Úvod: Bolesti zad jsou jedním z nejfrekventovanějších symptomů, se kterým se během života setká většina dospělé populace. Pozitivní vliv posílení stabilizačních svalů páteře na ústup bolestí zad a zlepšení v běžných denních aktivitách byl prokázán v mnoha studiích. Toho se hojně využívá při odesílání pacientů na ambulantní rehabilitaci (RHB). Na druhou stranu většina pacientů není dostatečně motivována k samostatnému cvičení po jejím ukončení. Výsledkem je časté a neefektivní opakování rehabilitace několikrát do roka. Cílem této práce bylo porovnat vybrané metody k posílení stabilizačních svalů páteře u pacientů s chronickými bolestmi zad, které je možné použít v domácím prostředí, posoudit jejich reálný dopad na nárůst svalové hmoty pomocí sonografického vyšetření, na zlepšení v běžných denních aktivitách a na ústup bolesti a výsledky pak porovnat s ambulantní RHB a mezi sebou navzájem. Zároveň jsme chtěli posoudit spolupráci ze strany pacienta a vyhodnotit délku tolerance a aplikace zvolených metod u jednotlivých skupin pacientů. Metodický postup: Do studie bylo zařazeno celkem 80 pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře, z toho 29 mužů (36,3 %) a 51 žen (63,7 %) ve věku od 31 do 83 let. Soubor zahrnoval dvě skupiny: Pacienti léčení pohybovou intervencí (n = 60) tvořili první skupinu, u které probíhala léčba bolestí zad posilováním stabilizačních svalů páteře některou ze tří vybraných metod (ambulantní RHB, gymnastický míč, dynamická směrová podložka). Kontrolní skupina byla bez cílené pohybové terapie (n = 20) a tvořili ji pacienti, u kterých probíhala léčba použitím medikamentózní terapie. Intenzita bolesti a omezení v běžných denních aktivitách byly zhodnoceny na základě vizuální analogové škály bolesti a Oswestry dotazníku. Posílení vybraných stabilizačních svalů bederní páteře bylo posouzeno sonografickým vyšetřením. Součástí studie bylo sledování průměrné spotřeby analgetik a délky intervence jednotlivých metod. Výsledky: Na souboru pacientů jsme zaznamenali různý stupeň ústupu bolesti zad, neurologické symptomatologie, spotřeby analgetik a zlepšení v běžných denních aktivitách pomocí posílení stabilizačních svalů páteře po 6 měsících sledování. Ovšem s ústupem pravidelného cvičení po absolvování ambulantní RHB nebo s poklesem motivace k cvičení na gymnastickém míči došlo k návratu původních obtíží při následující kontrole ve 12. měsíci sledování. Doprovodným jevem bylo i oslabení již posílených svalů ke vstupním hodnotám. Tento jev byl nejvíce patrný u m. multifidus. Naopak skupina pacientů, která posilovala stabilizační svaly páteře pomocí dynamické směrové podložky, ukázala nejdelší dobu intervence zvolené metody. V souladu s tímto zjištěním byl zaznamenán i největší nárůst šíře stabilizačních svalů s ústupem doprovodných obtíží při vyšetření po 6 a 12 měsících sledování. U kontrolní skupiny pacientů nebyla zaznamenána žádná výraznější změna ve sledovaných parametrech. Závěr: Zjištění, že pacienti jsou velmi málo ochotní cvičit aktivně samostatně v dostatečné frekvenci nebo pokračovat v naučených cvicích po absolvování ambulantní RHB, může vysvětlovat častou potřebu jejího opakování. Tato dlouhodobá nespolupráce ze strany některých pacientů pravděpodobně snižuje její efektivitu. Ve výsledku se toto zjištění může podílet na zvyšování nákladů kvůli nadužívání této zdravotní péče současně s vysokou spotřebou analgetických preparátů. Kombinace ambulantní RHB s dlouhodobě tolerovanými metodami k posílení stabilizačních svalů páteře v domácím prostředí se ukazuje jako jedno z možných řešení ke zvýšení efektivity této péče. Na základě našich výsledků můžeme v této indikaci doporučit použití dynamické směrové podložky v rutinní praxi.

Introduction: Backache belongs to most frequent symptoms, which most of adult population encounter during life. Positive influence of strengthening stabilization muscles of spine on subsiding backache and improvement of common daily activities has been demonstrated in various studies. It has been abundantly used in sending patients to outpatient rehabilitation. On the other hand most patients are not sufficiently motivated for independent exercise after the outpatient rehabilitation ended. It resulted in frequent and ineffective repetition of rehabilitation several times a year. This work was intended to compare selected methods for strengthening stabilization of spine muscles in patients with chronic backache, which can be used in the home environment, to evaluate the real impact on the growth of muscular tissue by means of sonography examination, for improvement of daily activities, a decline of pains and to compare the results with outpatient rehabilitation and with each other. At the same time the authors intended to evaluate collaboration from the patient’s side and to evaluate the duration of tolerance and application of selected methods in individual groups of patients. Methodic approach: 80 patients with chronic lumbar backache were included in the study, 29 men (36.3%) and 51 women (63.7 %) at the age of 31 to 83 years. The cohort encompassed two groups: patients treated by locomotor intervention (n=60) formed the first group, where the therapy of backache was made by strengthening of spine stabilization muscles (outpatient rehabilitation, gymnastic ball, dynamic directional pad). The control group was not subjected to aimed motion therapy (n=20) and was composed of patients, where the treatment was based on medication therapy. The pain intensity and limitation of daily activities were evaluated on the basis of visual analog scale and Oswestry questionnaire. The strengthening of selected stabilization muscles of lumbar spine was evaluated by sonography examination. The study included observation of average analgesic consumption and duration of intervention with individual methods. Results: in this cohort of patients we recorded various degrees of declined backache, neurological symptomatology, analgesic consumption and improvement of common daily activities related to strengthening of stabilization muscles after 6 months of observation. However, with a decline of regular exercise after completed outpatient rehabilitation or diminished motivation for exercise on the gymnastic ball the original complaints reappeared as shown in the next control examination after 2 months of observation. It was accompanied by weakening of the already strengthened muscles to the original values. It became particularly manifest in m. multifidus. On the contrary the group of patients who strengthened the stabilization muscles of the spine by the dynamic directional pad revealed the longest period of intervention of the selected method. In agreement with this conclusion the authors recorded the highest increment of the extent of stabilization muscles together with decreased accompanying complaints in follow up examinations after 6 and 12 months. There was no marked change in the observed parameters in the control group. Conclusion: The observation that patients are very little willing to do exercise actively and independently in sufficient frequency or to continue the mastered exercise having completed outpatient rehabilitation may explain the frequent need of repetition. This long-term lack of collaboration from the side of some patients probably decreases its efficiency. In the long run this observation may explain increasing cost related to misuse of this kind of health care and the high consumption of analgesic preparations at the same time. The combined outpatient rehabilitation with long-term tolerated methods for strengthening of stabilization muscles of the spine in home conditions has proved useful as a possible solution in increased efficiency of this kind of care. Based on our results we may recommend the use of dynamic directional pad in routine practice.

Katedra kineziologie Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita v Brně

Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP Fakultní nemocnice Olomouc

Ortopedická klinika LF UP Fakultní nemocnice Olomouc

Ortopedické oddělení Karvinská hornická nemocnice a s Karviná

Ústav rehabilitace Lékařská fakulta Ostravská univerzita

Comparison of selected methods for strengthening stabilization muscles of lumbar spine in vertebrogenic patients