Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Terapeutické monitorování hladin antiepileptik. I., obecné zásady, „stará“ antiepileptika
[Therapeutic monitoring of antiepileptic drugs. part I, general principles, “old” antiepileptics]

Milan Grundmann, Ivana Kacířová

. 2016 ; 30 (2) : 9-15.

Language Czech Country Czech Republic

Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno dosažení optimální klinické odpovědi. Přesto však, vzhledem k individuálním odchylkám, může vyžadovat mnoho pacientů koncentrace antiepileptik mimo tato referenční rozmezí. V těchto případech by měla být terapie vedena na základě „individuální terapeutické koncentrace“, definované jako koncentrace, při které je dosažen stav bez záchvatů s dobrou snášenlivostí medikace, případně jako nejlepší kompromis mezi zlepšením kontroly záchvatů a na koncentraci závislými nežádoucími účinky.

Therapeutic drug concentration monitoring has been used as a tool to optimize treatment of epilepsy for almost 60 years. The concept of the method rests on the assumption that clinical effects correlate better with drug concentrations than with the dose. It seeks to optimize the seizure suppressing effects of antiepileptic drugs while minimizing their adverse effects by managing their medication regimen with the assistance of information on the concentration of antiepileptic drugs in the serum, plasma or saliva. For most antiepileptic drugs, “reference ranges” have been reported which define the serum concentrations at which most patients are expected to exhibit an optimal clinical response. Due to individual variation, however, many patients may require concentrations outside the reference ranges. In many situations, patient management is best guided by determination of the “individual therapeutic concentration,” defined as the concentration at which an individual has been found to achieve seizure freedom with good tolerability, or the best compromise between improvement in seizure control and concentration-related adverse effects.

Therapeutic monitoring of antiepileptic drugs. part I, general principles, “old” antiepileptics

obecné zásady, „stará“ antiepileptika

general principles, “old” antiepileptics

References provided by Crossref.org

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc17010721
003      
CZ-PrNML
005      
20180808152421.0
007      
cr|cn|
008      
170322s2016 xr d fs 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.36290/far.2016.013 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Grundmann, Milan, $d 1939- $7 nlk20010093222 $u Ústav klinické farmakologie, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
245    10
$a Terapeutické monitorování hladin antiepileptik. $n I., $p obecné zásady, „stará“ antiepileptika / $c Milan Grundmann, Ivana Kacířová
246    31
$a Therapeutic monitoring of antiepileptic drugs. $n part I, $p general principles, “old” antiepileptics
246    30
$a obecné zásady, „stará“ antiepileptika
246    30
$a general principles, “old” antiepileptics
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Terapeutické monitorování hladin léčiv se používá jako nástroj k optimalizaci farmakoterapie epilepsie již téměř 60 let. Tato metoda je založena na předpokladu těsnější korelace klinického účinku s koncentrací léčiva než s jeho dávkou. Terapeutické monitorování se snaží optimalizovat pacientovu kompenzaci epilepsie úpravou dávkovacího režimu antiepileptik s využitím informací o jejich koncentraci v séru, plazmě nebo ve slinách s cílem potlačit záchvaty a minimalizovat nežádoucí účinky antiepileptik. U většiny antiepileptik je uváděno „referenční rozmezí“, které definuje sérové koncentrace, při kterých je u většiny pacientů očekáváno dosažení optimální klinické odpovědi. Přesto však, vzhledem k individuálním odchylkám, může vyžadovat mnoho pacientů koncentrace antiepileptik mimo tato referenční rozmezí. V těchto případech by měla být terapie vedena na základě „individuální terapeutické koncentrace“, definované jako koncentrace, při které je dosažen stav bez záchvatů s dobrou snášenlivostí medikace, případně jako nejlepší kompromis mezi zlepšením kontroly záchvatů a na koncentraci závislými nežádoucími účinky.
520    9_
$a Therapeutic drug concentration monitoring has been used as a tool to optimize treatment of epilepsy for almost 60 years. The concept of the method rests on the assumption that clinical effects correlate better with drug concentrations than with the dose. It seeks to optimize the seizure suppressing effects of antiepileptic drugs while minimizing their adverse effects by managing their medication regimen with the assistance of information on the concentration of antiepileptic drugs in the serum, plasma or saliva. For most antiepileptic drugs, “reference ranges” have been reported which define the serum concentrations at which most patients are expected to exhibit an optimal clinical response. Due to individual variation, however, many patients may require concentrations outside the reference ranges. In many situations, patient management is best guided by determination of the “individual therapeutic concentration,” defined as the concentration at which an individual has been found to achieve seizure freedom with good tolerability, or the best compromise between improvement in seizure control and concentration-related adverse effects.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    12
$a antikonvulziva $x farmakokinetika $x krev $x škodlivé účinky $7 D000927
650    _2
$a epilepsie $x farmakoterapie $7 D004827
650    12
$a monitorování léčiv $7 D016903
650    12
$a referenční hodnoty $7 D012016
650    _2
$a ethosuximid $x farmakokinetika $x krev $7 D005013
650    _2
$a fenobarbital $x farmakokinetika $x krev $7 D010634
650    _2
$a fenytoin $x farmakokinetika $x krev $7 D010672
650    _2
$a karbamazepin $x farmakokinetika $x krev $7 D002220
650    _2
$a klonazepam $x farmakokinetika $x krev $7 D002998
650    _2
$a primidon $x farmakokinetika $x krev $7 D011324
650    _2
$a kyselina valproová $x farmakokinetika $x krev $7 D014635
650    _2
$a thiaziny $x farmakokinetika $x krev $7 D013843
653    00
$a sultiam
700    1_
$a Kacířová, Ivana $7 xx0081201 $u Oddělení klinické farmakologie, Ústav laboratorní diagnostiky, Fakultní nemocnice Ostrava
773    0_
$t Klinická farmakologie a farmacie $x 1212-7973 $g Roč. 30, č. 2 (2016), s. 9-15 $w MED00011460
856    41
$u https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2016/02/03.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b online $y 4 $z 0
990    __
$a 20170321104813 $b ABA008
991    __
$a 20180808152742 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1195388 $s 971438
BAS    __
$a 3 $a 4
BMC    __
$a 2016 $b 30 $c 2 $d 9-15 $i 1212-7973 $m Klinická farmakologie a farmacie $x MED00011460
LZP    __
$c NLK188 $d 20180808 $a NLK 2017-18/vt

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...