- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Autoimunitní forma pankreatitidy (AIP) je dělena na 2 subtypy. 1. subtyp je charakterizován vysokou přítomností imunoglobulinu G4 v krevním séru a v tkáni některých orgánů, které mají těsný vztah k tzv. IgG4 asociovaným postižením. Typickým diagnostickým znakem AIP jsou i změny histomorfologické. Tento typ AIP je mnohem častější než 2. typ, se kterým má však společné některé znaky histomorfologické, a především pozitivní odpověď na podání steroidů jako iniciální léčby. Zatímco 1. typ AIP je typicky spojen s postižením různých orgánů jako je biliární trakt, slinné a slzné žlázy, retroperitoneální fibróza, ledviny, prostata a další, u 2. typu AIP je významné spojení AIP pouze s idiopatickým střevním zánětem. Idiopatické střevní záněty jsou naopak jen vzácně u 1. typu AIP. V naší kazuistice uvádíme první zveřejněné pozorování v České republice, kdy AIP 1. typu je provázena idiopatickým střevním zánětem – Crohnovou nemocí.
The autoimmune form of pancreatitis (AIP) is divided into the following two subtypes. The 1st subtype is characterized by the high presence of immunoglobulin G4 in the blood serum and tissue of some organs which are in the close connection to the so called IgG4 associated disorders. The typical diagnostic signs of AIP are the histomorphological changes. This type of AIP is more frequent than the 2nd type with which has however some common histomorphological signs and mainly the positive response to the administered steroids used in the initial treatment. Whilst the 1st type of AIP is typically connected to the disorders of various organs such are the biliary tract, salivary and lacrimal glands, retroperitoneal fibrosis, reins, prostate gland and the next ones, the 2nd type of AIP is significantly connected to the inflammatory bowel disease only. Inflammatory bowel diseases are rarely present in the 1st type of AIP on the contrary. In our case report we mention the first published observations performed in the Czech Republic when the 1st type of AIP is succeeded by the inflammatory bowel disease – Crohn´s disease.
- Klíčová slova
- autoimunitní pankreatitida, imunoglobulin G4 asociovaná onemocnění,
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza terapie MeSH
- dospělí MeSH
- idiopatické střevní záněty * diagnóza terapie MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- lidé MeSH
- pankreatitida diagnóza imunologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Jedná se o retrospektivní hodnocení souboru pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (felinózou) se zaměřením na epidemiologické souvislosti, klinický obraz, sérologickou diagnostiku a léčbu u dětí a dospělých. V letech 2008-2017 bylo na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava diagnostikováno 73 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí, v souboru bylo 37 dětí a 36 dospělých pacientů. Zjišťovalo se poranění nebo alespoň kontakt s kočkou, lokalizace uzlinového syndromu a další klinické příznaky. Sérologická diagnostika spočívala v průkazu IgG a IgM protilátek proti Bartonella henselae. Sledovala se délka přetrvávání uzlinového syndromu a perzistence protilátek proti B. henselae. Nález granulomatózního zánětu při případné exstirpaci uzliny podporoval podezření na felinózu. Kontakt s kočkou uvádělo 66 z 73 pacientů, poranění kočkou jen 22 pacientů. Nejčastěji byly přítomny zvětšené krční uzliny - celkem u 32 pacientů. U devatenácti pacientů byla provedena exstirpace uzliny. Pozitivita IgM protilátek byla prokázána u 47 pacientů. Mezi souborem dětí a dospělých nebyly zaznamenány větší rozdíly téměř v žádném ze sledovaných parametrů. V souboru 73 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí převládalo postižení krčních uzlin. Pozitivita IgM protilátek byla zjištěna u 47 pacientů, u 19 pacientů byla provedena exstirpace uzliny. Nebyl zjištěn zásadní rozdíl v průběhu nemoci u dětí a dospělých. Klíčová slova: nemoc z kočičího škrábnutí, uzlinový syndrom, sérologie, exstirpace
A retrospective evaluation of a group of patients with cat-scratch disease which is focused on epidemiological context, clinical picture, serological diagnosis and treatment in children and adults. Seventy-three patients with catch-scratch disease (CSD) were diagnosed at the Clinic of infectious medicine in 2008-2017, the group consisted of 37 children and 36 adults. Injury, or at least contact with cat, localization of lymph node syndrome and other clinical signs were investigated. Serological diagnosis was based on detection of IgM and IgG antibodies against Bartonella henselae. Duration of lymph node syndrome and antibodies against B. henselae were observed. Findings of granulomatous inflammation in extirpated lymph node supported suspicion of CSD. 66 of 73 patients had contact with cat, only 22 patients reported injury caused by cat. Cervical lymph nodes were affected the most often, in 32 patients. Extirpation of lymph node was performed in 19 patients. Positive IgM antibodies were detected in 47 patients. Between the group of children and adults important differences in any followed parameters were not observed. In the group of 73 patients with cat-scratch disease cervical lymph nodes were affected the most often. Positive IgM antibodies were detected in 47 patients, lymph node extirpation was performed in 19 patients. Considerable differences in course of disease in children and adults were not found out. Keywords: cat-scratch disease, lymph node syndrome, serology, extirpation
- MeSH
- Bartonella henselae patogenita MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické uzliny * diagnostické zobrazování chirurgie patologie MeSH
- makrolidy terapeutické užití MeSH
- nemoc z kočičího škrábnutí * diagnóza etiologie terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sérologie MeSH
- syndrom MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl studie: Cílem práce je popis a analýza monochoriálních těhotenství s twin anemia polycythemia sekvencí (TAPS) a akutním twin to twin transfuzním sydromem (TTTS). Porovnání managementu jednotlivých případů prenatálně a jejich časných postnatálních výsledků. Metodika: Retrospektivní analýza monochoriálních biamniálních gravidit bez známek chronického TTTS v období od 10/2010 do 1/2013 s následnou selekcí případů s diferencí hemoglobinu novorozenců 50 g/l a více, určením typu feto-fetální hemoragie a popisem jejich prenatálních a postnatálních charakteristik. Výsledky: Na základě výše popsaných kritérií byly selektovány čtyři případy z celkem 55 monochoriálních gravidit. Jeden prenatálně diagnostikovaný případ spontánního TAPS splňující všechna diagnostická kritéria včetně typické angioarchitektury placenty, jeden případ spontánního TAPS diagnostikovaný až na základě postnatálních kritérií, jeden případ rozvíjející se postlaser formy TAPS s následnou spontánní úpravou a jeden případ obtížně zhodnotitelné formy feto-fetální hemoragie, kdy nelze jednoznačně určit, jednalo-li se o akutní TTTS, nebo TAPS. Všechna těhotenství byla porozena akutním císařským řezem. U všech anemických plodů byla nutná poporodní aplikace transfuzí a u dvou případů z důvodu přítomnosti polycytémie byla nutná parciální exsangvinace. Závěr: Jednotlivé případy feto-fetální transfuze jsou velmi heterogenní skupinou. V některých případech lze obtížně odlišit TAPS od akutního TTTS. V dostupné recentní literuře bylo vytvořeno doporučení strategie pro jeho management, správná interpretace dopplerometrických vyšetření však patří do rukou zkušených ultrasonografistů perinatologických center.
Objective: To analyze monochorionic twin pregnancies with twin anemia polycythemia sequence (TAPS) and acute peripartal twin to twin syndrome (aTTTS), to compare their prenatal management and perinatal outcome. Methods: Retrospective analysis of monochorionic biamniotic twin pregnancies without signs of chronic TTTS within a period 10/2010 to 10/2013. Further selection of cases with haemoglobin difference in neonates greater than 50 g/l was made, type of feto-fetal haemorrhage was determined and their prenatal and postnatal characteristics were described. Results: Based on the criteria described above we selected four cases out of 55 monochorionic pregnancies. One case of prenatally diagnosed spontaneous TAPS which fulfilled all the diagnostic criteria with typical angioarchitecture inclusive, one case of spontaneous TAPS diagnosed postnatally, a case of postlaser TAPS with a spontaneous resolution and one unusual case of feto-fetal haemorrhage which does not fully meet criteria of TAPS or aTTTS. All the pregnancies were delivered by caesarean section. All the anaemic neonates required blood transfusion postpartum and two of the polycythemic neonates needed partial exsanguination. Conclusion: Rare forms of feto-fetal transfusion syndrome form a heterogenous group and it may be difficult to distinguish between TAPS and aTTTS in certain cases. A recommendation for a management of TAPS cases was published in recent literature. However, correct interpretation of dopplerometric measurments belongs to the hands of experienced ultrasonographers in perinatal centers.
- MeSH
- anemie etiologie MeSH
- fetofetální transfuze * diagnóza etiologie MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- placenta anatomie a histologie patologie MeSH
- polycytemie etiologie MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství s dvojčaty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cholangiokarcinom (CC) je vzácný maligní nádor vznikající z cholangiocytů. Prognóza CC bývá většinou nepříznivá. Zásadní podíl na této skutečnosti má pozdní diagnóza nádoru. Současná incidence CC v České republice činí asi 1,4 na 100 000 obyvatel za rok; u méně než 30 % pacientů s CC lze identifikovat některý ze známých rizikových faktorů, nejčastěji primární sklerozující cholangiitidu. Naději na delší dobu přežití mají pacienti s časně diagnostikovaným, chirurgicky řešitelným CC, u kterých dosahuje 5letá doba přežití asi 20–40 %. Pro časnou diagnózu CC mají zásadní význam zobrazovací metody a histopatologické zhodnocení, zatímco časně diagnostický význam onkomarkerů je omezený. Racionální časná diagnostika CC spočívá v účelném využití diferencovaných výhod jednotlivých zobrazovacích metod – optimální se jeví MRI s DSA, EUS je citlivou metodou pro identifikaci malignit v oblasti jaterního hilu nebo distálního choledochu, zatímco MRCP (magnetic resonance cholangiopancreatography) spíše při zobrazení patologických změn biliárního stromu, ERCP (endoscopic retrograde cholangiopancreatography) umožňuje odběr materiálu pro histopatologické vyšetření. Přínosem jsou i novější diagnostické metody, např. IDUS – intraduktální ultrasonografie biliárních cest anebo SPY-GLASS, umožňující vyšetřit žlučové cesty přímým pohledem s možností odběru cíleného bioptického vzorku. Specificitu i senzitivitu histologického a cytologického vyšetření lze zvýšit využitím molekulárně cytogenetické metody FISH, tj. fluorescenční in situ hybridizací, u níž specificita dosahuje 97 %.
Cholangiocarcinoma (CC) is a rare malignant tumour arising from cholangiocytes, and its prognosis is usually unfavourable, mostly as a result of late diagnosis of the tumour. The current incidence of cholangiocarcinoma in the Czech Republic is 1.4/100,000 inhabitants per year; in less than 30 % of patients with CC, one of the known risk factors can be identified, most frequently, primary sclerosing cholangitis. Only patients with early diagnosed and surgically amenable cholangiocarcinoma are likely to have a longer survival time; in their case, survival for more than five years has been achieved in 20 % to 40 %. From the perspective of the need for early diagnosis of CC, a significant part is played by imaging and histopathologic evaluation; the early diagnostic significance of oncomarkers is limited. The rational early diagnosis of CC consists in effective use of differentiated advantages of different imaging modalities – MRI with DSA appears to be the optimal method, endosonography is a sensitive method for the identification of malignancy in the hepatic hilum or distal common bile duct, MRCP (magnetic resonance cholangiopancreatography) is used to display pathological changes in the biliary tree, ERCP (endoscopic retrograde cholangiopancreatography) allows material removal for histopathological examination. Other new approaches are also beneficial, such as IDUS – intraductal ultrasonography of biliary tract or SPY-GLASS, enabling examination of the bile ducts by direct view with the possibility of taking targeted biopsies. Sensitivity and specificity of histology and cytology can be increased by using the molecular cytogenetic FISH method, i.e. fluorescence in situ by hybridization, with a specificity of 97 %.
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- cholangiokarcinom * diagnóza genetika klasifikace patologie MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
- ductus choledochus anatomie a histologie MeSH
- endosonografie * metody MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční cholangiopankreatografie MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
