Úvod: O stavu zásobení jodem a důsledcích ev. jodového deficitu jsou u nemocných s diabetem obou typů k dispozici překvapivě jen sporadická data. Hlavním cílem naší studie bylo získat základní informace (a) o stavu saturace jodem u diabetiků 1. typu, (b) do jaké míry se odlišuje od nediabetické populace, (c) zda zásobení jodem souvisí s některými klinickými a laboratorními charakteristikami diabetického syndromu, včetně stavu štítné žlázy. Soubor a metody: Bylo vyšetřeno 54 mužů a 51 žen léčených pro diabetes mellitus 1. typu (DM1T). Studie má průřezový charakter. Saturaci jodem jsme posuzovali podle koncentrace jodu ve vzorku první ranní moči. Výsledky: Jodurie v celém souboru: medián 152 μg/l, 25. kvartil 117 μg/l, 75. kvartil 219 μg/l. Více než 50 % vyšetřených jodurií se pohybovalo v pásmu optimální saturace (100–200 μg/l), 13 % v pásmu nedostatečné saturace (< 100 μg/l), v pásmu zvýšené saturace (> 200 μg/l) bylo 35 % pacientů. Využitím vícerozměrné regrese dat jsme prokázali významnou pozitivní závislost mezi jodurií a mužským pohlavím, hmotností, výškou a kreatininem v séru. K hodnotě HbA1c, dávce inzulinu, trvání diabetes mellitus, BMI, mikroalbuminurii, eGF a ukazatelům funkce a volumu štítné žlázy včetně markerů tyreoidální autoimunity se významné korelace neprokázaly. Závěrem lze konstatovat: Saturace jodem u námi vyšetřovaných nemocných s DM1T odpovídala ICCIDD (WHO) požadavkům na optimální/dobrou saturaci u nediabetické populace. S ohledem na zvolenou normální koncentraci jodurie, to je 100, resp. 150 μg/l se obraz diabetického syndromu nelišil. Otázka, zda se na dobrém stavu zásobení populace pacientů s DM1T jodem podílejí ještě jiné faktory než opatření podniknutá v minulosti pro řešení jodového deficitu v České republice, by měla být předmětem dalšího výzkumu na větších souborech nemocných.

Introduction: In patients with type 1 and 2 diabetes mellitus only rare data concerning the status of iodine supplementation and impact of possible iodine deficiency is available. Aim: To get basic information about (a) state of supply with iodine in patients with type 1 diabetes mellitus (DM1T), (b) the difference from non-diabetic population, (c) possible association of iodine saturation with some clinical and laboratory features of the diabetic syndrome, including the state of thyroid gland. Subjects and methods: We examined 54 men and 51 women treated with DM1T in a cross-sectional study. Age: median 42 years (25th quartil 31, 75th quartil 55), DM1T duration: 18 years (13, 23), BMI: 25.9 (23.3, 29.7), HbA1c: 61 mmol/mol (51, 71), creatinine: 71 μmol/l (61, 83), micro-albuminuria 4.3 μg/min (1.9, 11.8), TSH: 1.77 mIU/l (1.12, 2.80). The iodine saturation was evaluated using iodine concentration in a sample of first morning urine. Results: Urinary iodine concentration in the whole group: median 152 μg/l, 25th quartile 117 μg/l, 75th quartile 219 μg/l. More than 50 % of the urinary iodine samples fell within range of optimal saturation (100–200 μg/l), 13 % within insufficient saturation (< 100 μg/l), 35 % of the samples showed increased saturation (> 200 μg/l), in which 2/3 were men. Using multiple regression analysis we found significant positive association of urinary iodine concentration and male gender, body weight, stature, and serum creatinine. No relation between urinary iodine and clinical and laboratory features of the diabetic syndrome was found. Conclusions: Iodine saturation in examined patients with DM1T was in accordance with ICCIDD (WHO) requirements for optimal/good saturation in non-diabetic population. With respect to the chosen normal urinary iodine concentration, eg. 100, resp. 150 μg/l the features of diabetic syndrome were not different. The question whether other factors than general measures taken in the past for solution of the iodine deficiency in the Czech Republic are involved in good level of iodine saturation in patients with DM1T should be addressed in further investigations comprising larger cohorts of patients.

Endokrinologický ústav Praha

Interní klinika 2 LF UK a FN v Motole Praha

Urinary iodine concentration in adult patients with type 1 diabetes mellitus