• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Původci bakteriémií ve Fakultní nemocnici Olomouc
[Bacteremia pathogens in the University Hospital Olomouc]

M. Htoutou Sedláková, K. Fišerová, M. Kolář

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc20009842

Cíl práce: Tento článek přináší přehled nejčastějších bakteriálních druhů izolovaných z hemokultur ve Fakultní nemocnici Olomouc v letech 2015–2019 a jejich profil rezistence k antibiotikům. Materiál a metody: Data byla získána z laboratorního informačního systému ENVIS LIMS. Za období 1. 1. 2015 až 31. 12. 2019 byly retrospektivně hodnoceny výsledky hemokultivací. Z pozitivních hemokultur byla vyhodnocena četnost bakteriálních izolátů a u nejčastějších původců bakteriémií zjištěna rezistence k vybraným antibiotikům. K identifikaci byly použity standardní mikrobiologické postupy za pomoci systému MALDI-TOF MS. Citlivost k antibiotikům byla stanovena standardní diluční mikrometodou podle kritérií EUCAST. Výsledky: V období 5 let bylo celkem hodnoceno 3 400 izolátů z pozitivních hemokultur. Nejčastěji byly izolovány koaguláza-negativní stafylokoky (37 %), Escherichia coli (16 %), Klebsiella pneumoniae (9 %), Staphylococcus aureus (7 %), streptokoky (5 %), Pseudomonas aeruginosa (4 %), Enterobacter cloacae (2 %), Enterococcus faecalis (2 %) a Enterococcus faecium (2 %). Escherichia coli byla v uvedeném období relativně málo rezistentní k cefalosporinům 3. generace, piperacilinu s tazobaktamem, gentamicinu a fluorochinolonům (7–33 %). Klebsiella pneumoniae naproti tomu vykazovala vyšší rezistenci k těmto antibiotikům (33–65 %). Rezistence druhu Staphylococcus aureus k oxacilinu se pohybuje v rozmezí 3–7 %. Pseudomonas aeruginosa se vyznačovala rezistencí alespoň k jednomu z následujících antibiotik – piperacilinu/tazobaktamu, ceftazidimu, cefepimu, meropenemu, ciprofloxacinu a gentamicinu v rozmezí 3–46 %. Závěr: Znalost prevalence původců bakteriémií a jejich profilů rezistence je důležitá pro iniciální antibiotickou terapii v případě probíhající infekce. Je vhodné epidemiologické přehledy tohoto typu pravidelně provádět a poskytovat klinickým lékařům jako součást „antibiotic stewardship“.

Objectives: To provide an overview of the most common bacterial species isolated from blood cultures in the University Hospital Olomouc in the years 2015–2019 and their antibiotic resistance patterns. Material and Methods: The data were obtained from the laboratory information management system ENVIS LIMS. The results were analyzed retrospectively for the period from January 1, 2015 to December 31, 2019. Among positive blood cultures, the prevalence of bacterial species was assessed and the most frequent species were evaluated for resistance to selected antibiotics. Each sample was processed using standard microbiology methods with the MALDI-TOF MS system. Susceptibility to antibiotics was tested with the microdilution method according to the EUCAST recommendations. Results: Over the study period, a total of 3 400 isolates from blood cultures were included. Coagulase-negative staphylococci were the most prevalent (37 %), followed by Escherichia coli (16 %), Klebsiella pneumoniae (9 %), Staphylococcus aureus (7 %), Streptococcus spp. (5 %), Pseudomonas aeruginosa (4 %), Enterobacter cloacae (2 %), Enterococcus faecalis (2 %) and Enterococcus faecium (2 %). Resistance of E. coli to 3rd generation cephalosporins, piperacillin/tazobactam, gentamicin and fluoroquinolones ranged from 7 % to 33 %. A high percentage of Klebsiella pneumoniae strains (33 %–65 %) was resistant to the above antibiotics. The prevalence of methicillin-resistant Staphylococcus aureus reached 3 %–7 %. Pseudomonas aeruginosa exhibited resistance to piperacillin/tazobactam, ceftazidime, cefepime, meropenem, ciprofloxacin and gentamicin ranging from 3 % to 46 %. Conclusion: Knowing the prevalence of bacterial species from blood cultures and their antimicrobial resistance patterns is important for empirical antibiotic therapy in case of an existing infection. It is advisable to conduct such epidemiological studies as part of antibiotic stewardship.

Bacteremia pathogens in the University Hospital Olomouc

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc20009842
003      
CZ-PrNML
005      
20221128140320.0
007      
ta
008      
200629s2020 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Htoutou Sedláková, Miroslava $7 xx0134388 $u Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice, Olomouc
245    10
$a Původci bakteriémií ve Fakultní nemocnici Olomouc / $c M. Htoutou Sedláková, K. Fišerová, M. Kolář
246    31
$a Bacteremia pathogens in the University Hospital Olomouc
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Cíl práce: Tento článek přináší přehled nejčastějších bakteriálních druhů izolovaných z hemokultur ve Fakultní nemocnici Olomouc v letech 2015–2019 a jejich profil rezistence k antibiotikům. Materiál a metody: Data byla získána z laboratorního informačního systému ENVIS LIMS. Za období 1. 1. 2015 až 31. 12. 2019 byly retrospektivně hodnoceny výsledky hemokultivací. Z pozitivních hemokultur byla vyhodnocena četnost bakteriálních izolátů a u nejčastějších původců bakteriémií zjištěna rezistence k vybraným antibiotikům. K identifikaci byly použity standardní mikrobiologické postupy za pomoci systému MALDI-TOF MS. Citlivost k antibiotikům byla stanovena standardní diluční mikrometodou podle kritérií EUCAST. Výsledky: V období 5 let bylo celkem hodnoceno 3 400 izolátů z pozitivních hemokultur. Nejčastěji byly izolovány koaguláza-negativní stafylokoky (37 %), Escherichia coli (16 %), Klebsiella pneumoniae (9 %), Staphylococcus aureus (7 %), streptokoky (5 %), Pseudomonas aeruginosa (4 %), Enterobacter cloacae (2 %), Enterococcus faecalis (2 %) a Enterococcus faecium (2 %). Escherichia coli byla v uvedeném období relativně málo rezistentní k cefalosporinům 3. generace, piperacilinu s tazobaktamem, gentamicinu a fluorochinolonům (7–33 %). Klebsiella pneumoniae naproti tomu vykazovala vyšší rezistenci k těmto antibiotikům (33–65 %). Rezistence druhu Staphylococcus aureus k oxacilinu se pohybuje v rozmezí 3–7 %. Pseudomonas aeruginosa se vyznačovala rezistencí alespoň k jednomu z následujících antibiotik – piperacilinu/tazobaktamu, ceftazidimu, cefepimu, meropenemu, ciprofloxacinu a gentamicinu v rozmezí 3–46 %. Závěr: Znalost prevalence původců bakteriémií a jejich profilů rezistence je důležitá pro iniciální antibiotickou terapii v případě probíhající infekce. Je vhodné epidemiologické přehledy tohoto typu pravidelně provádět a poskytovat klinickým lékařům jako součást „antibiotic stewardship“.
520    9_
$a Objectives: To provide an overview of the most common bacterial species isolated from blood cultures in the University Hospital Olomouc in the years 2015–2019 and their antibiotic resistance patterns. Material and Methods: The data were obtained from the laboratory information management system ENVIS LIMS. The results were analyzed retrospectively for the period from January 1, 2015 to December 31, 2019. Among positive blood cultures, the prevalence of bacterial species was assessed and the most frequent species were evaluated for resistance to selected antibiotics. Each sample was processed using standard microbiology methods with the MALDI-TOF MS system. Susceptibility to antibiotics was tested with the microdilution method according to the EUCAST recommendations. Results: Over the study period, a total of 3 400 isolates from blood cultures were included. Coagulase-negative staphylococci were the most prevalent (37 %), followed by Escherichia coli (16 %), Klebsiella pneumoniae (9 %), Staphylococcus aureus (7 %), Streptococcus spp. (5 %), Pseudomonas aeruginosa (4 %), Enterobacter cloacae (2 %), Enterococcus faecalis (2 %) and Enterococcus faecium (2 %). Resistance of E. coli to 3rd generation cephalosporins, piperacillin/tazobactam, gentamicin and fluoroquinolones ranged from 7 % to 33 %. A high percentage of Klebsiella pneumoniae strains (33 %–65 %) was resistant to the above antibiotics. The prevalence of methicillin-resistant Staphylococcus aureus reached 3 %–7 %. Pseudomonas aeruginosa exhibited resistance to piperacillin/tazobactam, ceftazidime, cefepime, meropenem, ciprofloxacin and gentamicin ranging from 3 % to 46 %. Conclusion: Knowing the prevalence of bacterial species from blood cultures and their antimicrobial resistance patterns is important for empirical antibiotic therapy in case of an existing infection. It is advisable to conduct such epidemiological studies as part of antibiotic stewardship.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    12
$a bakteriemie $x krev $x mikrobiologie $x terapie $7 D016470
650    _2
$a Escherichia coli $x účinky léků $7 D004926
650    _2
$a Pseudomonas aeruginosa $x účinky léků $7 D011550
650    12
$a antibiotická rezistence $7 D004352
650    _2
$a mikrobiální testy citlivosti $x metody $7 D008826
650    _2
$a bakteriální léková rezistence $7 D024881
650    _2
$a mikrobiologické techniky $x metody $7 D008828
650    _2
$a Klebsiella pneumoniae $x účinky léků $7 D007711
650    _2
$a Staphylococcus aureus $x účinky léků $7 D013211
650    12
$a kultivační vyšetření krve $x metody $7 D000071997
651    _2
$a Česká republika $7 D018153
700    1_
$a Fišerová, Kateřina $7 xx0243437 $u Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice, Olomouc
700    1_
$a Kolář, Milan, $d 1964- $7 jn20010310083 $u Ústav mikrobiologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
773    0_
$t Klinická mikrobiologie a infekční lékařství $x 1211-264X $g Roč. 26, č. 1 (2020), s. 4-11 $w MED00011029
856    41
$u https://trios.cz/wp-content/uploads/2023/09/KMIL-0120.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 1913 $c 339 b $y p $z 0
990    __
$a 20200629150155 $b ABA008
991    __
$a 20221128140318 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1539507 $s 1099932
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 26 $c 1 $d 4-11 $i 1211-264X $m Klinická mikrobiologie a infekční lékařství $x MED00011029
LZP    __
$c NLK183 $d 20210126 $a NLK 2020-26/dk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...