Cílem studie bylo získat informace o výskytu hypermobility a příznaků lehké mozečkové dysfunkce u závodnic moderní gymnastiky a prokázat jejich spojitost. Výzkumný soubor tvořilo 78 dívek z oddílů moderní gymnastiky České republiky průměrného věku 12,81 ± 2,47. Do studie byly záměrným výběrem zařazeny závodnice při splnění zvolených kritérií: ženy, věk 10–18 let, alespoň 5 let specializovaného tréninku moderní gymnastiky, týdenní zatížení minimálně 10 hod. K diagnostice hypermobility byla použita metoda měření kloubního rozsahu pomocí goniometru. Byl měřen rozsah pohybu v kyčelním kloubu a Jandovy zkoušky. K diagnostice lehké mozečkové dysfunkce byly použity orientační mozečkové zkoušky. A to zkouška taxe, zaměřená na správné cílení pohybů, zkouška diadochokinézy, odhalující schopnost provádět alternující (střídavé) pohyby a zkouška stability stoje pomocí Rombergova stoje při otevřených očích na balanční plošině. Výsledky goniometrického měření prokázaly výraznou flexibilitu probandů a to především flexe v oblasti kyčelních kloubu (u pravého kyčelního kloubu 161,09 °; ± 14,78 a u levé dolní končetiny 158,54 ° ± 14,05). Při zjišťování mozečkových příznaků během zkoušky taxe na horních i dolních končetinách nebyla zjištěna patologie, naopak ale dysdiadochokinéza se objevila u 7 probandů. Výsledky Rombergova stoje na balanční plošině byly mírně nad normu (srovnáváno s běžnou populací), nicméně u 7 osob s prokázanou dysdiadochokinézou se naměřené výsledky dostaly pod hodnoty běžné populace. U vyšetřovaných osob, u kterých byla zaznamenána jak dysdiadochokinéza, tak i horší výsledky v Rombergově stoji na balanční plošině, se objevily ve všech případech známky hypermobility ověřené goniometricky.

The aim of the study was to ascertain information upon the occurrence of hypermobility as well as the symptoms of light brain dysfunction in rhythmic gymnasts and to prove their relationship. The research sample consisted of 78 girls from rhythmic gymnastics teams from the Czech Republic with average age 12,81 ± 2,47. The study used deliberate selection on the basis of chosen criteria: women, age 10 – 18 years, at least 5 let of specialised training in rhythmic gymnastics, week load at least 10 hours. The diagnostics of hypermobility used the method of measuring joint range with the aid of goniometer. The range of the movement of hip joint was measured and Janda test. The diagnostics of mild brain dysfunction diagnostics used orientation brain tests. It is the test of tax, which is aimed upon the proper aiming of movement, test of diadochokinesis, which is aimed at the ability to perform alternating movements, and the test of stability using Romberg pose on a balance platform with open eyes. The results of the goniometric measurement showed a significant flexibility of the gymnasts, mainly in the area of their hip joint (flexe right hip joint 161,09 °; ± 14,78 and flexe left hip joint 158,54 ° ± 14,05). When diagnosing mild brain dysfunction using tax, in both the upper and the lower extremities, no pathology was ascertained, on the contrary, however dysdiadochokinesis was found in 7 gymnast. The results of the Romberg pose on the balance platform were mildly above the norm (compared with general population), nonetheless, the 7 people with dysdiadochokinesis showed results under the values of the general population. The people with dysdiadochokinesis, also showed worse results in the Romberg pose on the balance platform, as well as the symptoms of hypermobility, which where proved by goniometric examination.

Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně

Analysis of possible occurrence of light cerebellar dysfunctions in hyper-mobile rhythmic gymnastics competitors manifested in a slight coordination dysfunction

Závislost hypermobility na výskytu lehkých mozečkových dysfunkcí u závodnic v moderní gymnastice

References provided by Crossref.org

LIteratura