Reaktivní artritida (ReA) je artritida ze skupiny spondyloartritid následující po infekci gastrointestinálního nebo urogenitálního traktu způsobené specifickými bakteriálními patogeny. Diagnóza ReA je založena na klinickém obraze oligoartritidy velkých kloubů především dolních končetin, vyloučení ostatních možných diferenciálně diagnostických možností a průkazu vyvolávající infekce. V léčbě ReA se na prvním místě využívají nesteroidní antiflogistika, u refrakterních případů glukokortikoidy a chorobu modifikující léky. Výsledky studií a metaanalýz zabývajících se ATB léčbou ReA vyznívají spíše nejednoznačně v případě chlamydiemi indukované ReA a negativně u ReA navazující na enterobakteriální infekci. Prognóza ReA je u značné části nemocných příznivá, u části pacientů může být průběh protrahovaný a mohou se vyvinout znaky charakteristické pro další choroby ze skupiny spondyloartritid.

Reactive arthritis (ReA) is an arthritis of the spondyloarthritis group, which develops following an infection of the gastrointestinal or urogenital tract caused by specific bacterial pathogens. Diagnosis of ReA is based on the clinical picture of oligoarthritis of large joints, especially the lower limbs, the exclusion of other possible differential diagnosis options and evidence of infection. In the treatment of ReA, nonsteroidal anti-rheumatic drugs are used in first line, whereas in refractory cases glucocorticoids and disease modifying anti-rheumatic drugs are administered. The results of studies and meta-analyses of ATB treatment in ReA appear to be rather ambiguous in the case of chlamydia-induced ReA and negative for ReA associated with enterobacterial infection. The prognosis of ReA is favorable in a large proportion of patients. In some patients the disease course may be prolonged and signs characteristic of other diseases of the spondyloarthritis group may develop.

3 interní klinika nefrologická revmatologická endokrinologická FN a LF UP Olomouc

Reactive arthritis