Úvod: Vedolizumab (VDZ) a ustekinumab (UST) nyní patří mezi dostupná biologická léčiva pro léčbu Crohnovy choroby (CD -Crohn´s disease), avšak omezené zkušenosti s těmito přípravky z klinické praxe jsou dosud limitující pro kvalifikovanou volbu optimální léčebné strategie po selhání přípravků ze skupiny anti-tumor nekotizující faktor (anti-TNF). Tato práce je zaměřena na porovnání účinnosti a bezpečnosti VDZ a UST jako biologických léčiv druhé linie u srovnatelných skupin pacientů s CD. Metody: Do hodnocení byli zařazeni konsekutivní pacienti s CD, kteří byli v minulosti léčeni alespoň jedním anti-TNF přípravkem. Pacienti byli sledováni v pravidelných intervalech, které odpovídaly termínům aplikace léčiv a během kterých byla hodnocena klinická aktivita onemocnění (HBI - Harvey-Bradshaw Index), zánětlivé parametry (C reaktivní protein, fekální kalprotektin) a byly zaznamenávány nežádoucí příhody. Primárním cílem bylo hodnocení podílu pacientů v klinické remisi (HBI ≤ 4) v týdnu 30-32, klinické odpovědi ve formě poklesu HBI a podílu pacientů ukončujících léčbu. Výsledky: Hodnoceno bylo 45 pacientů s VDZ a 50 s UST. Obě kohorty byly srovnatelné ve všech hodnocených parametrech s výjimkou zastoupení pohlaví a podílu pacientů s penetrující formou choroby. Podíl pacientů v klinické remisi mezi nasazením léčby a týdnem 30-32 vzrostl ve skupině s VDZ ze 44,4 na 58,1 % a ve skupině s UST z 55,1 na 63,2 %, avšak tento nárůst nedosáhl statistické významnosti. Průměrný pokles HBI u jednotlivých pacientů za sledované období ve skupině s VDZ dosáhl - 1,94 ± 5,14 (p = 0,05) a - 2,94 ± 5,91 (p = 0,01) ve skupině s UST. Podíl pacientů s UST v klinické remisi prosté kortikoterapie vzrostl ze 38,8 na 62,5 % (p = 0,04) a ve skupině s VDZ ze 33,3 na 45,2 % (p = 0,67). Terapii během sledování ukončilo 6 pacientů s VDZ a žádný s UST. Závěr: Z výsledků práce vyplývá srovnatelná efektivita VDZ a UST z pohledu míry dosažení klinické remise a odpovědi zánětlivých markerů, avšak v případě UST se projevil významnější steroidy šetřící účinek. Pro definici optimálního postavení nových biologik v algoritmu léčby CD bude nezbytné vyjít z prospektivních randomizovaných srovnávacích studií.

Background: Vedolizumab (VDZ) and ustekinumab (UST) have become available for the treatment of Crohn´s disease (CD), however, due to limited clinical experience, the optimal treatment strategy after a failure of anti-tumor necrosis factor (anti-TNF) has yet to be elucidated. In our study, we aim to evaluate the efficiency and safety of VDZ and UST as second-line classes of biological therapy in a head-to-head manner in comparable populations of CD patients. Methods: Consecutive patients with CD who have previously been treated with anti-TNF therapy were included. Patients were followed at regular intervals coincident with drug applications and clinical activity (HBI - Harvey-Bradshaw Index), inflammatory markers (C-reactive protein, fecal calprotectin) and adverse events were recorded. The primary outcome was the proportion of patients in clinical remission in weeks 30-32 (HBI ≤ 4), the clinical response in terms of HBI decrease, and the withdrawal rate. Results: Forty-five patients with VDZ and 50 with UST were included. Both groups were comparable in all the evaluated parameters with the exception of the male-to-female ratio and the proportion of patients with penetrating disease phenotype. The proportion of patients in clinical remission increased from 44.4% at baseline to 58.1% in weeks 30-32 in the VDZ group and from 55.1% to 63.2% in the UST group; however, the increase was not statistically significant. The mean paired HBI difference between weeks 30-32 and baseline reached -1.94 ± 5.14 (p = 0.05) in the VDZ cohort and - 2.94 ± 5.91 (p = 0.01) in the UST cohort. The proportion of patients in steroid-free clinical remission increased from 38.8% to 62.5% in the UST cohort (p = 0.04), and from 33.3% to 45.2% in the VDZ (p = 0.67). Six patients on VDZ and none on UST discontinued the treatment. Conclusion: Our study demonstrated a comparable efficacy of VDZ and UST with respect to the rate of clinical remission and biomarker response; however, the steroid-sparing effect of UST was more prominent. There is a need for prospective randomized head-to-head trials to assess the optimal position of new biological agents in the treatment of patients with CD.

Department of Internal Medicine Military Hospital Charles University Prague

Department of Paediatrics 2nd Faculty of Medicine Charles University Prague and Motol University Hospital Prague

IBD Clinical and Research Centre ISCARE 1 5 F a s Prague

Institute of Medical Biochemistry and Laboratory Diagnostics 1st Medical Faculty and General Teaching Hospital Charles University Prague

Institute of Pharmacology 1st Medical Faculty Charles University Prague

Vedolizumab vs. ustekinumab u Crohnovy choroby jako léčivo druhé linie v klinické praxi

Citace poskytuje Crossref.org