Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES ) [Psychometrická analýza Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES)]

Klára Maliňáková, Alena Černá, Jana Fürstová, Ivo Čermák, Radek Trnka, Peter Tavel

. 2019 ; 63 (2) : 177-192.

Jazyk angličtina Země Česko

Typ dokumentu práce podpořená grantem

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc19022624

Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním.

Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.

Psychometrická analýza Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES)

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc19022624
003      
CZ-PrNML
005      
20211214105313.0
007      
ta
008      
190612s2019 xr d f 000 0|eng||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a eng $b cze
044    __
$a xr
100    1_
$a Maliňáková, Klára $7 _AN101739 $u Institute of Social Health, Palacký Univerzity, Olomouc
245    10
$a Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES ) / $c Klára Maliňáková, Alena Černá, Jana Fürstová, Ivo Čermák, Radek Trnka, Peter Tavel
246    31
$a Psychometrická analýza Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES)
520    3_
$a Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním.
520    9_
$a Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.
650    _2
$a psychometrie $x metody $7 D011594
650    _2
$a vina $7 D006167
650    _2
$a hanba $7 D012752
650    _2
$a faktorová analýza statistická $7 D005163
650    _2
$a věkové faktory $7 D000367
650    _2
$a sexuální faktory $7 D012737
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
651    _2
$a Česká republika $7 D018153
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
700    1_
$a Černá, Alena $7 xx0146874 $u Institute of Social Health, Palacký Univerzity, Olomouc
700    1_
$a Fürstová, Jana $7 _AN042275 $u Institute of Social Health, Palacký Univerzity, Olomouc
700    1_
$a Čermák, Ivo, $d 1956- $7 jn99240001694 $u Institut of Psychology, Czech Academy of Sciences, Brno
700    1_
$a Trnka, Radek $7 xx0092331 $u Institute of Social Health, Palacký Univerzity, Olomouc; Prague College of Psychosocial Studies (Department of Science), Praha
700    1_
$a Tavel, Peter, $d 1966- $7 mzk2007381874 $u Institute of Social Health, Palacký Univerzity, Olomouc
773    0_
$t Československá psychologie $x 0009-062X $g Roč. 63, č. 2 (2019), s. 177-192 $w MED00010994
910    __
$a ABA008 $b A 2526 $c 618 $y p $z 0
990    __
$a 20190612075008 $b ABA008
991    __
$a 20211214105302 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1414800 $s 1060991
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2019 $b 63 $c 2 $d 177-192 $i 0009-062X $m Československá psychologie $n Českoslov. psychol. (Print) $x MED00010994
LZP    __
$c NLK125 $d 20211214 $a NLK 2019-51/pk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...