Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné onemocnění, charakterizované progresivní obliterací plicních arteriol s následným zvýšením tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. To vede k přetížení pravé srdeční komory a k jejímu selhání. Výskyt PAH je mimo jiné spojován s užíváním některých léků. Poprvé byla tato souvislost pozorována po užívání anorektik, zejména aminorexu, fenfluraminu a benfluorexu. Tyto léky byly staženy z trhu pro potvrzené riziko rozvoje PAH. Dalšími léky, které představují riziko vzniku a rozvoje PAH, se ukázaly být amfetaminy a od nich odvozené molekuly fentermin a mazindol. I když se u nich přímá souvislost se vznikem PAH nepotvrdila, jsou považovány za rizikové. Inhibitory tyrozinkináz, zejména dasatinib (duální inhibitor BCR/ABL kinázy a SRC kináz), je spojen s případy závažné PAH, částečně reverzibilní po jeho vysazení. Byly popsány případy PAH po terapii interferonem alfa a interferonem beta. Bylo hlášeno také několik případů PAH po užívání esenciální aminokyseliny L‑tryptofanu u pacientů se syndromem eozinofilie – myalgie, ale také u pacientů, kteří neměli myalgii ani eozinofilii. Fenylpropanolamin, adrenomimetikum používané k dekongesci sliznic, vyvolal smrt sedmiletého chlapce, což podpořilo výsledky studie SOPHIA, zabývající se hypotézou rizika PAH při užívání fenylpropanolaminu. Antiparkinsonikum pergolid bylo staženo z trhu pro prokázané riziko valvulopatií a byl popsán případ izolované PAH po užívání pergolidu. Také inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou vyvolat perzistující plicní hypertenzi u novorozenců (PPHN). Řada případů PAH po užívání těchto léků je publikovaná jen jako kazuistická sdělení, naznačující individuální citlivost vůči vzniku a rozvoji PAH. K potvrzení souvislosti mezi užíváním těchto léků a vznikem PAH by bylo potřeba větších studií, což je vzhledem k povaze PAH jako vzácného onemocnění problematické.

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a rare disease characterized by progressive obliteration of pulmonary arterioles, increaseof pressure in the pulmonary artery and pulmonary vascular resistance. These factors lead to overload of the right ventricle andits failure. PAH is among others associated with the use of some drugs. For the first time, this relationship has been observedwith the use of anorexigens ( aminorex, fenfluramine and benfluorex). These drugs were after withdrawn from the market for aconfirmed risk of PAH developing. Amphetamines, phentermine and mazindol have also been shown as the other drugs posinga risk of PAH induction and developing. Although their direct connection with PAH induction has not been confirmed, they areconsidered to be dangerous. Tyrosine kinase inhibitors, especially dasatinib (a dual BCR / ABL kinase and SRC kinases inhibitor)are associated with cases of severe PAH, partially reversible after discontinuation. The cases of PAH following interferon therapyhave been reported in alpha and beta interferon. Several cases of PAH following the use of essential amino acid L-tryptophan inpatients suffered with the eosinophilia-myalgia syndrome have been reported, but otherwise PAH have been observed also inpatients who did not have myalgia or eosinophilia. Phenylpropanolamine (indicated to decongest mucous membranes ) causedthe death of a seven-years-old boy.This case supported the results of the SOPHIA study with the hypothesis of the risk of PAHin phenylpropanolamine users. Antiparkinsonic drug Pergolide was also withdrawn from the market for the proven risk of valvulopathyand due to potential association with PAH. Serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) may also cause persisting pulmonaryhypertension of newborns (PPHN). Many cases of PAH following the use of these drugs are published only as a case report, indicating individual sensitivity to the onset and development of PAH. Larger studies would be needed to confirm the relationshipbetween the use of these drugs and PAH, which is problematic because PAH is a rare disease.

Centrum pro plicní hypertenzi 2 interní klinika VFN a 1 LF UK Praha

Drug induced pulmonary arterial hypertension

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura