• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dvojčata monozygotní * MeSH
• echokardiografie MeSH
• fetofetální transfuze diagnostické zobrazování   klasifikace   komplikace   patofyziologie   MeSH
• hypertrofická kardiomyopatie diagnostické zobrazování   etiologie   vrozené   MeSH
• komplikace porodu MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• perinatální smrt etiologie   MeSH
• prognóza MeSH
• těhotenství s dvojčaty * MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: Thanks to shared circulation in monochorionic twins, single intrauterine fetal death (IUD) may lead to acute feto-fetal transfusion (aFFTR). The objective of the study was to describe our model of aFFTR simulation after IUD in monochorionic (MC) twins. METHODS: Prospective study analyzed 99 fresh MC placentas with the physiological course. A specially designed protocol was used for the preparation and analysis of the placentas. A pair of infusion sets fixed together using a mechanical mercury sphygmomanometer cuff was connected to the cannulated umbilical arteries. The tonometer was pressurized up to 30 and 40 mmHg. A positive finding of aFFTR was determined as the amount exceeding 1 ml of dye flowed out of the umbilical cord simulating a dead fetus. The number and types of anastomoses, types, and distances between cords insertions, and the size of the placental areas for each fetus were also statistically analyzed. The placental angioarchitecture with and without proven aFFTR was statistically compared, odds ratio (OR) and multivariable logistic analysis were performed. RESULTS: A total of 49/99 (49.5%) cases of aFFTR was proven, and the average transfusion time of 1 ml was 30 s (19-46 s). aFFTR was present in 49/78 (62.8%) of placentas with arterio-arterial (AA) anastomosis. The median diameter of AA anastomoses with the present, and absent aFFTRF was 2.0 mm and 1.0 mm, respectively. The proven interfetal transfusion was 8%, 31%, and 61% in AA anastomoses with a diameter below 0,5 mm, 0,5-1,5 mm, and above 1,5 mm, respectively (p < 0,001). AA anastomoses diameter >1.5 mm had OR of 44.2 (95% CI 5.54-352.39). In the case of coexistence of AA anastomosis and umbilical cord distance ≤5th percentile, the aFFTRF occurred in 90.9%. DISCUSSION: The potential risk of aFFTR in monochorionic twins is mainly due to the presence and nature of AA anastomoses. The diameter and length of the vessels play a crucial role, which is clinically related to the distance of the umbilical cords insertions.

• MeSH
• cévní píštěle komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• fetofetální transfuze etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• modely kardiovaskulární * MeSH
• následné studie MeSH
• odumření plodu * MeSH
• placenta krevní zásobení   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rozdělení zygoty MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Cerebral oxygenation (crSO2) monitoring is increasingly used in high-risk infants. Monochorionic twins suffer from specific fetal pathologies that can affect cerebral hemodynamics. Limited data are available on crSO2 and blood flow patterns in this population after birth. OBJECTIVE: To evaluate crSO2 changes in preterm monochorionic and dichorionic twins during the first 72 h of life. METHODS: Near-infrared spectroscopy was used to measure crSO2 in 62 infants from 31 twin pregnancies <32 weeks of gestation. The study group was divided into 4 subgroups: donor (1) and recipient (2) monochorionic twins (with twin-twin transfusion syndrome), fetal growth restriction (FGR) infants (3) and twins without fetal compromise (4). RESULTS: There was significant difference in birth weight (p < 0.001) among 4 subgroups. We observed significant variation in crSO2 among the subgroups using mixed model analysis (p < 0.001). The recipient twins exhibited the lowest crSO2 (mean ± SE) throughout the study period (76 ± 0.3%), whereas the FGR and donor twins presented with the highest values (86 ± 0.3% and 83 ± 0.4% respectively). We found no statistically significant differences in neonatal mortality and morbidity among subgroups. CONCLUSION: Our study revealed significant correlation between crSO2 values postnatally and underlying fetal pathology in monochorionic and dichorionic preterm twins.

• MeSH
• blízká infračervená spektroskopie MeSH
• chorion MeSH
• dvojčata dizygotní * MeSH
• fetofetální transfuze etiologie   MeSH
• kyslík analýza   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový krevní oběh * MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• prospektivní studie MeSH
• růstová retardace plodu etiologie   MeSH
• těhotenství s dvojčaty * MeSH
• těhotenství MeSH
• vývoj plodu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dvojčata dizygotní MeSH
• dvojčata monozygotní MeSH
• fetofetální transfuze * diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dvojčata dizygotní MeSH
• dvojčata monozygotní MeSH
• fetofetální transfuze * diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• chorion embryologie   MeSH
• dvojčata monozygotní * genetika   MeSH
• fetofetální transfuze diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• fetoskopie MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• nemoci u dvojčat MeSH
• placenta anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• prenatální péče MeSH
• růstová retardace plodu diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• vrozené vady diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Limb ischemia is an extremely rare event occuring in monochorionic twin pregnancy complicated by twin-to-twin transfusion syndrome (TTTS) and twin anemia polycythemia sequence (TAPS). The authors describe a case of TTTS and TAPS treated successfully using amnioreduction and laser ablation. However, severe ischemia of both lower extremities in the recipient twin developed after the fetal treatment. This serious complication was diagnosed on MRI in utero and confirmed postnatally. Elective amputation of the affected limbs was performed. The etiology of the disease remains unclear despite profound clinical and histopathological examinations; although the role of thromboembolism in monochorionic pregnancy seems to be most likely, this unique case of multiple limb ischemia with distinct macroscopic findings has not yet been described.

• MeSH
• amputace metody   MeSH
• anemie komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• dolní končetina krevní zásobení   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• dvojčata monozygotní * MeSH
• fetofetální transfuze komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• ischemie komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností * MeSH
• polycytemie komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené deformity dolní končetiny komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem studie bylo popsat monochoriální gravidity sledované v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze ve čtyřletém období (2012–2015) a porozené mezi 24. a 37. gestačním týdnem gravidity s ohledem na komplikace vázané na tento typ gravidity. Typ studie: Retrospektivní. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Soubor tvořilo celkem 177 pacientek s dvojčetnými monochoriálními graviditami, které na našem pracovišti porodily ve sledovaném období dva nebo jeden vitální plod, popř. došlo k úmrtí obou plodů in utero. Výsledky: Z celkového počtu 177 žen porodilo v kohortě do gestačního týdne 25+6 celkem 12 žen (6,8 %), v rozmezí 26+0 až 27+6 porodily čtyři ženy (2,3 %), v rozmezí 28+0 až 31+6 porodilo 37 žen (20,9 %), od 32+0 do 35+6 porodilo 84 žen (47,8 %), po 36+0 porodilo 40 žen (22,6 %). Průměrný týden porodu byl 33,8. Gravidita byla v 11,9 % ukončena z důvodu předčasného odtoku plodové vody (PPROM), ve 12,4 % došlo k nástupu pravidelné děložní činnosti a v 53,3 % byla těhotenství ukončována z důvodu jiné iatrogenní indikace. Ve 23,3 % se jednalo o nekomplikované gravidity ukončené po 36. gestačním týdnu. Celkem 5,7 % pacientek porodilo vaginálně, u 94,3 % bylo těhotenství ukončeno císařským řezem. Po umělém oplodnění otěhotnělo 19,9 % pacientek, 80,1 % otěhotnělo spontánně. Věk rodiček se pohyboval v rozmezí 20 až 43 let, s mediánem 32,3. Průměrná hmotnost většího plodu byla 2047,6 g (min. 520 g, max. 3530 g), průměrná hmotnost menšího plodu byla 1799,5 g (min. 350 g, max. 2790 g). V 30 případech (16,9 %) jsme prováděli intrauterinní intervenci. Ve 21 případech z 30 jmenovaných (11,9 %) pro TTTS (twin to twin transfusion syndrome), v pěti případech (2,8 %) pro VVV (CNS, gastroschíza) či TRAP (twin reversed arterial perfusion) a ve čtyřech případech (2,2 %) pro sIUGR typ III. V našem souboru se jako nejčastější komplikace vyskytovala sIUGR (36/177 pacientek – 20,3 %), dále TTTS (21/177 pacientek – 11,9 %) a nejméně často vrozená vývojová vada plodu včetně TRAP sekvence (5/177 pacientek – 2,8 %) Celkem 19 pacientek porodilo pouze jeden vitální plod, ve dvou případech došlo k úmrtí obou plodů in utero. Jednou došlo k úmrtí plodu ihned po porodu – jednalo se o plod s mnohočetnými vývojovými vadami, kde nebylo možné pro anhydramnion provést bipolární okluzi pupečníku. Po porodu byla tomuto plodu podána pouze paliativní péče. Závěr: Studie poskytla shrnutí informací o rizikovosti monochoriálních gravidit s důrazem na nutnost pečlivého sledování rodiček ve stanovených intervalech a nutnost okamžitého odeslání pacientky do perinatologického centra k dalšímu sledování v případě suspektního či patologického nálezu.

Objective: The purpose of this study was to describe monochorionic twin pregnancies and their complications, born between 24th and 37th week of gestation in the Institute for the Care of Mother and Child in years 2012–2015. Design: Retrospective cohort. Setting: The Institute for the Care of Mother and Child, Praha. Methods: From 2012 to 2015 we observed 177 monochorionic twin pregnancies from which two or one viable fetuses were born, or both fetuses died in utero. Results: From a total of 177 women, 12 (6.8%) gave birth before 26th week of gestation, between 26+0 – 27+6 four women (2.3%) gave birth, 37 women (20.9%) between 28+0 – 31+6, 84 women (47.8%) between 32+0 – 35+6 and after 36th week of gestation 40 women (22.6%) gave birth. Mean week of delivery was 33.8. Indications for termination of pregnancies were premature rupture of membranes (PPROM) in 11.9%, onset of spontaneus uterine contractions in 12.4% and in 53.3% other iatrogenic indication. 23.3% of pregnancies in our cohort were uncomplicated and terminated after 36th week of gestation. We performed caesarean section in 94.3%, in 5.7% patients gave birth vaginally. In vitro fertilization had 19.9% women, 80.1% conceived spontaneously. The age range of pregnant women in our cohort was 20–43, with median 32.3. Mean weight of bigger fetus was 2047.6 g (min. 520 g, max. 3530 g), mean weight of smaller fetus was 1799.5 g (min. 350 g, max. 2790 g). In 30 cases (16.9%) we performed intrauterine intervetion. In 21/30 cases (11.9%) for TTTS diagnose, in 5/30 cases (2.8%) for congenital abnormalities or TRAP sequence and in 4/30 cases (2.2%) for sIUGR type III. The most frequent complication in our cohort was sIUGR (36 patients – 20.3%), TTTS (21 patients – 11.9%) and on the third place congenital abnormality or TRAP sequence (five patients – 2.8%) Nineteen patients gave birth to one viable fetus, in two cases both fetuses died in utero. In one case, in twin pair, one new-born died shortly after the birth – it had several congenital abnormalities and due to anhydramnion it was impossible to perform amnioinfusion and umbilical cord occlusion. After the birth it was given palliative care. Conclusion: The study brought data about specific risks in monochorionic twin pregnancies and suggests careful observation of women in fixed intervals and necessity of immediate referral to perinatal centre in case of any suspicious or pathological finding.

• MeSH
• dvojčata * MeSH
• fetofetální transfuze MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• myelodysplastické syndromy MeSH
• odumření plodu MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• růstová retardace plodu MeSH
• samovolný potrat MeSH
• těhotenství mnohočetné * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Cílem práce je popis a analýza monochoriálních těhotenství s twin anemia polycythemia sekvencí (TAPS) a akutním twin to twin transfuzním sydromem (TTTS). Porovnání managementu jednotlivých případů prenatálně a jejich časných postnatálních výsledků. Metodika: Retrospektivní analýza monochoriálních biamniálních gravidit bez známek chronického TTTS v období od 10/2010 do 1/2013 s následnou selekcí případů s diferencí hemoglobinu novorozenců 50 g/l a více, určením typu feto-fetální hemoragie a popisem jejich prenatálních a postnatálních charakteristik. Výsledky: Na základě výše popsaných kritérií byly selektovány čtyři případy z celkem 55 monochoriálních gravidit. Jeden prenatálně diagnostikovaný případ spontánního TAPS splňující všechna diagnostická kritéria včetně typické angioarchitektury placenty, jeden případ spontánního TAPS diagnostikovaný až na základě postnatálních kritérií, jeden případ rozvíjející se postlaser formy TAPS s následnou spontánní úpravou a jeden případ obtížně zhodnotitelné formy feto-fetální hemoragie, kdy nelze jednoznačně určit, jednalo-li se o akutní TTTS, nebo TAPS. Všechna těhotenství byla porozena akutním císařským řezem. U všech anemických plodů byla nutná poporodní aplikace transfuzí a u dvou případů z důvodu přítomnosti polycytémie byla nutná parciální exsangvinace. Závěr: Jednotlivé případy feto-fetální transfuze jsou velmi heterogenní skupinou. V některých případech lze obtížně odlišit TAPS od akutního TTTS. V dostupné recentní literuře bylo vytvořeno doporučení strategie pro jeho management, správná interpretace dopplerometrických vyšetření však patří do rukou zkušených ultrasonografistů perinatologických center.

Objective: To analyze monochorionic twin pregnancies with twin anemia polycythemia sequence (TAPS) and acute peripartal twin to twin syndrome (aTTTS), to compare their prenatal management and perinatal outcome. Methods: Retrospective analysis of monochorionic biamniotic twin pregnancies without signs of chronic TTTS within a period 10/2010 to 10/2013. Further selection of cases with haemoglobin difference in neonates greater than 50 g/l was made, type of feto-fetal haemorrhage was determined and their prenatal and postnatal characteristics were described. Results: Based on the criteria described above we selected four cases out of 55 monochorionic pregnancies. One case of prenatally diagnosed spontaneous TAPS which fulfilled all the diagnostic criteria with typical angioarchitecture inclusive, one case of spontaneous TAPS diagnosed postnatally, a case of postlaser TAPS with a spontaneous resolution and one unusual case of feto-fetal haemorrhage which does not fully meet criteria of TAPS or aTTTS. All the pregnancies were delivered by caesarean section. All the anaemic neonates required blood transfusion postpartum and two of the polycythemic neonates needed partial exsanguination. Conclusion: Rare forms of feto-fetal transfusion syndrome form a heterogenous group and it may be difficult to distinguish between TAPS and aTTTS in certain cases. A recommendation for a management of TAPS cases was published in recent literature. However, correct interpretation of dopplerometric measurments belongs to the hands of experienced ultrasonographers in perinatal centers.

• MeSH
• anemie etiologie   MeSH
• fetofetální transfuze * diagnóza   etiologie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• placenta anatomie a histologie   patologie   MeSH
• polycytemie etiologie   MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství s dvojčaty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dvojčata monozygotní * MeSH
• fetofetální transfuze diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• komplikace těhotenství diagnostické zobrazování   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurovývojové poruchy diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• perinatální péče organizace a řízení   MeSH
• placenta krevní zásobení   MeSH
• pozorné vyčkávání MeSH
• pulzatilní průtok MeSH
• těhotenství s dvojčaty MeSH
• těhotenství MeSH
• terapie plodu metody   přístrojové vybavení   MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH