Cíl práce: Cílem práce bylo představit diagnostický a léčený postup při proximální tibiofibulární luxaci. Materiál a metody: Autoři popisují diagnostiku a léčbu anterolaterální proximální tibiofibulární luxaci u 27letého pacienta po pádu na levé koleno. Diagnostika se zakládala hlavně na klinickém vyšetření, které bylo doplněno rentgenem (rtg) a vyšetřením výpočetní tomografie (CT). Zavřenou repozici autoři provedli v analgezii pacienta, a to při flexi v koleni a dorzální flexi nohy tlakem na hlavu fibuly. Po repozici bylo provedeno kontrolní CT vyšetření a naložena ortéza. Pacient byl a je bez neurologické léze. Výsledky: Pacient je půl roku od úrazu bez potíží. Pohyby v koleni jsou plné, bez známek nestability. Závěr: Popsaný postup při tomto raritním poranění je v souladu s literárními poznatky.

Purpose of study: The aim of this work was to introduce diagnostic and terapeutic process in therapy of pro­ximal tibiofibular dislocation. Material and methods: The authors describe diagnostic process and therapy of proximal anterolateral tibio­fibular dislocation in 27 years old patients after fall to left knee. The diagnosis was founded on clinical examination a­ppenden with plain films and computed tomography. After analgetization of patient dislocation was treated by closed reduction. The knee was flexed and the foot dorsiflexed and externally rotated. Pressure was applied over the fibular head, until a “pop” was heard. Afret reduction authors made control computed tomography and applied orthesis. Patient was without neurologic laesion. Results: Patient is now without any problems. Patient is able to burden fully his limb and the range of motion (ROM) in knee joint is without any restrictions. Conclusion: Described diagnostic and terapeutic procedure are accord with literature.

Radiologická klinika FN Olomouc

Traumatologické oddělení FN Olomouc

Proximal tibiofibular joint dislocation - case report

Literatura