperkinetické poruše chování a poruše pozornosti, DSM–V, ICD–10. Základní porucha je porucha pozornosti, která je podmíněná biologicky (geneticky nebo perinatálně). Tyto etiologické faktory způsobují relativně přesně definovanou vývojovou změnu CNS, která se týká zejména prefrontální kůry a bazálních ganglií, je provázena deficitem transmiterů dopaminu a noradrenalinu a tento deficit je velmi úspěšně korigován podáním stimulancií nebo atomoxetinu. Vývojová problematika je definována různými trajektoriemi ústupu příznaků, z nichž některé jsou pouze hypotetické (ústup příznaků v předškolním věku nebo okolo desátého roku), jiné jsou nepochybné, v období puberty a časné dospělosti. Důležitá je léčba farmakologická, ale i psychoterapeutická. Nedostatečná péče se často projeví rozvojem závažných komorbidních poruch včetně drogové závislosti. Porucha se vyskytuje u dětí předškolních, školních, v dospívání a u části pacientů i v dospělosti. Jedná se o poruchu neurovývojovou, která představuje nejlépe probádanou poruchu v psychiatrii, zejména z hlediska biologického substrátu CNS, s velmi úspěšnou farmakoterapií.

The article presents clear information on the topic of ADHD, or hyperkinetic conduct disorder and attention disorder, DSM–V, ICD–10. The fundamental condition is attention disorder that is determined biologically (genetically or perinatally). These aetiological factors cause a relatively precisely defined developmental change in the CNS that mainly involves the prefrontal cortex and basal ganglia, is accompanied by deficiency of the dopamine and noradrenaline neurotransmitters, and this deficiency is very successfully managed by administering stimulants or atomoxetine. The developmental issues are defined by various trajectories of symptom regression, some of which are merely hypothetical (symptom regression at preschool age or around ten years of age), while others are unquestionable, during puberty and early adulthood. Both pharmacological and psychotherapeutic treatments are of importance. Inadequate care often results in the development of serious comorbid conditions, including drug addiction. The disorder occurs in preschoolers, schoolchildren, adolescents, and, in part of the patients, in adulthood. It is a neurodevelopmental disorder, the best-studied condition in psychiatry, particularly in terms of the biological substrate of the CNS, and one with very successful pharmacotherapy.

Psychiatrická klinika 1 LF UK Praha

ADHD in childhood, adolescence, and adulthood