Cíl. Cílem studie bylo zjistit, jakou roli hraje osobnost při zastávání se viktimizovaných spolužáků. Vztah mezi osobnostními rysy a zastáváním je jednou z oblastí školní šikany, kterým bylo dosud věnováno málo pozornosti, a dosavadní nálezy nejsou příliš jednoznačné. Pro komplexnější porozumění problému byly v této průřezové studii zkoumány vztahy mezi 446 / Výzkumné studie zastáváním a osobnostními rysy vycházejícími z konceptu Big Five spolu s dalšími koreláty zastávání, které byly výzkumně dříve zaznamenány (pohlaví, vrstevnický status a empatie). Studie se zaměřila také na to, zda se osobnostní rysy projevují v zastávání u dívek a chlapců podobným či odlišným způsobem. Soubor a postup. Soubor tvořilo 662 respondentů (průměrný věk = 13 let a 5 měsíců, SD = 5 měsíců, rozpětí: 12,1–15,5 let, dívky tvořily 50,2 % souboru). Jednalo se o žáky a žákyně 7. ročníku z 39 školních tříd ve dvaceti náhodně vybraných základních školách. Zastávání bylo sledováno pomocí vrstevnického ratingu, vrstevnický status byl zjišťován pomocí vrstevnických nominací a pro ostatní proměnné byly použity sebeposuzovací dotazníky. Hypotézy. Autoři předpokládali, že zastávání souvisí s přívětivostí, neuroticismem a extraverzí. Statistická analýza. Hlavní analýzu tvořila sada víceúrovňových lineárních modelů, v nichž bylo zohledněno také zařazení žáků do určité školní třídy. Výsledky. Na základě výpočtu nulového modelu bylo možné přibližně polovinu rozptylu zastávání vysvětlit faktory, které souvisejí s příslušností žáků k jejich školní třídě. Výsledky finálního modelu, zohledňujícího také pohlaví, vrstevnický status a empatii, naznačují, že zastávání má pozitivní vztah s přívětivostí a neuroticismem, a dále s interakcí mezi extraverzí a pohlavím (extraveze se pozitivně odráží v zastávání u dívek, nikoli u chlapců). Limity. Průřezový metodologický design, věkově homogenní soubor.

Objectives. The aim of the study was an attempt to identify factors associated with the proclivity to aggressive behavior comparing responses from adolescents living with their families and teenagers with behavior disorders from the Diagnostic Institutions. Subjects and setting. Responses were obtained from a sample of 254 adolescents (107 boys, 147 girls), average age 16,85; SD=1,55; median=17, range 14–19, from five Diagnostic Institutions, and from a sample of 258 teenagers living with their families (108 boys, 150 girls); average age 16,5; SD=1,71; median 16,5; range 14–19, obtained from an epidemiological database of 8469 schoolchildren using random selection. Results. The findings indicate distinctively high proclivity to aggressive style of problems solution of the Diagnostic Institutions clients in comparison to adolescents living with their families. With some simplification, it can be concluded that there are neither clinically important differences among 14–19 age cohorts, nor between boys and girls. The profile of proclivity to forceful solution of conflicting situations of the adolescents from the Diagnostic Institutions is associated, compared to the adolescents living with families, apart from impulsivity, with disrespect to consensual social norms, and well-marked feeling of social alienation. Study limitation. The study is not based on a representative sample of adolescents from the Diagnostics Institutions and respondents living with their families were chosen randomly from an epidemiological database taking into consideration only number, age, and gender of persons comparable to the Diagnostic Institutions sample.

3 lékařská fakulta Univerzita Karlova

Národní ústav duševního zdraví Klecany

Proclivity to aggressive behavior: comparing institutionalized adolescents with behavior disorders with teenagers living with their families