Kazuistika popisuje 63letou pacientku s diabetes mellitus (DM) 2. typu, diagnostikovaným v roce 2000.Vedle diabetu byla pacientka léčena pro hypertenzi i dyslipidemii. Stav klientky byl v květnu 2016 komplikován akutním infarktem myokardu (IM). Strategie terapie diabetu byla dle odborných doporučení. Léčba byla zahájena metforminem, který byl postupně navyšován do dávky 3 000 mg/den. I přes tuto maximální terapii se nepodařilo pacientku přivést k cílovým hodnotám kompenzace. V roce 2015 byl přidán kmetforminu sitagliptin (Januvia) 100mg 1x denně. V květnu 2016 po IM byla snížena dávka metforminu na 1 700 mg, ponechán sitagliptin a přidán bazální analog – inzulín glargin (Abasaglar) v dávce 20 jednotek ve 21 hod. Dávka glarginu byla postupně natitrována na 40 jednotek za den. V současné době je dávka bazálního analoga (Abasaglar) 28 jednotek. Změna terapie přinesla pacientce zlepšení kompenzace i zvýšení motivace k léčbě.

The case report describes a 63-year-old patient with type 2 diabetes mellitus diagnosed in 2000. Apart from diabetes, the patient also suffers from hypertension and dyslipidemia. In May 2016, she had an acute heart attack. The treatment followed the regular recommendations. It began with metformin, whose doses were continually increased up to the maximum dose of 3 000 mg/day. In spite of the high doses, the patient did not reach the target values. In 2015, she started taking sitagliptin (Januvia) a 100 mg once a day as well. In May 2016, after the heart attack, the dose of metformin was reduced to 1 700 mg, sitagliptin kept being used, and basal insulin (Abasaglar) started to be applied (20 U/day). The insulin regime was intensified to reach 40 U/day. At the moment, the basal insulin dose is 28 U/day. The change has not only improved the patient’s compensation but has also led to a better behaviour motivation.

Diabetologické centrum Interní oddělení Nemocnice České Budějovice

Use of Abasaglar (recombinant insulin glargine) in clinical practice

Literatura