Úvod: Limitovaná ambulantní noční monitorace spánku (LANM) neboli měření flow (toku vzduchu) a saturace kyslíkem u pacientů s podezřením na syndrom obstrukční spánkové apnoe (Obstructive Sleep Apnea Syndrome – OSAS) je v dnešní době dostupnou metodou, kterou mohou provádět praktičtí lékaři a jednotliví ambulantní specialisté. V rámci tohoto jednoduchého screeningu se dají vyloučit osoby, které OSAS nemají, a tedy nemají být odeslány k vyšetření do spánkové laboratoře. V České republice nejsou dostupné údaje o tom, jaká část pacientů toto vyšetření podstoupí před vyšetřením ve spánkové laboratoři. Cílem této studie bylo zhodnotit procento pacientů, kteří ambulantně podstoupili u jednotlivých specialistů měření LANM, a zjistit, které parametry ovlivňují indikaci tohoto vyšetření. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno celkem 497 pacientů (363 mužů), průměrného věku 55,5 ± 12,3 roku, kteří byli během roku 2017 vyšetřeni ve spánkové laboratoři FN Olomouc pro suspektní OSAS. Vstupně byly hodnoceny údaje o klinických potížích pacienta (přítomnost nadměrné denní spavosti, mikrospánků) a provedeno základní fyzikální vyšetření včetně měření antropometrických parametrů. U všech pacientů byla provedena noční monitorace spánku pomocí respirační polygrafie nebo videopolysomnografie. Dále bylo zhodnoceno, kolik pacientů podstoupilo měření LANM před odesláním do spánkové laboratoře a kolik pacientů z obou skupin bylo indikováno k terapii přetlakovým dýcháním (positive airway pressure – PAP; apnea-hypopnea index > 15). Výsledky byly následně statisticky zpracovány pomocí softwaru IBM SPSS Statistics v22. Výsledky: Měření LANM bylo provedeno pouze u 96 pacientů (19,3 %), z nichž byl následně OSAS indikovaný k terapii PAP diagnostikován u 76 pacientů (79,0 %). U pacientů bez LANM (401 pacientů) byl OSAS indikovaný k terapii PAP diagnostikován u 227 (53,9 %) pacientů. Pacienti s provedeným LANM a bez LANM se lišili pouze ve věku (p = 0,03) a nelišili se v ostatních parametrech (pohlaví, výška, hmotnost, BMI, obvod krku, obvod pasu, obvod boků a ESS) včetně udávané spavosti (p = 0,605) a mikrospánků (p = 0,74). Závěr: LANM je užívána u malého procenta pacientů. Její používání by mohlo snížit náklady na zdravotní péči a zkrátit čekací doby ve spánkových laboratořích.

Introduction: Ambulatory sleep testing is nowadays an available diagnostic method, measuring air flow and blood oxygen saturation in patients with a suspicion of obstructive sleep apnoea syndrome (OSAS). It can be performed by either a general practitioner or an ambulatory specialist in various fields. Using this simple screening method it is possible to exclude subjects without OSAS, who therefore do not require further sleep testing at a sleep laboratory. There is no published data regarding the use of ambulatory sleep testing by sleep laboratories in the Czech Republic. The aim of this study was to evaluate the proportion of patients examined by ambulatory sleep testing and to determine the factors influencing its indication. Material and methods: The study involved 497 patients (363 males) with an average age of 55.5 ± 12.3 years. These patients were tested by the sleep laboratory at University Hospital Olomouc with a suspicion of OSAS. The clinical complaints of the patients were evaluated (e.g. excessive daytime sleepiness, microsleeps, etc.) along with a basic examination, including anthropometric parameter measurements, on admission to the ward. Whilst admitted, night sleep testing using respiratory polygraphy or videopolysomnography was performed in all patients. Furthermore, the number of patients that underwent ambulatory sleep testing prior to admission to the sleep laboratory and the number of patients with an indication for positive airway pressure therapy (PAP) (apnoea-hypopnea index > 15) was assessed. The results were processed using the software IBM SPSS Statistics v22. Results: Ambulatory sleep testing was performed in only 96 patients (19.3 %). Among these patients, 76 (79.0 %) were diagnosed with OSAS with an indication for PAP. In the 401 patients who did not undergo ambulatory sleep tests, 227 (53.9 %) were diagnosed with OSAS with an indication for PAP. Patients who underwent ambulatory sleep tests and those who did not differed only in age (p = 0.03). There were no significant differences in other parameters (sex, height, weight, BMI, circumference of neck, waist and hips, ESS), including sleepiness (p = 0.605) and microsleeps (p = 0.74). Conclusion: Ambulatory sleep testing is performed in only a small proportion of patients. Its use can reduce healthcare costs as well as waiting times for sleep laboratory tests.

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc

LF UP v Olomouci

Ústav lékařské biofyziky LF UP v Olomouci

Limited ambulatory night sleep testing in patients with a suspicion of sleep apnoea syndrome: Is its indication tenable?