Mateřská deprese je jednou z nejčastějších prenatálních a postnatálních komplikací. Takové komplikace mohou vážně ohrozit neuropsychický vývoj nového jedince. Článek poskytuje přehled možných biologických, neurologických a psychologických faktorů, které mohou být zahrnuty mezi faktory rizikové. Perinatální deprese matky je prezentována a diskutována jako příklad interakce placentárních, epigenetických a raných rodičovských faktorů, které zvyšují riziko narušení vývoje plodu, novorozence, kojence a dítěte v dalších věkových obdobích. Dostupné důkazy poukazují na důležitost vlivů, které působí na jedince již v děloze matky, stejně jako na význam časné citové vazby a mateřské péče. Je zřejmé, že modely rané etiologie duševních poruch, jakou je i perinatální deprese, jsou složité s řadou potenciálních faktorů od genetických a epigenetických až po faktory prostředí, jež ovlivňují neurologický, emoční a psychosociální vývoj.

Maternal depression is one of the most common prenatal and postnatal complications. Such complications may seriously compromised the neuropsychological development of the new being. This paper provides an overview of potential biological, neurological and psychological factors that might be involved into the risk factors. Perinatal maternal depression is presented and reviewed as an example of the interaction of placental, epigenetic and early parenting factors elevating risk of poor fetus, neonatal, infant and child development. Available evidence points to the importance of in-utero influences as well as the importance of early attachment and parenting. It is pointed out that models of the early aetiology of mental disorders, such as perinatal depression, are complex with a range of potential factors from genetic and epigenetic to environmental influencing neurological, emotional and psychosocial development.

Katedra psychologie FF UK Praha

Perinatal depression: current knowledge of its mechanisms of action on child development

Literatura