Adjuvantní chemoterapie (AC) po radikální resekci je standardní metodou nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) u stadií IB (u nádorů od 4 cm v průměru), II a IIIA. Doporučení se opírá o výsledky rozsáhlých metaanalýz, které potvrdily snížení relativního rizika úmrtí i absolutní zlepšení pětiletého přežití od 4 % do 5 %. Díky poměrně malému profitu a nežádoucím účinkům je používání AC v praxi limitováno. Preferuje se kombinace vinorelbinu s cisplatinou, ale používá se i carboplatina, zvláště u nemocných s horším výkonnostním stavem, vyšším věkem a komorbiditami. Současné snahy směřují ke zlepšení účinnosti a ke zpřesnění výběru nemocných. Jsou hledány prognostické a prediktivní biomarkery, které by umožnily personalizaci adjuvantní chemoterapie. U nemocných s NSCLC po radikálním chirurgickém zákroku se ověřují další možnosti systémové léčby. Doposud se jednoznačně neprosadila biologicky cílená léčba, třebaže už dvě studie prokázaly zlepšení přežití při dlouhodobém podávání tyrozinkinázových inhibitorů u nádoru s mutací EGFR (epidermal growth factor receptor, receptor epidermálního růstového faktoru). Probíhá několik rozsáhlých studií fáze 3 s imunoterapií u nemocných s různou expresí PDL-1. Jejich výsledky jsou očekávány s velkou nadějí.

Adjuvant chemotherapy (AC) after radical resection is a standard treating method of non-small cell lung cancer (NSCLC) in stage IB (in tumors of 4 cm in diameter), II and IIIA. The recommendation is based on the results of extensive meta-analyzes, which confirmed the reduction in the relative risk of death and an absolute improvement in the 5-year survival rate from 4% to 5%. Due to relatively low profits and side effects, AC use is limited in practice. Combination of vinorelbine with cisplatin is preferred, but carboplatin is used as well, particularly in patients with older age, worse performance status and co-morbidities. Current efforts aim to improve efficacy and patient selection. Prognostic and predictive biomarkers are sought to allow the personalization of adjuvant chemotherapy. In patients with NSCLC after radical surgery, other systemic treatment options are verified. Biologically targeted treatment has not yet been unambiguously put into common practice although two studies have shown improved survival with long-term TK inhibitors in the epidermal growth factor receptor (EGFR) mutation tumors. There are several extensive Phase 3 studies with immunotherapy in patients with different PDL-1 expressions. Their results are expected with great hope.

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc

Adjuvant systemic therapy after radical resection of non-small cell lung cancer - reality and new possibilities

Literatura