Cíl studie: Cílem práce je popis a analýza monochoriálních těhotenství s twin anemia polycythemia sekvencí (TAPS) a akutním twin to twin transfuzním sydromem (TTTS). Porovnání managementu jednotlivých případů prenatálně a jejich časných postnatálních výsledků. Metodika: Retrospektivní analýza monochoriálních biamniálních gravidit bez známek chronického TTTS v období od 10/2010 do 1/2013 s následnou selekcí případů s diferencí hemoglobinu novorozenců 50 g/l a více, určením typu feto-fetální hemoragie a popisem jejich prenatálních a postnatálních charakteristik. Výsledky: Na základě výše popsaných kritérií byly selektovány čtyři případy z celkem 55 monochoriálních gravidit. Jeden prenatálně diagnostikovaný případ spontánního TAPS splňující všechna diagnostická kritéria včetně typické angioarchitektury placenty, jeden případ spontánního TAPS diagnostikovaný až na základě postnatálních kritérií, jeden případ rozvíjející se postlaser formy TAPS s následnou spontánní úpravou a jeden případ obtížně zhodnotitelné formy feto-fetální hemoragie, kdy nelze jednoznačně určit, jednalo-li se o akutní TTTS, nebo TAPS. Všechna těhotenství byla porozena akutním císařským řezem. U všech anemických plodů byla nutná poporodní aplikace transfuzí a u dvou případů z důvodu přítomnosti polycytémie byla nutná parciální exsangvinace. Závěr: Jednotlivé případy feto-fetální transfuze jsou velmi heterogenní skupinou. V některých případech lze obtížně odlišit TAPS od akutního TTTS. V dostupné recentní literuře bylo vytvořeno doporučení strategie pro jeho management, správná interpretace dopplerometrických vyšetření však patří do rukou zkušených ultrasonografistů perinatologických center.

Objective: To analyze monochorionic twin pregnancies with twin anemia polycythemia sequence (TAPS) and acute peripartal twin to twin syndrome (aTTTS), to compare their prenatal management and perinatal outcome. Methods: Retrospective analysis of monochorionic biamniotic twin pregnancies without signs of chronic TTTS within a period 10/2010 to 10/2013. Further selection of cases with haemoglobin difference in neonates greater than 50 g/l was made, type of feto-fetal haemorrhage was determined and their prenatal and postnatal characteristics were described. Results: Based on the criteria described above we selected four cases out of 55 monochorionic pregnancies. One case of prenatally diagnosed spontaneous TAPS which fulfilled all the diagnostic criteria with typical angioarchitecture inclusive, one case of spontaneous TAPS diagnosed postnatally, a case of postlaser TAPS with a spontaneous resolution and one unusual case of feto-fetal haemorrhage which does not fully meet criteria of TAPS or aTTTS. All the pregnancies were delivered by caesarean section. All the anaemic neonates required blood transfusion postpartum and two of the polycythemic neonates needed partial exsanguination. Conclusion: Rare forms of feto-fetal transfusion syndrome form a heterogenous group and it may be difficult to distinguish between TAPS and aTTTS in certain cases. A recommendation for a management of TAPS cases was published in recent literature. However, correct interpretation of dopplerometric measurments belongs to the hands of experienced ultrasonographers in perinatal centers.

Gynekologicko porodnická klinika LF OU a FN Ostrava

Ústav patologie LF OU a FN Ostrava

Rare forms of feto-fetal transfusion in a clinical practice