-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Our experience with the use of 40% benzoic acid for necrectomy in deep burns [Naše zkušenosti s využitím 40% kyseliny benzoové při nekrektomii u hlubokých popálenin]
Jelínková Z., Kaloudová Y., Řihová H., Suchánek I., Brychta P.
Jazyk angličtina Země Česko
Typ dokumentu klinické zkoušky
- Klíčová slova
- chemická nekrektomie, kyselina hippurová,
- MeSH
- debridement * metody MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- glycin krev MeSH
- hippuráty krev moč MeSH
- kyselina benzoová * krev metabolismus terapeutické užití toxicita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- masti MeSH
- mladiství MeSH
- popálení terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky MeSH
Východiska: Na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno je metoda chemické nekrektomie pomocí 40% kyseliny benzoové používána k léčbě hlubokých popálenin extenzivně od založení pracoviště v roce 1982 do současnosti. Přesto, že má klinicky metoda jasné výhody pro pacienta i ošetřovatelský tým, chyběla validní data o vstřebávání kyseliny přes nekrózu a tedy o bezpečnosti pro pacienta. Materiál a metodika: Ve spolupráci s Oddělením klinické biochemie jsme se rozhodli vyšetřit u 22 pacientů hladiny kyseliny benzoové a kyseliny hippurové v séru a rovněž jsme stanovovali sérovou hladinu glycinu, který se při utilizaci kyseliny benzoové spotřebovává. Dále byl prováděn sběr moči, ve kterém se opět stanovovala kyselina hippurová a z odpadů do moči se dopočítalo celkové vstřebané resp. vyloučené množství kyseliny benzoové za 24 hodin. Výsledky: Zjistili jsme, že konstantně dochází k rychlému a většinou krátkodobému nárůstu plasmatické koncentrace kyseliny benzoové (max. 1,3 mmol/l) což je asi 5x méně, než je hladina spojovaná s již toxickými projevy (6,5 mmol/l). Totéž se děje u hladiny kyseliny hippurové. Hladina glycinu mírně poklesá, ale nikoli mimo rámec normálních hodnot. Diskuse: V diskusi jsou uvedeny některé typické a atypické průběhy hladin uvedených kyselin, korelace dynamiky resorpce a eliminace s rozsahem resorpční plochy a klinickým stavem pacienta. Je zhodnocena efektivita a bezpečnost metody. Závěr: Závěr sumarizuje všechna pozorování a hodnotí chemickou nekrektomii 40% kyselinou benzoovou jako selektivní a srovnatelně efektivní s metodami ostré nekrektomie. Metoda je levná, snadno proveditelná a snižuje podstatně krevní ztráty. Přitom toxicita vstřebané kyseliny benzoové je klinicky bezvýznamná.
Introduction: Chemical necrectomy of deep burns using 40% benzoic acid has been used extensively by the Department of Burns and Reconstructive Surgery at the University Hospital since its establishment in 1982. In spite of definite advantages for the patient and medical staff, hard data concerning benzoic acid absorption through skin necrosis and patient safety was missing. Material and methods: We examined 22 burn patients in collaboration with the University Hospital Brno, Department of Clinical Biochemistry. The plasmatic levels of benzoic acid, hippuric acids and glycine, which is consumed during the metabolism of benzoic acid, were measured. Urine samples were collected to determine the total amount of hippuric acid that is excreted. We were able to determine the total amount of absorbed and excreted benzoic acid from these values. Results: We consistently found that there was a rapid and short-term increase of plasmatic levels of benzoic acid (maximum 1.3 mmol/l). This value is about 5 times lower than the minimum toxic level of this acid (6.5 mmol/l). The same course has been observed in hippuric acid. The level of glycine dropped slightly, but was still within the normal range. Discussion: Typical and atypical courses of the levels of both acids were discussed as well as the correlation of the dynamics of elimination with the extent of benzoic acid application in relationship with the clinical status of the patient. The effectiveness and safety of this method was evaluated. Conclusion: After summarizing the observations, it was demonstrated that chemical necrectomy using 40% benzoic acid is a selective method comparable with other types of sharp necrectomy. Chemical necrectomy is inexpensive, easy to perform and also reduces blood loss. Toxicity of absorbed benzoic acid is clinically negligible. Furthermore, benzoic acid’s antimycotic and antibacterial properties prevent the development of wound infection.
Naše zkušenosti s využitím 40% kyseliny benzoové při nekrektomii u hlubokých popálenin
Český abstrakt je uveden na konci časopisu, článek je doplněn o stránkování
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc17027251
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20170927100452.0
- 007
- ta
- 008
- 170911s2017 xr ad f 000 0|eng||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a eng $b cze
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Jelínková, Zuzana $u Department of Burns and Reconstructive Surgery, Medical Faculty of Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic $7 xx0242114
- 245 10
- $a Our experience with the use of 40% benzoic acid for necrectomy in deep burns / $c Jelínková Z., Kaloudová Y., Řihová H., Suchánek I., Brychta P.
- 246 31
- $a Naše zkušenosti s využitím 40% kyseliny benzoové při nekrektomii u hlubokých popálenin
- 500 __
- $a Český abstrakt je uveden na konci časopisu, článek je doplněn o stránkování
- 520 3_
- $a Východiska: Na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno je metoda chemické nekrektomie pomocí 40% kyseliny benzoové používána k léčbě hlubokých popálenin extenzivně od založení pracoviště v roce 1982 do současnosti. Přesto, že má klinicky metoda jasné výhody pro pacienta i ošetřovatelský tým, chyběla validní data o vstřebávání kyseliny přes nekrózu a tedy o bezpečnosti pro pacienta. Materiál a metodika: Ve spolupráci s Oddělením klinické biochemie jsme se rozhodli vyšetřit u 22 pacientů hladiny kyseliny benzoové a kyseliny hippurové v séru a rovněž jsme stanovovali sérovou hladinu glycinu, který se při utilizaci kyseliny benzoové spotřebovává. Dále byl prováděn sběr moči, ve kterém se opět stanovovala kyselina hippurová a z odpadů do moči se dopočítalo celkové vstřebané resp. vyloučené množství kyseliny benzoové za 24 hodin. Výsledky: Zjistili jsme, že konstantně dochází k rychlému a většinou krátkodobému nárůstu plasmatické koncentrace kyseliny benzoové (max. 1,3 mmol/l) což je asi 5x méně, než je hladina spojovaná s již toxickými projevy (6,5 mmol/l). Totéž se děje u hladiny kyseliny hippurové. Hladina glycinu mírně poklesá, ale nikoli mimo rámec normálních hodnot. Diskuse: V diskusi jsou uvedeny některé typické a atypické průběhy hladin uvedených kyselin, korelace dynamiky resorpce a eliminace s rozsahem resorpční plochy a klinickým stavem pacienta. Je zhodnocena efektivita a bezpečnost metody. Závěr: Závěr sumarizuje všechna pozorování a hodnotí chemickou nekrektomii 40% kyselinou benzoovou jako selektivní a srovnatelně efektivní s metodami ostré nekrektomie. Metoda je levná, snadno proveditelná a snižuje podstatně krevní ztráty. Přitom toxicita vstřebané kyseliny benzoové je klinicky bezvýznamná.
- 520 9_
- $a Introduction: Chemical necrectomy of deep burns using 40% benzoic acid has been used extensively by the Department of Burns and Reconstructive Surgery at the University Hospital since its establishment in 1982. In spite of definite advantages for the patient and medical staff, hard data concerning benzoic acid absorption through skin necrosis and patient safety was missing. Material and methods: We examined 22 burn patients in collaboration with the University Hospital Brno, Department of Clinical Biochemistry. The plasmatic levels of benzoic acid, hippuric acids and glycine, which is consumed during the metabolism of benzoic acid, were measured. Urine samples were collected to determine the total amount of hippuric acid that is excreted. We were able to determine the total amount of absorbed and excreted benzoic acid from these values. Results: We consistently found that there was a rapid and short-term increase of plasmatic levels of benzoic acid (maximum 1.3 mmol/l). This value is about 5 times lower than the minimum toxic level of this acid (6.5 mmol/l). The same course has been observed in hippuric acid. The level of glycine dropped slightly, but was still within the normal range. Discussion: Typical and atypical courses of the levels of both acids were discussed as well as the correlation of the dynamics of elimination with the extent of benzoic acid application in relationship with the clinical status of the patient. The effectiveness and safety of this method was evaluated. Conclusion: After summarizing the observations, it was demonstrated that chemical necrectomy using 40% benzoic acid is a selective method comparable with other types of sharp necrectomy. Chemical necrectomy is inexpensive, easy to perform and also reduces blood loss. Toxicity of absorbed benzoic acid is clinically negligible. Furthermore, benzoic acid’s antimycotic and antibacterial properties prevent the development of wound infection.
- 650 _2
- $a dítě $7 D002648
- 650 _2
- $a dospělí $7 D000328
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a lidé středního věku $7 D008875
- 650 _2
- $a mladiství $7 D000293
- 650 _2
- $a senioři $7 D000368
- 650 _2
- $a senioři nad 80 let $7 D000369
- 650 _2
- $a longitudinální studie $7 D008137
- 650 12
- $a debridement $x metody $7 D003646
- 650 12
- $a kyselina benzoová $x krev $x metabolismus $x terapeutické užití $x toxicita $7 D019817
- 650 _2
- $a hippuráty $x krev $x moč $7 D006626
- 650 _2
- $a glycin $x krev $7 D005998
- 650 _2
- $a popálení $x terapie $7 D002056
- 650 _2
- $a masti $7 D009824
- 650 _2
- $a výsledek terapie $7 D016896
- 653 00
- $a chemická nekrektomie
- 653 00
- $a kyselina hippurová
- 655 _2
- $a klinické zkoušky $7 D016430
- 700 1_
- $a Kaloudová, Yvona $u Department of Burns and Reconstructive Surgery, Medical Faculty of Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic $7 xx0107282
- 700 1_
- $a Říhová, Hana $u Department of Burns and Reconstructive Surgery, Medical Faculty of Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic $7 xx0173200
- 700 1_
- $a Suchánek, Ivan $u Department of Burns and Reconstructive Surgery, Medical Faculty of Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic $7 xx0144010
- 700 1_
- $a Brychta, Pavel, $u Department of Burns and Reconstructive Surgery, Medical Faculty of Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic $d 1957- $7 mzk2002148607
- 773 0_
- $w MED00000058 $t Acta chirurgiae plasticae $x 0001-5423 $g Roč. 59, č. 1 (2017), s. 5-10, 47
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/acta-chirurgiae-plasticae/2017-1-1/our-experience-with-the-use-of-40-benzoic-acid-for-necrectomy-in-deep-burns-61571 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b A 3021 $c 507 b $y 4 $z 0
- 990 __
- $a 20170911 $b ABA008
- 991 __
- $a 20170927100453 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1248432 $s 988242
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2017 $b 59 $c 1 $d 5-10, 47 $i 0001-5423 $m Acta chirurgiae plasticae (English ed.) $x MED00000058 $y 100298
- LZP __
- $c NLK188 $d 20170927 $b NLK111 $a Meditorial-20170911