Každý jedinec žije v úzkém společenství s mikroorganizmy, které osidlují všechny epitelové povrchy sliznic a kůže. Stále rostoucí množství nových poznatků o významu komenzálních mikrobů pro zdraví vyvolává velký zájem o mikrobiotu napříč lékařskými obory. Mikrobiota, zejména střevní, hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování řady fyziologických mechanizmů, zejména imunitních. Mikrobiota vytváří s hostitelem symbiotický vztah: podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganizmy. Alterace vzájemného vztahu mikrobioty a hostitele (dysbióza) vede k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob. Pro medicínu budoucnosti se nyní otevírají nové možnosti: ovlivnit složení a funkci mikrobioty i její interakce nejen změnou životního stylu a způsobu stravování, ale i přímo, probiotiky nebo přenosem fekální mikrobioty.

Each individual is colonized by broad spectrum of microbes. Recent surge of interest in microbiota across all fields of medicine was motivated by an increasing body of knowledge on how commensals influence human health. This is most notable in the gut, where most microbes reside, but microbes colonizing other niches, such as oral cavity or skin, may influence health as well. Microbiota fundamentally influences the immune system development and its perturbation, i.e. dysbiosis, is associated with many inflammatory, autoimmune and neoplastic diseases. Microbiota forms a symbiotic relationship with the host - maintaining balanced and efficient immune response and protects from colonization by pathogens. Modern medicine may benefit greatly by adopting these ideas for therapeutic or prophylactic purposes. These may include manipulation with microbiota by diet, changes in lifestyle or directly by probiotics or fecal microbiota transfer.

Mikrobiologický ústav AVČR v v i Praha

Ústav experimentální medicíny AVČR v v i Praha

Ústav imunologie a mikrobiologie 1 LF UK a VFN Praha

Microbiota, immunity and immunologically-mediated diseases